„Byrokracie v Česku je strašná,“ konstatoval v úvodu konference premiér Andrej Babiš a vyzval podnikatele, aby přesně definovali, co má vláda pro nastartování ekonomiky udělat. Zároveň slíbil, že bude prosazovat boj proti byrokracii v Evropské radě. „To, co Brusel předvádí je absurdní. Musíme společně lobovat zato, aby se to změnilo.“ Vicepremiér Karel Havlíček ocenil Hospodářskou komoru za propracovaný návrh antibyrokratického zákona.
„Začínáme řešit takzvaný detox, ale současně s tím nadále pracujeme na plnění desatera rychlých kroků, které podnikatelům uleví okamžitě. To musíme zvládnout ještě před přijetím tohoto zákona,“ řekl. Desatero Havlíček představil už v minulém funkčním období. Obsahuje například paušální daň, zrušení superhrubé mzdy, stravenkový paušál, zpětné uplatnění daňové ztráty, zrychlené odpisy, zřízení jednotného inkasního místa nebo vylepšení datových schránek.
Byrokratický detox má umožnit nakládat s legislativním textem jako s daty. Klíčovým prvkem jsou tabulky povinností, které by podnikatelům jasně řekly, co přesně po nich stát chce.
Hospodářská komora prosazuje byrokratický detox, ušetřil by desítky miliard |
Firmy šest týdnů v roce papírují
Podle analýz Hospodářské komory, která konferenci Úspěšné Česko uspořádala, stráví průměrný podnikatel v České republice více než 240 hodin ročně čistě vyplňováním formulářů, hlášení a plněním dalších administrativních povinností. „To je šest pracovních týdnů. Jinými slovy – jeden a půl měsíce podnikatel nepracuje pro sebe, ale pro stát,“ uvádějí zástupci komory. Často jde podle nich o informace, které stát již má, jen si je úřady neumí předat.
Podle komory tak v Česku na každé euro vytvořené ekonomické hodnoty připadá administrativní zátěž odpovídající minimálně 12 centům. Jde o náklady, které firmy vynakládají pouze na to, aby vyhověly požadavkům úřadů, aniž by to přinášelo přidanou hodnotu jejich podnikání.
Snížení byrokracie o 20 procent ušetří firmám 15 miliard, říká prezident Komory |
Sedm zákonů denně
Podle Hospodářské komory v Česku platí desetitisíce právních předpisů, které ukládají podnikatelům statisíce povinností – a další stále přibývají. Hlavním zdrojem nových povinností je Evropská unie, která dnes stojí za více než třemi čtvrtinami nové legislativy. Z Bruselu loni přicházelo v průměru zhruba sedm právních aktů denně.
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček přirovnal legislativu, kterou se podnikatelé musejí řídit, k dopravním značkám. „Těch je na českých silnicích nepřehledné množství. Podnikatelé, stejně jako řidiči, se jimi musejí řídit. Něco se sice škrtá, ale mnoho dalších regulací vzniká a nepřehlednost roste. Proto je v tuto chvíli už potřeba zvolit revoluční přístup.“ Podle něj nefungují ani snahy za každý nový zákon jeden nebo dva staré zrušit, protože není jasné, jaké souvislosti a dopady to vyvolá.
„Byrokratickou zátěž v Česku jsme spočítali na 71 miliard korun. Regulace není zcela možné odstranit, ale spočítali jsme, že bychom mohli ušetřit miliardy korun jen za takové údaje, které můžeme vyčíslit jako statistickou chybu,“ uvedl ekonom Aleš Rod a dodal, že potřebujeme každému zákonu přiřazovat měřitelné cíle. „Jedině tak dokážeme zvyšovat produktivitu práce. Ta bude čím dál víc potřebná ve chvíli, kdy populace stárne.“
Podle Zajíčka je řešením tabulka povinností, kterou bude muset být doplněn každý nový zákon. Zároveň se budou tabulky doplňovat i zpětně k již platným zákonům. „Srovnání tabulek pak pomůže odhalit duplicity či triplicity, které v právním řádu máme. Navrhujeme, že by pro stát analýzu zpracovaly podnikatelské organizace ve spolupráci s univerzitami metodou PPP. „Umělá inteligence dokáže data vybagrovat relativně rychle. Spolupracujeme s Vysokou školou báňskou v Ostravě, aby data mohl zpracovávat superpočítač,“ vysvětlil, jak si představuje konkrétní provedení.
Byrokracie firmám sebere miliony hodin, změny přicházejí jen pomalu |
České přehánění
Česko má podle Zajíčka tendenci evropské předpisy takzvaně pozlacovat, tedy k předloze z Bruselu přilepit ještě další požadavky nad rámec evropské regulativy. Antibyrokratický zákon je navržen tak, aby nastavil pro takové případy procesní brzdy a zajistil transparentnost. Nová norma sice podle Zajíčka politikům nebo úředníkům nezabrání něco do zákonů přidat, ale donutí je to férově přiznat, patřičně zdůvodnit a odpovědně vyčíslit.
| 12. listopadu 2025 | Návrh schválila vláda |
|---|---|
| 8. prosince 2025 | Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně |
| 25. března 2026 | Zákon prošel prvním čtením |
| Výhled na rok 2026 | Návrh projednávají sněmovní výbory. Druhé a třetí čtení se očekávají v nejbližších měsících |
