Pokud se někde staví málo, pak se jinde musí stavět hodně. V případě české metropole znamená „někde“ ve Středních Čechách. Výstavba rodinných domů tam podle statistik láme rekordy, protože se ceny pražských bytů vyšplhaly tak vysoko, že se lidem vyplatí si pořídit dům za Prahou. Stavební povolení v prstenci obepínajícím hlavní město získalo od začátku roku 449 rodinných domů a celkem tak od začátku roku 2017 byla zahájena výstavba 2 259 domků. To představuje v porovnání s loňskem dvacetiprocentní nárůst.
Češi se stěhují z měst na venkov, jsou pro ně už příliš drahá |
„Vlastní bydlení v Praze se pro mnoho rodin stává v podstatě neuskutečnitelným snem. Ceny bytů v Praze za poslední rok vzrostly až o sedmnáct procent, je poměrně logické, že kupující uvažují o alternativě v podobě výstavby vlastního domu ve Středočeském kraji,“ komentuje situaci provozní ředitel Fincentrum Reality Martin Fojtík.
Byt o velikosti 2+kk v novostavbě o ploše 50 m² se běžně prodává za cenu převyšující 72 tisíc korun za metr čtvereční. „Za tuto cenu se dá dnes již pořídit nový dům s větší výměrou,“ dodává Martin Fojtík.
Bydlení v Praze vyjde na víc než v Paříži, Lucemburku i Madridu |
Pozemky ve Středních Čechách se podle Fincentrum Reality pohybují od 750 do 3000 korun za m². Koupě takového pozemku o typické výměře například 1000 m2 tedy vychází na 750 tisíc až tři miliony. Když k tomu připočteme stavbu domu za zhruba 3,5 milionu, máme nemovitost za cenu mezi 4,25 až 6,5 milionu. Této ceně odpovídá byt v Praze o rozměrech 70 až 80 m². Pro srovnání, stavební pozemky v Praze se prodávají od čtyř do deseti tisíc korun za metr čtvereční. Ty se však prodávají jen zřídka a kvůli jejich ceně na nich dům postaví spíš až děti samotných kupců.
Lukrativní čtvrti se vylidní
Drahé byty v Praze a naopak cenová dostupnost bydlení za městem podporují trend tzv. suburbanizace, kdy se lidé stěhují na okraj měst a za jejich hranice. Odborníci tento posun nevidí rádi. Lukrativní čtvrti se vylidní a následuje rozpad center, zatímco na okrajích vznikají třeba řadovky, které se hůř dopravně obsluhují.
Prázdné domy zaplavují Prahu. Projděte se po nejhorších běsech |
Kromě toho se pak vesnice a města neúměrně zakusují do krajiny, což zase vadí ekologickým organizacím i zemědělcům. „Předpokládejme, že dvacet procent z rodinných domů (449), které dostaly v prvním pololetí ve středních Čechách povolení, si pořizují ti, kteří by si jinak chtěli koupit byt v Praze, ale nenašli tam vhodnou nemovitost. Předpokládejme, že na jeden dům je třeba tisíc metrů čtverečních pozemku. Na jeden hektar území ve městě lze umístit stavbu projektu o sto bytech, včetně dalších služeb. Znamená to tedy, že kvůli přidušeným povolovacím procesům v Praze bylo ve Středních Čechách „zbytečně“ zabráno asi čtyřicet hektarů půdy,“ říká demograf a ekonom Martin Červinka.
Že k tomuto posunu dochází, dokládá i průzkum architekta Filipa Foglara z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Podle něj přibylo v Praze od roku 2001 do roku 2015 celkem 120 tisíc nových obyvatel, ale do Středních Čech za stejné období přesídlilo 220 tisíc lidí, tedy téměř dvojnásobek.
V Praze bylo v červnu povoleno pouhých 52 bytů v bytových domech. Více jich bylo povoleno i v Plzeňském (120) nebo Jihomoravském kraji (100). Během prvního pololetí 2017 bylo v Praze zahájeno jen 1025 nových bytů v bytových domech. „Při zachování tohoto trendu ve druhém pololetí můžeme odhadovat kolem dvou tisíc zahájených bytů v Praze v roce 2017, což je hluboko pod hranicí pěti až šesti tisíc bytů ročně, která je vnímána jako pro Prahu minimálně potřebná,“ upozorňuje Martin Červinka.
Ceny bytů v Praze prudce rostou. Staví se méně než v době krize |
IPR odhaduje, že v metropoli bude do roku 2030 poptávka asi po 82 400 bytech o celkové rozloze 5,1 milionu metrů čtverečních. „Každý rok by se proto mělo dokončit 5500 nových bytů,“ tvrdí Marek Vácha, mluvčí IPR. K této metě se však stavebníci v metropoli neblíží ani náhodou, proto se trend úprku mimo město i za cenu dojíždění zřejmě hned tak nezlomí.
Podobný trend můžeme zaznamenat i v jiných městech, ve kterých jsou byty dražší než domy za městem. Zdárným příkladem je Brno, kde podle ČSÚ od roku 2001 do roku 2016 populace v oblasti Brno-venkov vzrostla o 34,5 procenta, zatímco Brno-město zaznamenalo pouze jednoprocentní přírůstek.
