Plány opustit bydlení v Praze nebo v jiném z velkých tuzemských měst má podle průzkumu agentury Ipsos pro ČSOB 28,5 procenta městské dospělé populace ve věku do 39 let. Není přitom velký rozdíl mezi lidmi, kteří doposud žijí ve městě v pronájmu nebo ve vlastním bydlení. Pro odchod z města se rozhodně vyslovilo shodných osm procent dotázaných.
U kategorie spíše ano je o čtyři procentní body početněji zastoupená skupina nájemníků. Rozdíl tak spočívá v tom, že vlastnictví nemovitostí jejich majitelům přidává jistoty v rozhodování. Opustit město se v budoucnu rozhodně nechystá 36 procent lidí bydlících ve vlastním, ale jen zhruba pětina žijících v nájmu.
Nájemní bydlení není alternativa. Češi touží po vlastním, odhalil průzkum |
Kromě blízkosti přírody, očekávané nižší míře hluku a stresu je jedním z hlavních důvodů snaha dosáhnout nižších nákladů na bydlení. Tu jako podstatnou motivaci označilo přes 54 procent respondentů. Česko totiž v předchozích letech prošlo dlouhodobým růstem cen bydlení, který byl při přepočtu na kupní sílu obyvatel jeden z nejvyšších v rámci Evropské unie. V současnosti se ceny nových bytů v metropoli pohybují kolem 146 tisíc korun za čtvereční metr. Právě obyvatelé Prahy jsou nejpočetnější skupinou, která plánuje městský život opustit.
„Zhruba třicetiprocentní podíl lidí uvažujících o stěhování mimo město je skutečně vyšší než v minulosti. Tento trend lze přičíst rostoucímu významu kvality života a work-life balance, stejně jako technologickému pokroku, který umožňuje větší flexibilitu v práci, jako je home office. Tyto faktory vedou k přehodnocení priorit, kde lidé hledají vyváženější životní styl, který nabízejí menší města či venkov,“ uvedl realitní odborník zakladatel institutu chytrý makléř Tomáš Kučera.
Na vlastní bydlení lidem v regionu chybí peníze, snížení DPH poptávku neovlivní |
Právě možnost práce z domova je jednou ze základních podmínek, která příslušníkům produktivní generace opuštění velkých měst umožňuje. Omezenější možnost najít vhodné zaměstnání mimo velká města považuje za zásadní překážku zhruba 73 procent dotázaných. Bezmála osm z deseti lidí pak jako problém vidí horší dopravní obslužnost, a tedy komplikace při dojíždění do zaměstnání.
Obě tyto nejčastěji vnímané komplikace pak do značné míry řeší právě práce z domova. Pro zhruba 64 procent lidí, kteří o přestěhování na venkov nebo obecně mimo velká města uvažují, je proto důležité, aby jejich práci bylo možno vykonávat na dálku. To je ale podle průzkumu zhruba dvojnásobný počet oproti těm, kterým jejich současný zaměstnavatel práci z domova umožňuje.
Krize v bydlení ročně stojí stát čtyři miliardy. Nová podpora má vyjít levněji |
„Praha stále láká velké množství lidí a zároveň mladí v Praze vidí, že mimo Prahu je možné najít bydlení levnější – ale není to pro každého, protože pak tráví hodně času v autech nebo jiných dopravních prostředcích,“ uvedl produktový manažer iDNES Reality Jiří Knechtl.
V celkových číslech prodejů totiž žádný hromadný exodus z Prahy zřetelný není a oba směry tedy ven z města i dovnitř, se vyrovnávají. Jak v hlavním městě, tak například ve Středočeském kraji je totiž stále patrný především útlum prodejů, který nastal po vypuknutí konfliktu na Ukrajině a následném zvýšení hypotečních sazeb.
Stát poradí s bydlením, bude ručit i pronajímat. Z úřadů udělá „realitky“ |
Lidé směřující z města ven ale neplánují přesídlit jen na vesnici nebo na samotu. Konkrétně vesnici na prvním místě zvolilo jen dvanáct procent respondentů, kteří se o přestěhování zajímají. Největší počet 37,5 procenta jako ideální lokalitu označil předměstí velkého města a 19 procent středně velké město.
„Trend stěhování z velkých měst do menších je často kombinací ekonomických, sociálních a individuálních faktorů, které ovlivňují rozhodnutí jednotlivců. Velkou roli v tom hrají nejenom aktuálně nižší náklady na bydlení, ale také zlepšení kvality života v příměstských lokalitách z pohledu dostupnosti vzdělání a služeb, spojené s lepší dostupnosti práce,“ uvedl Bruno Kulčák z aukčního portálu Inbido.cz, který se zaměřuje na reality.
