„V dalších evropských zemích je tento pohled jiný. Můžeme se podívat na velmi opačný případ do Rakouska. Vídeň je globálně nejlépe hodnocené město pro život a drtivou většinu vídeňských bytů tvoří nájemní byty,“ uvedl Kulhánek.
Zároveň ale připustil, že současná realita trhu s dostupným bydlením dobrá není. To vyplývá i z nových dat, která úřad označuje jako kompozitní index nedostupnosti bydlení. Podle něj se dostupnost bytů pro průměrně vydělávající Čechy zvyšovala do roku 2015, později se ale trend obrátil a mezi lety 2019 a 2022 ceny bydlení vůči příjmům razantně povyskočily, dokonce jedním z nejrychlejších temp ze zemí OECD.
Úroveň bydlení je v ČR pátá nejhorší z celé EU, ukázal srovnávací index |
Spolu s tím rostlo i běžně nabízené nájemné. Za posledních deset let nabídkové nájemné na realitních portálech stouplo o 94 procent, uvedl Vojtěch Kuna z oddělení analýz a strategie bytové politiky na MMR.
Rodiny žijící ve vlastním dávají na bydlení celkem devatenáct procent svých příjmů, kdežto domácnosti bydlící v nájmu 37 procent. Jde ale o průměr. Podíly nákladů na bydlení jsou vyšší ve velkých městech, zejména v Praze, nebo v lokalitách s turistickým potenciálem jako je třeba Tanvald či Vrchlabí.
Na opačném konci jsou pak lokality, které se vylidňují, jako je například Litvínov, Sokolov, nebo Kraslice. Cenové nůžky mezi vlastním a nájemním bydlením se navíc stále rozevírají.
Česko potřebuje 25 000 nájemních bytů ročně, konstatoval Summit dostupného bydlení |
„Rádi bychom tento trend obrátili, tak aby se nůžky nerozevíraly dál, ale aby se začaly svírat,“ uvedl Kulhánek. Jedním z nejznámějších nástrojů, kterým tomu chce MMR pomoci, je dotační program na podporu obcí nebo třeba i církví, aby si mohly nájemní bydlení pořídit. Nájemné v takovýchto například obecních bytech by pak nemuselo kopírovat trh, ale mohlo by být nastaveno níže a přilákat například do lokality zaměstnance v nedostatkových profesích.
V tomto programu je připraveno sedm miliard korun a v současnosti ministerstvo eviduje žádosti za zhruba 2,5 miliardy korun. Podle Kulhánka jde ale jen o začátek a do roku 2033 by se měl program rozšířit. Sedmimiliardová částka je totiž jen zlomek toho, kolik lidé za pořízení bydlení v Česku vydávají. Například jen hodnota letos sjednaných hypotéčních úvěrů dosáhla 287 miliard korun.
