Miliardy měly putovat hlavně do modernějších čističek. Důvodem zamítnutí vyplacení peněz jsou především provozní smlouvy, které uzavřely obce jakožto majitelé vodovodní a kanalizační sítě s provozovateli.
Nepříjemnou zprávu potvrdila Evropská komise minulý týden zástupcům ministerstva životního prostředí přímo v Bruselu. Podle mluvčího generálního ředitelství Evropské komise pro regiony Tona van Lieropa může Česko peníze použít na jiné účely pro životní prostředí.
Kde může zdražit vodaJak roste cena vody a kde může ještě výrazně zdražit, se podívejte zde |
"Je to velký průšvih, který se hodně odrazí v cenách vody," komentoval zprávu z Bruselu poslanec a šéf Severočeské vodárenské společnosti Petr Skokan (VV).
"Oficiálně o tom ještě nevíme. Nicméně jsem to už také slyšel. Dopad bude obrovský, v některých případech to může vést ke zdražení vody až o třetinu," upozorňuje šéf Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák.
EU nechce dotacemi přispívat soukromým firmám
Vodu přitom příští rok už citelně prodraží vyšší daň z přidané hodnoty, která vzroste z 10 na 14 procent. Cenový skok kvůli čističkám se pak týká 29 projektů na kanalizaci. Zdražení se bude lišit podle regionů.
Třeba na severu Čech odhaduje Skokan toto zdražení na 7,5 procenta. Firma totiž "rozpustí" náklady mezi více zákazníků než menší vodárna, pro kterou je jedna čistička naprosto zásadní stavbou.
Lepší a účinnější čističky nařídila Česku Evropská unie. Slíbila také na tyto nákladné stavby peníze, které však nakonec nedorazí.
Jde o projekty, jež měly dostat příspěvek z Operačního programu životní prostředí, řídicí výbor na ně už i peníze schválil, a některé jsou dokonce už hotové.
Evropské komisi se nelíbí, že má proplácet peníze projektům, na nichž bude následně vydělávat soukromá firma. Většina vodovodní sítě v Česku je totiž stále ve vlastnictví měst a obcí či jimi ovládaných firem.
Města pronajímají síť soukromým vodárnám, které pak do majetku nemusí příliš investovat. Na tom není pro Komisi ještě nic špatného, problémem však je, že na provozovatele této sítě většinou neproběhla regulérní soutěž.
Nové čističky zaplatí lidé, firmy však stejně vydělají
MF DNES už v minulosti upozornila, že jde o mimořádně výhodný a bezrizikový byznys, který také vede k neustálému zdražování vody. Většina smluv byla uzavřena ještě před vstupem Česka do Unie.
"Ty smlouvy jsou dlouhodobé. Kdybychom je najednou vypověděli, následovaly by žaloby," tvrdí Skokan. Tím, že čističky nakonec zaplatí lidé dražším vodným a stočným, ale paradoxně Brusel nijak neomezí zisky těchto firem. Kvůli dotacím na čističky vedly obce a tehdy zelenými ovládané ministerstvo řadu sporů.
Evropská komise si vymínila, že peníze dá, jen když se tyto provozní smlouvy upraví tak, aby neodporovaly zákonu o veřejných zakázkách, nebo se vyhlásí úplně nové soutěže. Na to řada obcí neslyšela.
Podle ministra Tomáše Chalupy (ODS), který teď "sklízí" problémy způsobené i častými výměnami ministrů, ministerstvo během úřednické vlády obcím ustoupilo, ale současně o tom nejednalo s Evropskou komisí.
Česko o deset miliard zřejmě nepřijde, musí je však použít v jiných projektech na zlepšení životního prostředí. "Všechny alternativy jsou teď v jednání s Evropskou komisí a v koordinaci se Svazem měst a obcí," dodal Chalupa.
Kdo může za to, že se zvednou ceny vody1. Dohody ČR s EU. Česko se během přístupových jednání o vstupu do EU zavázalo, že do roku 2010 (termín byl následně posunut) splní přísná kritéria na kvalitu vody (kritéria byla podle některých expertů mnohem přísnější než v jiných zemích EU). Pokud by ČR požadavek nesplnila, hrozily by jí sankce. Stát touto dohodou zavázal obce, aniž by s tím souhlasily, že tento požadavek splní. Některým obcím však chyběly na výstavbu čističek peníze. EU slíbila pomoc formou dotací. I tak se však obce musely o čistotu vody postarat a investice do čističek se promítaly zatím do pomalého růstu cen vody. 2. Nevhodné dohody některých obcí a měst s vodárenskými firmami EU se sice zavázala část dotací poskytnout, ale za přesně stanovených podmínek. Jedna z nich je, že unijní dotace putují veřejným subjektům, ne soukromníkům, kteří by si z nich na úkor evropských daňových poplatníků navýšili zisk. Řada obcí stále vlastní svou vodovodní síť a jen ji pronajímá. Dotace by tak dostat mohly. Problém je však v tom, že některé obce sepsaly se soukromými společnostmi dlouhodobé dohody o pronájmu bez řádné soutěže. To EU podporovat nehodlá a žádala změnu smluv. Dotčené obce je však změnit nedokázaly. Pokud by je jednostranně vypověděly, hrozily by jim velké sankce. Vedle investic do čističek tak nyní kvůli ztrátě peněz z unijních fondů budou muset získat peníze na jejich výstavbu ještě vyšším navýšením cen vody. |
