Šéfové diplomacie států EU mají nové sankce oficiálně schválit v úterý 20. května. S odvoláním na polské předsednictví Rady EU o tom informuje agentura AFP.
Nejnovější balíček cílí na přibližně 200 ropných tankerů, které Rusko údajně využívá k obcházení západních sankcí. Dotkne se i zahraničních společností pro dodávání zboží ruské armádě. Nový sankční seznam se má týkat i desítky dalších ruských představitelů, kterým bude zakázán pobyt ve státech EU a zároveň se zmrazí i jejich aktiva v Evropě.
Balíček zavádí sankce i vůči osobám z Ruska odpovědným za kybernetické útoky, porušování lidských práv a sabotáže v Evropě. Podle diplomatických zdrojů má jít o 75 osob a subjektů napojených na ruský vojenský průmysl a 30 společností zapojených do obcházení sankcí.
Překládky ruského LNG v Evropě by měly skončit, EU chystá další sankce |
Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat také zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých členských zemí. V EU zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů.
Dovoz z Ruska pokračuje
Objem dovozu ruského plynu do Evropy a to jak potrubního, tak i LNG se minulý rok zvýšil o 18 procent z 38 na 45 miliard kubických metrů. Tento nárůst byl způsoben především vyšším dovozem do zemí jako Itálie, Česko a Francie. Na tento fakt upozornil ve svém posledním reportu think-tanku EMBER.
Zvláště alarmující byl právě růst dovozu zkapalněného zemního plynu z Ruska, který pokračoval i v letošním roce. V únoru EU dovážela průměrně 74,3 milionu kubických metrů ruského LNG denně, což představuje 11procentní měsíční nárůst. Tento plyn se na trh dostával také prostřednictvím stínových plavidel. Například Německo sice zakázalo přímý dovoz ruského LNG, ale nadále jej nakupovalo přes jiné evropské přístavy.
Protiruské sankce stále platí, uklidnil evropské spojence Rubio |
Podle zdrojů agentury AFP je 17. balík sankcí v porovnání s předchozími poměrně omezený, protože EU se obtížněji dokáže dohodnout na nových cílech. Byl připravován ještě před posledním ultimátem evropských lídrů v souvislosti s mírovým úsilím na Ukrajině pod vedením USA.
Evropští lídři Moskvě o víkendu pohrozili „masivními sankcemi“, pokud Rusko nepřistoupí na 30denní příměří podporované Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy. Německý kancléř Friedrich Merz v úterý Moskvu varoval, že bude čelit dalším sankcím, pokud tento týden nedojde ke „skutečnému pokroku“ při dosažení míru na Ukrajině.
Čekání na Putina. V Istanbulu by se se ním rád sešel nejen Zelenskyj, ale i Trump |
Ruský prezident Putin v neděli navrhl, aby se přímá a bezpodmínečná jednání Moskvy s Kyjevem konaly 15. května v Istanbulu. Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že se jich zúčastní osobně. Účast na jednáních zvažoval i americký prezident Donald Trump, ale nakonec prohlásil, že se jich zúčastní šéf americké diplomacie Marco Rubio.
