Česko bude méně „zelené“, ušetří tím stovky miliard korun

  10:00aktualizováno  10:00
Plán, jak ozelenit Česko a uspořit více energie, to schytal z mnoha stran. Ekologové a zástupci moderní energetiky mu vyčítají, že není dost ambiciózní a pomíjí potenciál, který obnovitelné zdroje mají. Průmyslové podniky a podnikatelská lobby se zase bojí, že kvůli vysokým nákladům ztratí konkurenceschopnost.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Podniky navíc tvrdí, že nakonec všechno zaplatí zákazník v cenách elektřiny i dražších produktech. 

Ministerstvo průmyslu, které dokument v návaznosti na unijní požadavky před Vánocemi zveřejnilo, volilo mezi dvěma variantami, kolik má dosáhnout podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030. Buď 20,8 procenta, nebo 23,8 procenta. První vychází z cíle pro rok 2020, který země splnila už před několika lety, druhá ze současného stavu.

Nakonec se přiklonilo k méně ambiciózní variantě. „Tou druhou cestou jsme nechtěli jít, protože by to stálo během těch deseti let stovky miliard navíc,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES náměstek ministryně průmyslu pro energetiku René Neděla. Ostatně podobné argumenty – tedy značné negativní dopady na konečného spotřebitele – Česko kritizovalo i během vyjednávání v evropských institucích.

„Snažíme se maximálně naplnit to, co po nás Evropská unie chce, a zároveň hledáme cesty, aby to mělo co nejmenší finanční dopad na Českou republiku a na spotřebitele. To ale nic neříká o tom, jaký tady bude skutečný energetický mix do budoucna,“ uvedl Neděla. 

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák však tvrdí, že plán podceňuje potenciál solární energetiky, zejména v případě větších zdrojů. Existuje prý přitom řada vhodných lokalit, kde by mohly vyrůst, jako například brownfieldy, rozlehlé průmyslové areály či logistická centra.

Pokud jde o obnovitelné zdroje, plán sází především na rozvoj větrných elektráren. Ty ale nejsou v Česku příliš v oblibě. „V posledních letech byl u nás k síti připojen jediný velký větrný park. Rozvoj větrné energetiky dlouhodobě brzdí mimo jiné administrativní bariéry a ministerstvo nijak neřeší, jak to zlepšit. Může se stát, že se plánované navýšení výkonu neuskuteční,“ prohlašuje Sedlák.

Podpořit spotřebitele

„Říkáme jasně, jaké zdroje chceme. Preferujeme instalace přímo u spotřebitele – u rodinných domků, u nákupních center, v podnicích. Těm má smysl poskytnout podporu,“ uvádí Neděla. A dodává, že na rozdíl od velkých solárních parků, které jen přispějí ke splnění cíle objemu „zelené“ elektřiny, to přinese více efektů.

Z kterých obnovitelných zdrojů se v Česku vyrábí energie

„Vedle toho, že si pořídím obnovitelný zdroj energie, udělám i další opatření, jako je zateplení, takže zároveň snížím spotřebu energie. A tím také snížím zatížení distribuční soustavy. To všechno na národní úrovni pomůže plnit cíle v účinnosti,“ vysvětluje náměstek. Podle klimatického plánu je dodatečný potenciál malých zdrojů půl až jeden gigawatt instalovaného výkonu a to jsou stovky tisíc nových instalací. Dnes má Česko v solární energii u malých a velkých zdrojů dva gigawatty ve 28 tisících provozovnách. 

Studie poradenské společnosti EGÚ Brno tvrdí, že ekonomicky realizovatelný potenciál je ještě vyšší – zhruba 3,5 gigawattu v roce 2030. Sedlák proto kritizuje, že ministerstvo vyřadilo větší solární zdroje z plánovaných aukcí pro nové obnovitelné zdroje.

Podle náměstka Neděly je však možné, že obnovitelné zdroje už za několik let nebudou potřebovat žádnou podporu, protože budou fungovat na tržním principu. A to nejen kvůli klesajícím nákladům na pořízení, ale také v souvislosti s rostoucí cenou elektřiny.

V Česku už je podle Neděly schváleno několik větších solárních instalací, které dostaly dotaci jen na výstavbu. Nedostanou přitom zvýhodněnou cenu za vyrobenou elektřinu jako elektrárny z doby solárního boomu v letech 2009 a 2010. Česko na podporách z té doby ještě v následujících 12 letech vyplatí kolem 650 miliard korun, na nichž se téměř polovinou podílejí právě solární elektrárny.

„Chceme podporovat hlavně zdroje, které pomohou splnit i další cíle, jako například úspory energie. Nebo třeba v případě vodních elektráren to může být zadržování vody,“ říká Neděla.

Zatímco v podílu obnovitelných zdrojů Česko cíle plní, u úspor energie je nemá ani na dosah. „Česká republika si kdysi vybrala alternativní schéma, že stát na sebe převezme závazky za úspory energie. Byla s tím však spojena složitá administrativa a nebyl o to takový zájem,“ tvrdí Neděla.

Velký potenciál úspor podle něj existuje ve veřejných budovách či v dopravě, což souvisí se změnou vozového parku, který v Česku patří k nejstarším v Evropě.

S jádrem se počítá

Podoba Národního energeticko-klimatického plánu, který Česko v následujících týdnech odešle do Bruselu, bude mít podle Neděly také dopady na aktualizaci státní energetické koncepce. „Plán říká, jaké máme nástroje a jak splníme cíle, které dala Evropská komise. Až to schválí – to bychom měli vědět někdy v polovině roku – a až proběhnou veřejné konzultace, uvidíme, jak se to promítne do státní energetické koncepce,“ popisuje Neděla.

Je podle něj třeba vzít do úvahy to, jak se energetika mění. Posiluje trend směrem k decentralizaci, chytřejším řešením, který je v koncepci nutné více zohlednit. Budoucí energetický mix, jak s ním počítá aktuální dokument, se však podle Neděly příliš nezmění. Koncepce přitom počítá s výstavbou nových jaderných bloků, v roce 2040 má podíl jádra tvořit zhruba polovinu vyrobené elektřiny.

A s jádrem se dál počítá i v Národním plánu. „Musíme mít zdroj, který postupně nahradí uhelné elektrárny, limity na jejich provoz se neustále zpřísňují. Z pohledu státní koncepce je jádro vhodnější cesta než plyn. Nehrozí taková závislost ani výkyvy ceny,“ dodává René Neděla.

Podívejte se z výšky na uhelnou elektrárnu Chvaletice:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Máme o 30 procent hostů méně, podáme dvě žaloby, říká restauratér Moťovský

Restaurace U Moťáka v pražském Karlíně. (7. února 2019)

Pražská restaurace U Moťáka se chystá na dvojitou odvetu za to, že se její jméno objevilo v kauze dovozů pochybného...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Konec kšeftů. Stát se rozhodl, že si dálnice bude opravovat sám

Ilustrační snímek

Během následujících deseti let postupně zmizí z dálnic sypače a pluhy soukromých firem. Stát se totiž rozhodl, že...

Pražský hotel vydával české hovězí za australské, steak za 650 korun

Kráva před hotelem Holiday Inn u Kongresového centra.

Hotel Holiday Inn sídlící na pražském Pankráci lhal svým zákazníkům o skutečném původu podávaného hovězího masa. O...

Další z rubriky

Další zářez v terénu. Veterináři našli v Praze páchnoucí neznámé maso

Ilustrační snímek

Sto třicet kilogramů masa s nejasným původem našla Státní veterinární správa při kontrolách v Praze 10. Páchnoucí...

Soumrak hotovosti. V Česku je Apple Pay a stát rozdá platební terminály

V Česku už funguje Apple Pay. Jak ho aktivujete?

Vstup platební služby Apple Pay může Česko přiblížit ekonomice bez hotovosti. Službu, která umožňuje propojení platební...

Evropa napumpuje do Česka miliardy, půjdou na životní prostředí a výzkum

Lenka Dupáková, náměstkyně ministra financí pro finanční trh a mezinárodní...

Česko získá z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska do roku 2024 dalších zhruba pět miliard korun. Od...

Najdete na iDNES.cz