„Vzhledem k tomu, že premiér Boris Johnson s největší pravděpodobností bude pokračovat ve vyjednávací strategii, kdy v sázce je mnohé, nedomníváme se, že by bylo možné uzavřít dohodu před koncem roku,“ píše francouzská obchodní banka Société Générale, jež je zároveň mateřskou společností české Komerční banky. Naráží tak na kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu, který se nyní ocitl na stole britského parlamentu.
Návrh má totiž po 1. lednu, kdy Britové opustí EU a celní unii, umožnit volný pohyb zboží a služeb mezi Anglií, Walesem, Skotskem a Severním Irskem, zároveň má mít britská vláda výlučné pravomoci v otázkách státní podpory firem. Hranice s Irskem by tak Britům mohla sloužit jako zadní vrátka pro obchod. Jenže zákon by tak podrýval smlouvu o vystoupení Británie z EU.
Naděje na dohodu se ale vzdaluje. „Myslím si, že není možné, že by se vývoj nějakým zázračným způsobem otočil,“ vidí vývoj pesimisticky také ekonom Komerční banky František Táborský. Zároveň připomíná, že ještě před rokem banka dávala osmdesátiprocentní šanci jak dohodě, tak hladkému průběhu jejího vyjednávání.
Zatímco se konec roku a s ním i brexit blíží, seznam překážek, které dohodě brání, nabobtnává. Nedávno předložený návrh zákona o vnitřním trhu od kabinetu Borise Johnsona je podle zahraničních médií v rozporu s v loni schválenou smlouvou o vystoupení z EU.
Brexitová sága se dostává zpět do hledáčku finančních trhů. Dáváme 80% pravděpodobnost No Deal scénáři, který by uštědřil další tvrdý zásah britské ekonomice. Naopak šance na plnohodnotnou dohodu jsou podle nás mizivé. https://t.co/RmjVXgekFr
Odhad Société Générale počítá s tím, že zákon vejde v platnost na 95 procent. Vypadá to ale, že britský parlament s jeho dalším projednáváním váhá. Ministři naznačují, že o něm na půdě horní komory nebudou jednat před summitem unijních lídrů, na kterém se má o konečné podobě brexitu definitivně rozhodnout. Pozdržení naznačuje, že se ministři snaží dát vyjednávačům čas, píše britský list The Times. Pokud se totiž nakonec Spojené království s Evropskou unií dohodne, zákon o vnitřním trhu nebude potřeba.
Od Borise Johnsona se nejspíš tak trochu očekává, že je návrh zákonu o vnitřním trhu jen další vyjednávací taktikou.
Vít Hradilanalytik Raiffeisenbank
Co na to trhy
„Na tamějším domácím trhu je to dost vidět, na což reaguje britská banka, kterýá mluví i o záporných úrokových sazbách,“ uvádí Táborský. Z globálního pohledu se ale podle něj nové turbulence na cestě za brexitem na finančních trzích příliš neprojevily. „Dopad není až tak výrazný, jak jsme viděli třeba v srpnu, kdy možnost, že se nedomluví, působila na finanční trhy jako konec světa,“ vysvětluje Táborský. „Teď jsme v podstatě ve stejné situaci a neděje se téměř nic.“
To potvrzuje i Vít Hradil, ekonom Raiffeisenbank. Podle něj je zatím i současná zhoršující se situace okolo koronaviru. „Pandemie to přebila, když se podíváte na to, kolik by ekonomiku měl podle odhadů stát brexit bez dohod, tak jsou to nižší jednotky HDP. Což je strašně zajímavé, když se ekonomika vyvíjí normálně. V tu chvíli, je to na titulní strany. Ale v okamžiku, kdy všechny ekonomiky padají o sedm až devět procent, tak to najednou pozornost nepřitahuje,“ říká Hradil. „Druhá věc je, že se od Borise Johnsona nejspíš tak trochu očekává, že je návrh zákonu o vnitřním trhu jen další vyjednávací taktikou.“
Byznys malý, emoce silné. Spor o ryby táhne ke dnu celý brexit |
Britská centrální banka předpokládá, že tvrdý brexit bude znamenat do roku 2024 ztrátu 2,5 až pěti procent HDP. Podle odhadů obchodní banky Société Générale za scénář bez dohody Velká Británie zaplatí v příštích pěti letech třemi procenty HDP. Polovina propadu se na britském HDP podepíše už příští rok.
Negativní dopady na eurozónu budou daleko mírnější - asi čtvrtinové. Česká republika by za brexit mohla zaplatit 0,2 až 0,3 procenta HDP, píše Komerční banka. Z evropských zemích pocítí tvrdý brexit nejvíc Irsko, Lucembursko a Belgie.
Odchod bez dohody bude znamenat, že mezi Británií a Evropskou unií budou platit pravidla Světové obchodní organizace. V průměru se cla EU pohybují kolem pěti procent. Ale například na osobní automobily, které platí za nejzásadnější vývozní artikl České republiky přes Lamanšský průplav, se vztahují desetiprocentní cla. Nutno též zmínit, že pro Českou republiku je Velká Británie pátým největším obchodním partnerem.
