ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Fastfoody v úzkých. Zákaz brček se blíží, alternativy zatím chybí

  • 351
Zákaz plastových brček dělá řetězcům rychlého občerstvení docela těžkou hlavu. Papírová brčka, která začal ve svých restauracích zavádět v Česku i v jiných zemích McDonald’s a další, zřejmě nebudou mít dlouhou životnost. A to nejen kvůli neblahé imagi.

McDonald’s byl v Česku první velkou sítí, která začala testovat papírová brčka. A také jako první narazil. „Teď testujeme papírová brčka ve dvaceti restauracích. V horizontu tří čtyř měsíců bychom je rádi měli všude,“ uvedla v květnu na tiskové konference mluvčí McDonald’s Zuzana Svobodová.

Firma by ušetřila 15 tun plastu. Takovou hmotnost mají brčka spotřebovaná ve stovce tuzemských restaurací za jeden rok. Konkurenční KFC, které se rovněž blíží počtem provozoven v Česku stovce, každý měsíc spotřebuje 1,2 milionu brček. Jejich hmotnost neuvádí.

Po třech měsících testování papírových brček v McDonald’s však zatím není jasno, co s nimi. Počátkem srpna britská média přinesla zprávu, že nejsou recyklovatelná, protože jsou moc tlustá – respektive zesílená, aby se z nich lépe pilo. Tuzemské zastoupení řetězce zprávu nejdříve potvrdilo, posléze ale vyjádření pozměnilo.

„Papírová brčka teprve v České republice testujeme a součástí testu je i budoucí nakládání s ­nimi jako s­ odpadem,“ uvádí Svobodová s­ tím, že teprve poté budou moci říci, zda je lze recyklovat.

Naše papírová brčka nelze recyklovat, přiznal McDonald’s. U plastových to šlo

Zaměstnanci třídí zatím papírová brčka jako každý jiný papír. Podle míry znečištění ho řadí buď do papírového odpadu, nebo do směsného. „Od výkupců jsme nezaznamenali žádné námitky,“ dodává.

McDonald’s navíc ve spolupráci se společností Eko-kom, jež zajišťuje sběr odpadu, připravuje zkoušky toho, zda jde papírová brčka recyklovat neboli rozvláknit v­ papírenských technologiích v­ Česku. „Na výsledek si musíme ještě chvíli počkat,“ říká za Eko-kom jeho mluvčí Lucie Müllerová. Podle McDonald’s by mělo být jasno do konce roku.

Problém je ve znečištění

Jak ale naznačují odpovědi dalších stran, problém bude nakonec stejně úplně jinde, a to ve znečištění. Stejně jako nepatří do modrého kontejneru krabice na pizzu, nepatří do ní ani jiný znečištěný papír. A použité, zpravidla rozmočené brčko bude zřejmě tuto kvalifikaci splňovat a zamíří tak ve většině případů na skládku nebo do spalovny s ­energetickým využitím.

„Jde o zcela zanedbatelné množství papírové hmoty, papírová brčka, možná i rozmočená, nelze nějak separátně sbírat či třídit mezi dalšími kvanty papírového materiálu z restaurací. Vezměte si jenom tu hromadu ubrousků, papírových utěrek, obalů a podobně,“ poukazuje Miloš Lešikar za Asociaci českého papírenského průmyslu.

Pití bez brček, vývar v papíru. EU utne éru jednorázových plastů

Lešikar přitom potvrzuje, že o­ možnosti recyklace nerozhoduje ani tak druh papíru, ale v první řadě to, jestli je čistý, nebo znečištěný. Kromě znečištění od jídla a ­pití vadí podle něj hodně i­ takzvané zušlechtění papíru, což jsou nejrůznější laky, laminace, ražební fólie, nátěry, asfaltování, impregnace vosky či parafinem nebo velký nános barev.

„Naprosto pochybuji o tom, že papírová brčka v restauracích někdo hází do papírového odpadu. Vše- obecně je papír exportní komoditou, papírny vyžadují čistotu,“ míní i šéfka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.

Přechodné řešení

McDonald’s se ale možná bez brček zcela obejde. Na nadnárodní úrovni – mimo jiné ve spolupráci s­ kavárnami Starbucks – totiž už testuje další variantu, kelímek pouze s­ pítkem.

„Varianta kelímku bez brčka by měla být z jednodruhového materiálu na bázi papíru,“ uvádí Svobodová. Nejdříve to ale musí řetězec vyřešit a ­vyzkoušet, aby se dalo s takovým nápojem bezpečně manipulovat a­ zákazník se nepolil třeba při jízdě autem. „Papírová brčka pro nás nejsou konečným řešením,“ dodává nicméně velmi přesvědčivě.

Zkušenosti McDonald’s naznačují, že vyřešit problém se zákazem plastových brček nebude jen tak. Stát by se to přitom mělo zhruba do dvou let, kdy začne platit nařízení Evropské komise. Zatím žádný řetězec tento úkol nesplnil.

„V současné době pracujeme na vývoji plně ekologické varianty, která by měla nahradit nejen plastová brčka, ale také příbory, kelímky a ­tácky. Testujeme různé materiály na bázi biopolymerů, papíru, dřeva a podobně a jsme blízko finálnímu řešení pro trhy, kde AmRest působí,“ uvádí Libor Hubík, šéf KFC v ­Česku a na Slovensku. Zatím podle něj preferují použití biologicky rozložitelných materiálů.

Pokud by ale šlo o takzvané bioplasty, tak ty jsou evropskou směrnicí zakázané, stejně jako zmíněná plastová brčka a další jednorázové výrobky z tradičního plastu. „Náhrada za plastová brčka se v současné době testuje a vybírá se nejvhodnější materiál,“ uvádí šéf řetězce Burger King v Česku Daniel Ryška.

Ani víčka na kelímky

Nejlepší možností, jak se se zákazem vypořádat, je „žádné brčko“. Touto cestou se ale zatím žádný řetězec rychlého občerstvení nevydal.

Variantou na půli cesty je nenabízet je aktivně, což dělá třeba KFC, Burger King, salaterie UGO či freshbary Fruitisimo. Daniel Ryška z Burger Kingu uvádí, že plastová brčka si u ­nich zákazníci mohou vzít podle svého uvážení. Činí tak v­ 60 procentech, k nápojům je fastfoodová síť nevydává automaticky.

Zodpovědnost je tak na každém zákazníkovi, nicméně zvyk hraje důležitou roli. Lidé si často brčka berou automaticky, aniž nad tím přemýšlejí.

Lahve, ze kterých už někdo pil. Nápojáři experimentují s recyklovaným plastem

To potvrzuje Barbora Kebová, která má v neziskové organizaci Institut cirkulární ekonomiky (Incien) na starosti projekt cirkulárních kaváren. „S našimi zapojenými kavárnami jsme v naprosté většině případů došli k tomu, že používání brček je zbytečné a jde spíše o zvyk než o reálnou potřebu. Jde spíše o to, upravit nabídku nápojů a jejich servírování tak, aby se daly komfortně pít normálně ze sklenice,“ uvádí Kebová s­ tím, že 99 procent nápojů brčko nepotřebuje.

V kavárnách přitom vyzkoušeli všechny možné varianty – brčka slámová, kovová, skleněná, papírová, z tvrdého (omyvatelného) plastu, nerezová, bambusová i těstovinová. Každému ve výsledku vyhovovalo něco jiného a­ každá měla svá pro a proti.

„Papírová a těstovinová se rozmáčejí. Ta omyvatelná z kovu, skla, tvrdého plastu či bambusu se zase kradou,“ popisuje Kebová. Asi nejlepším řešením je proto podle jejích závěrů brčka nenabízet a pro malé děti či zákazníky, kteří je opravdu vehementně vyžadují, mít nějakou variantu, která je zpoplatněná.

Podobnou cestou se snaží jít například restaurace UGO, kde brčka aktivně nenabízejí a podle zaslaného vyjádření chtějí, aby jejich nápoje zákazníci konzumovali z opakovaně použitelných nádob a brčka v­ ideálním případě vůbec nepoužívali.

Koncept nemají ale ještě úplně dotažený. Například když si člověk objedná v restauraci UGO smoothie, dostane ho ve sklenici, ze které bez brčka téměř nejde vypít. Sklenice mají totiž netypicky zahnuté okraje.

Síť freshbarů Fruitisimo už testovala slámová, papírová a těstovinová brčka a zjistila, že žádné nevyhovuje. „Spíše se zaměřujeme na edukaci zákazníků, aby u nás brčka nevyužívali vůbec,“ uvádí mluvčí Veronika Janáčková. Za necelý rok, kdy jsou součástí kampaně ministerstva životního prostředí Dostbyloplastu, podle ní uspořili téměř jednu tunu plastu díky akci drinknahorebez.

Znamená to, že kromě brček nedávají automaticky zákazníkům ani víčka na kelímky. Z uvedené tuny dělají 35 procent brčka a 65 procent víčka. Celkové množství spotřebovaných plastů Fruitisimo nezveřejnilo.