„Sezona je proti dvěma předešlým výrazně odlišná a z ekonomického pohledu pro pěstitele horší,“ řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Uvedl, že k tomu přispívá i přebytek brambor v Evropě.
Při dodávkách na baličky dostávají tuzemští pěstitelé za kilogram brambor okolo dvou korun, což při porovnání s průměrnými náklady na jejich pěstování není ani polovina. Lépe jsou na tom zemědělci prodávající brambory ze dvora a ti, kteří mají dlouhodobé smlouvy se škrobárnami a jinými zpracovateli.
Brambory na Šumpersku nemá kdo sklízet, už se pěstují jen v menším množství |
Lidé si podle Králíčka mohou nakoupit kvalitní domácí brambory za velmi výhodné ceny. Co ví, v akcích nabízejí obchodní řetězce kilogram mezi šesti a sedmi korunami, mimo akce za patnáct až sedmnáct korun. „Očekáváme, že to bude mít pozitivní vliv na tuzemskou spotřebu.“ V Česku se přitom poslední dobou spotřeba brambor na jednoho obyvatele pohybovala mezi 60 až 65 kilogramy za rok.
Přebytek brambor v Evropě
Zemědělci poslední dva roky pole rozšiřovali a jen loni to podle Českého statistického úřadu bylo o 1 800 hektarů. Tento rok přidali přibližně dalších 1 400 a brambory tak zabírají plochu přes 24 tisíc hektarů. Včetně zahrádek je to pak 30 tisíc hektarů. Jde jak o druhy určené ke konzumaci, tak na výrobu škrobu či sadbové.
Přebytek brambor je i jinde v Evropě. Podle dat, která má předseda svazu k dispozici, se evropská plocha osázená bramborami meziročně zvýšila o 90 tisíc hektarů, což je trojnásobek rozlohy českých polí.
V západní Evropě přibylo hlavně brambor určených na výrobu hranolků, ale za hranicemi o ně není zase takový zájem, jak se očekávalo. Některé státy jako Čína a Indie si na ně podle Králíčka začínají budovat vlastní výrobní kapacity.
Brambory, na které tamní pěstitelé nemají smlouvy, tak mají velmi nízkou cenu a část bude zřejmě muset být zlikvidovaná. Některé odrůdy, jež lze uplatnit i jako konzumní, se snaží dostat na český trh, čímž se situace ještě zhoršuje.
