„Aktuálně startuje sklizeň raných brambor. Počasí jim docela přálo, výkupní ceny jsou mezi 12 a 15 korunami za kilogram,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
Obvykle je následně řetězce prodávají dráže než běžné brambory, což ovlivní i následné průměrné ceny. Ty loni v červnu dosáhly 28,80 Kč/kg, zdražení se letos neočekává, brambor je na trhu po několika letech dost.
Sucho stále hrozí
„V letošním roce ovlivnila vegetační vývoj brambor kombinace dvou faktorů, a sice noční a ranní teploty dokonce i v květnu leckdy pod bodem mrazu a sucho. K doplnění zásob vody v půdě částečně přispěly deště v posledních dnech, situace se ale lokálně velmi liší. Na Vysočině, která je významnou bramborářskou oblastí, je situace zatím příznivá,“ uvedla pak mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
Sucho však podle ní zůstává problémem na jižní Moravě, v jižních Čechách nebo v Polabí. „Před výkyvy počasí je možné rostliny částečně ochránit zakrytím netkanou textilií a proti suchu mohou pomoci závlahy, obojí však zvyšuje produkční náklady pěstitelů,“ doplnila.
Nákupem raných brambor s tzv. nedotaženou slupkou čeští spotřebitelé skoro určitě podpoří tuzemské zemědělce. V ostatních státech se brambory obvykle sklízejí později s již dotvořenou svrchní částí. Ty se ale méně hodí na oblíbené české jídlo brambory na loupačku. „Po staru bych řekl, že je to výborné postní jídlo. Po novu, že je to výborné vegetariánské jídlo. Říkáme, že je to zdravější, než si dávat třeba sojové burgery,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Více brambor na hranolky
Díky tomu, že v posledních letech začaly filiálky v západní Evropě více produkovat hranolky, na které jde polovina evropských brambor, stoupla cena pro pěstitele, tvrdí Svaz. Ti se tak i v ČR nyní k této plodině vrací, do karet pro větší plochy hraje i to, že nejpěstovanější obiloviny jako je pšenice a řepka, mají naopak v posledních letech nízké výkupní ceny a farmářům se tak přestávají vyplácet.
Podařilo se tak stabilizovat i klesající plochy brambor, loni se v ČR pěstovaly profesionálně na 22,7 tisících hektarech, dohromady i s domácím pěstováním šlo podle ČSÚ o 28,9 tisíce hektarů. To je více než v předchozích dvou letech, proti roku 2023 jde o navýšení u profesionálních pěstitelů o 1800 hektarů.
Letos pak Králíček očekává další nárůst, o desetinu by měly stoupnout plochy škrobárenských brambor, u konzumních brambor pak bude podle jeho odhadu zvýšení o jednotky procent. Ceny brambor určuje podle svazu evropský trh, podle toho, jak se urodí ve Francii, v Německu a Nizozemsku. „Doufám, že až pojedou Tour de France, že bude sucho, nebudou deště a ve Francii se neurodí,“ uvedl místopředseda svazu Vlastimil Rasocha.
Předseda bramborářů pak pochválil ministerskou strategii s výhledem po roce 2030, kterou se nyní snaží prosadit Marek Výborný (KDU-ČSL) a kterou velká část zemědělské veřejnosti odmítá. Parametry, kde se počítá se soběstačností ČR v bramborách kolem 85 procent, což je proti současnosti navýšení o více než 10 procentních bodů, podle něj pěstitelům vyhovují.
Česká eroze půdy narazila. Stát narychlo mění pravidla, „zapomněl“ na konzultaci s EU |
V posledním roce se ozývaly velké obavy z protierozních opatření, která mohla plochu bramborových polí snížit. „Narážíme například na paradox, kdy bude de facto zakázáno střídat kukuřici s bramborami na jednom pozemku, ačkoliv právě tato rotace je v mnoha oblastech běžná, agronomicky zdůvodnitelná a environmentálně přijatelná. Je pochopitelné, že pěstitelé jsou v takové situaci nuceni volit mezi dvěma klíčovými plodinami,“ vysvětlil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Pro některé hospodáře je podle něj pak kukuřice ekonomicky nepostradatelná a pak by se mohly brambor znovu začít snižovat.
Ministerstvo pravidla boje proti erozi přepracovalo, snažilo se více vyjít vstříc pěstitelům. Jeho plán ale zatím překazila Evropská komise, která mu odmítla notifikovat změny. Aktuálně se tak na poslední chvíli řeší nová notifikace pro legislativu, která by měla začít platit už od července. „Komise sice akceptovala, že jdeme více cestou motivační než regulační, ale chce, aby v ní byly některé kontrolní mechanismy,“ vysvětlil ministr Výborný. Jakmile bude mít potvrzení, že komise s nynějším plánem souhlasí, seznámí s ním i veřejnost a zemědělské organizace.
