Boj vyhlásili teroristům i finančníci

  • 4
Vyspělé země světa se chystají bojovat s terorismem nejen silou a zbraněmi. Po útocích na Světové obchodní centrum a budovu Pentagonu chtějí Spojené státy a jejich spojenci, kromě vypátrání a potrestání viníků a jejich pomocníků, také přiškrtit teroristům finanční kohoutky.

Americký ministr financí Paul O'Neill ve čtvrtek oznámil, že jeho úřad začne blokovat bankovní konta, která mohou být spojena s "finančními aktivitami teroristů".

"Rozhodli jsme se, že vystupňujeme úsilí v našem boji omezit získávání finančních zdrojů ze strany teroristů tak jako doposud nikdy?" prohlásil O'Neill ve svém vystoupení před bankovní komisí Senátu, kde vysvětloval ekonomické dopady útoků na New York a Washington začátkem minulého týdne.

Skrýt konta v Česku je snadné

Do rozjíždějící se celosvětové akce, při níž se budou vyhledávat a likvidovat konta s penězi pro potřeby teroristů, přispěje Česká republika spíše jen formálním příslibem, než konkrétními činy.

Důvodem je fakt, že možnosti policie a Finančně analytického úřadu, který má odhalovat transakce spojené s praním špinavých, jsou v tuzemsku značně omezené.

Šéf Finančně analytického útvaru při ministerstvu financí Karel Korynta nedávno jako jednu z hlavních slabin pro odhalování a zabavování zločineckých kont uvedl, že v Česku není povinnost prokazovat původ majetku. "Známe účty, přes které protékají desítky tisíc dolarů několikrát za měsíc. Jenže prověřovaná osoba to deklaruje jako dar nebo splátku půjčky. A když podáme trestní oznámení, je to často vrácené s odůvodněním, že původ majetku se nemusí prokazovat. Kdyby tu povinnost příslušná osoba mělal, propadly by peníze státu," uvedl Korynta.

Povinnost podávat majetková přiznání se snaží současná vláda prosadit, ale i když prošel příslušný zákon v parlamentu prvním čtením, šlo o jakési "nedopatření", protože většina poslanců je spíše proti. Nejčastější hlasy proti majetkovým přiznáním jsou založená na argumentech, že stát by špicloval soukromí občanů.

Majetková přiznání jsou ovšem podle odborníků běžná v celé řadě vyspělých zemí.

Další záležitostí, za kterou z pohledu boje proti špinavým penězům kárá Česko i Evropská unie, je existence anonymních kont, což jsou především vkladní knížky na doručitele. Podle odborníků mohou sloužit i pro praní špinavých peněz. Jen v České spořitelně je na vkladních knížkách kolme 150 miliard korun.

Česko sice nepatří mezi významné světové prádelny špinavých peněz, nicméně podezřelých transakcí přibývá. Loni jich bylo téměř dva tisíce, z čehož úřad vytěžil 104 trestních oznámení. Praní špinavých peněz však nebylo za pětiletou historii vzniku speciální útvaru v Česku prokázané a nikdo nebyl odsouzen.

Také vlády západoevropských zemí přislíbily v souvislosti s tragickými událostmi v USA zostření boje proti praní špinavých peněz a pátrání po finančních prostředcích zločinců.

"Je nezbytné vytvořit takový systém, kde nejenže nebudou pro teroristy existovat žádné finanční a daňové ráje, nebude pro ně dokonce existovat ani místo, kam by se mohli ukrýt," řekl britský ministr financí Gordon Brown. "Musíme přesvědčit nějaké země, které se tomuto kroku doposud bránily, aby odhodily váhavost a přistoupily k činům," dodal Brown.

Právě v Británii již došlo k zablokování prvního podezřelého konta, a to u banky Barclays. Banka tento krok potvrdila agentuře Reuters, zatím ale nebylo oznámeno, jestli takovýchto kont může být více nebo komu patří.

Západní svět chce finanční trhy využít nejen k tomu, aby omezil síly teroristů. Chce je využít také k získání dalších stop. K určení, kdo o jejich přípravě mohl vědět.

Protože pachatelé útoků zřejmě použili při přípravách na svůj čin několikrát platební karty, jdou vyšetřovatelé v současné době právě tímto směrem a snaží se je vystopovat.

Na začátku týdne začaly některé země, kromě USA a Japonska to byly hlavně Německo, Francie nebo Británii vyšetřovat některé podezřelé operace na světových burzách. Někdo totiž prodával, a to ještě před teroristickými útoky takže o jejich přípravě mohl vědět, akcie některých firem, jež následně po atentátech prudce klesly. Šlo například o leteckého přepravce American Airlines nebo zajišťovnu Munich Re.

Teroristé mohli akcie předem prodávat, aby poklesem jejich ceny nezaznamenali ztráty. Mohli na poklesu akcií dokonce i vydělat. A to nákupem takzvaných opcí, zaručujících následný prodej akcií za pevně stanovenou cenu. I na některé transakce tohoto typu, které mohou naznačit, že někdo věděl předem o možnosti útoku, se chtějí američtí vyšetřovatelé zaměřit.