Růst světové ekonomiky, která již před útoky na New York a Washington ztrácela síly, se ještě výrazně zpomalí. Znesnadnilo se cestování, obchod i finančnictví. Jako obrana před terorem nastupují další a další bezpečností opatření. Ta stojí firmy spoustu peněz a zákazníky připravují o komfort, na nějž byli zvyklí.
Firmy nemohou promítnout vyšší náklady do cen. Nezbývá než propouštět. Jen ve Spojených státech ztratilo za poslední týden místo 528 tisíc lidí. Pro státní rozpočty to znamená miliardové výdaje na podpory, pro obchodníky ztrátu klientů.
Nejhůř to zatím pocítily letecké společnosti a pojišťovny.
Strach z cestování sílí, ztenčují se řady zákazníků, a náklady na bezpečnost naopak rostou. Další obory už letectví pomalu následují. Hotely a cestovní kanceláře v celém světě hlásí milionové ztráty. Podle poplašných zpráv americké obchodní komory by v nejbližších týdnech mohlo přijít o práci až milion lidí.
Zákazníci jsou ovšem zdrženlivější i u ostatního zboží a do velkých nákupů se navzdory nabádání politiků nehrnou. Americké a evropské automobilky včera po- dle Financial Times oznámily, že kvůli klesajícímu zájmu zákazníků propustí kolem 80 tisíc lidí. To potvrzuje i domácí Škoda Auto.
Také z dalších oborů přicházejí nepříznivé zprávy. Akcie spadly po 11. září nejvíce za posledních deset let. S jedinou výjimkou - světových zbrojovek, jimž válka a dozbrojování armád přinášejí nové zakázky.
Peníze za válku z vyšších daní
Životní standard klesal v historii za každé války. Po jejich konci přišel rozmach při obnově zničených zemí. Válka s teroristy však bude podle amerického prezidenta George W. Bushe dlouhá. Proto obnova a vzestup životní úrovně nejspíš hned tak nezačnou.
Oslabené příjmy lidí dostanou další ránu v podobě vyšších výdajů států na válku. To si dříve či později vyžádá růst daní nebo omezení jiných státních služeb. Německo už deset dní po útocích na Spojené státy jasně řeklo, že posílení bezpečnosti se bez vyšších daní neobejde.
Sumy za válečné výdaje a bezpečnost však nejsou jedinými tlaky na státní finance a daňové poplatníky. Více peněz je potřeba i na podpory v nezaměstnanosti a na pomoc skomírající ekonomice.
Prezident Bush minulý týden přislíbil americké ekonomice sto miliard dolarů. Také v Evropě pomáhají politici firmám. Vybrat daně navíc ovšem nebude vůbec snadné, firmy i lidé budou mít nižší příjmy, a tím zaplatí i méně na daních.
Chudý Střední východ: ještě větší bída
Mnohem drastičtější bude dopad na životní úroveň v chudých zemích. Zvláště v těch, na jejichž území se bude válčit, či u jejich sousedů. Afghánistán byl v hluboké chudobě již před válkou. Teď se situace ještě výrazně zhorší. I to málo, co tamní ekonomika vydělá, poputuje do armády, a nikoli na zlepšení života lidí, z nichž už dnes většina zápasí s hladomorem.
Do těžkých ekonomických problémů se dostává i sousední Pákistán. Nestabilita odvrací obchodní partnery, zastavují se velké zakázky. Podobně na tom budou i další země v oblasti Středního východu, kam navíc míří desítky tisíc uprchlíků z Afghánistánu. Pákistánci už dnes mají velký strach, že kvůli uprchlíkům poroste nezaměstnanost.
Spojené státy i další země se sice snaží těmto zemím ekonomicky pomoci. Kolik na to dají, však bezprostředně závisí na příští síle jejich ekonomik. I ropné monarchie Perského zálivu závislé na ropě - Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty - mají problémy.
Cena ropy se po teroristických útocích propadla pod spodní hranici, kterou ještě považují šejkové z OPEC za únosnou. Přitom si ovšem nemohou dovolit omezit těžbu, protože by tak "podrazili" americkou ekonomiku.
Američanům totiž slíbili minimálně tichou pomoc v jejich tažení proti teroristům, a omezení těžby s následným růstem ceny ropy by americké i světové hospodářství výrazně poškodilo. Současná relativně nízká cena ropy se však značně podepisuje na příjmech a životní úrovni obyvatel ropných zemí.
