V roce 1990 vyjel Václav Kabát na tříměsíční turné do Caracasu. Zaujalo ho, že na každém rohu fungovalo nějaké kopírovací centrum. „Tehdy ve Venezuele jsem si řekl, že až se vrátím, zkusím se věnovat kopírování. Po návratu do Česka jsem oslovil Minoltu,“ popisuje začátky zakladatel blokařské firmy BOBO s tím, že za celých více než třicet let nikdy nepřestal být hudebníkem.
Žentour (Hemenex)Hudební skupinu založil 1981 jazzově zaměřený klavírista Jan Šulc, který mu z počátku ponechal název své předchozí formace Hemenex. V řadách studentů pražské konzervatoře vyhledal nové spoluhráče – kontrabasistu Jana Černého (ve skupině hrál na basovou kytaru), flétnistu Petra Ackermanna (klávesy) a fagotistu Václava Kabáta (bicí) Na doporučení zpěvačky Jany Koubkové přijal též studenta práv Janka Ledeckého, který v novém působišti hrál na kytaru a zpíval. Mladá garnitura tíhla k rocku. Zejména Černý a Ledecký se silně orientovali na Rolling Stones a k recesistické nové vlně. Zdroj: Český hudební slovník |
„A v hudbě pokračují i naše děti. Oba synové jsou muzikanti, ale zároveň pomáhají i ve firmě. Stojíme pevně na obou nohách jedna je papír a druhá muzika,“ zdůrazňuje Kabát starší.
V roce 1993, kdy firma ještě nesla název MKK (Minoltou kopíruje Kabát), začínali manželé s kopírováním notových záznamů. S rostoucím zájmem o jejich služby se rozhodli expandovat a po několika letech se firma přestěhovala z centra Prahy do středočeských Voračic u Sedlčan, kde koupili bývalé JZD. Manželé sem přesunuli nejen veškerou výrobu, ale i celou rodinu.
„Měl jsem jasnou vizi, věděl jsem, že to, co dělám, má potenciál. Jen jsem potřeboval správný impuls,“ vzpomíná Václav Kabát na své podnikatelské začátky.
Po čase změnil název firmy, kdy zkratku MKK nahradilo BOBO. Tak se přezdívá Václavově manželce Heleně, která byla jeho oporou po celou dobu podnikání.
„Na začátku bylo hodně těžkých chvil, ale nikdy jsem nepochyboval o tom, že to dotáhnu. Když mě příbuzní, se kterými jsem firmu spoluvlastnil, začali vytlačovat, musel jsem se rozhodnout, jestli firmu udržím pohromadě, nebo to vzdám. Musel si půjčit značnou sumu peněz a společníky vyplatit,“ vzpomíná na kritický okamžik zakladatel firmy.
Papír stále žije! Nechte se přesvědčit cestou do stylových papírnictví |
Přestože se první zkušenost se společníky neukázala jako ideální, rozhodl se později podíly opět rozdělit, tentokrát mezi klíčové zaměstnance. „Rozhodl jsem se, že podíly dostanou lidé, kteří jsou pro úspěch podniku klíčoví, a kteří se podílejí na jeho řízení. Každý z manažerů – ať už jde o ředitele obchodu, výroby nebo ekonomiky – má tak ve firmě svůj podíl, který se pohybuje mezi 4,5 a deseti procenty, podle toho, jak moc se chtěl na vlastnictví podílet a jaká byla jeho míra angažovanosti. Dnes máme devět spolumajitelů,“ vysvětluje svou filozofii Kabát starší.
„Celý koncept byl postaven na myšlence, že úspěch firmy stojí na spolupráci, podobně jako orchestr, kde všechny nástroje musí ladit dohromady,“ dodává. Tímto způsobem se Kabátova firma stala nejen úspěšným podnikem, ale i místem, kde se klade důraz na týmovou práci a zapojení zaměstnanců do dlouhodobé perspektivy firmy.
Digitalizaci navzdory
Po třiatřiceti letech ve vedení se Václav Kabát rozhodl předat štafetu mladšímu synovi Janovi, který už několik let vedl marketing a byl zodpovědný za firemní inovace. „Byl čas, abych firmu předal. Jan měl dost času připravit se na tuto roli a já věřím, že povede firmu stejně pečlivě, jako jsme to dělali my,“ říká Václav Kabát. Jeho starší syn Václav ve firmě také zůstává, pracuje v obchodním oddělení, ale je k ruce všem, kdo něco potřebují. Vedoucí funkci nezastává.
Generační obměna ve vedení si vyžaduje pečlivé plánování a přípravu. Václav Kabát zdůrazňuje, že celý proces trval více než tři roky, než změnu koncem loňského roku oficiálně oznámili.
A Janovi je jasné, že být novým šéfem firmy, která má dlouhou historii a tradici, není snadné. „Nezastírám, že řídit zaměstnance, kteří tu pracují dlouho a mají své zažité postupy, není jednoduché. Ale my všichni máme stejný cíl, posunout firmu dál a udržet jejího ducha,“ vysvětluje nástupce Jan Kabát.
Test školních nůžek: Vítězí na první pohled obyčejné |
Dnes blokařství BOBO zaměstnává asi čtyřicet lidí a ve čtyřech halách vyrábí více než 500 druhů produktů při ročním obratu mezi 40 až 50 miliony korun. I když papírenský segment zažívá kvůli digitalizaci pokles, firma se nevzdává.
„Poptávka po papírových produktech sice klesá, ale stále existuje skupina lidí, kteří dávají přednost kvalitnímu papíru. Dnes je důraz na kvalitu, nejen na kvantitu,“ říká Jan Kabát. Kromě toho firma také rozšiřuje nabídku o moderní diáře, plánovače a úkolníčky, které nejsou pevně datované a uživatelům tak umožňují větší flexibilitu v plánování. Nejprodávanější, je skicák Retro A5, kterého se ročně prodává 18 až 20 tisíc kusů a školních sešitů pak přes 500 tisíc kusů.
Zatímco kalendáře a diáře se postupně nahrazují digitálními nástroji, zápisníky, sešity a školní pomůcky zůstávají v kurzu. „Věříme, že psaní rukou má nezastupitelný význam, nejen jako zvyk, ale i z hlediska efektivity učení,“ dodává Jan.
Firma myslí i na kreativitu a propojuje papír také s uměním. Některé produkty obsahují QR kódy, které přehrají hudbu odpovídající obrázku, což byl nápad zakladatele Václava Kabáta.
Společnost rovněž spolupracuje s umělci a využívá licencované postavičky. „Sešity s Krtečkem jsou stále naším bestsellerem,“ říká Václav s tím, že grafická podoba těchto produktů byla konzultována přímo s autorem Zdeňkem Millerem. V minulosti zdobily obálky sešitů také postavičky Toma a Jerryho nebo vlastní kreslená postavička Myšáka Boba.
„Dětský segment jsme před třemi lety navíc obohatili o Edici Svět s ilustracemi grafické designérky Radky Folprechtové, obsahuje školní sešity, dětské skicáky a náčrtníky,“ doplňuje Jan Kabát.
Papír je věčný
Jan Kabát si uvědomuje, že budoucnost firmy spočívá ve flexibilitě a schopnosti reagovat na změny trhu. „Neplánujeme žádné zásadní změny, i když jsme v minulosti jsme měli papírnictví v Sedlčanech a několik prodejen v Praze, dnes dodáváme naše produkty do stovek obchodů po celé republice. Vlastní prodejna tedy aktuálně v plánu není,“ říká Jan.
Jeho otec Václav věří, že papír a produkty s ním spojené mají stále svou hodnotu. „Papír je stále živý, je to autentický zážitek, který si lidé stále cení. Například přehlídka Papír fest je důkazem toho, že o papír a kreativitu je stále velký zájem. Ať už jde o ručně vyráběné produkty, nebo o výrobky spojující tradiční materiál s moderními technologiemi, papír má v našem světě stále své místo,“ uzavírá čtyřiašedesátiletý zakladatel firmy.
