Španělské úřady dosud nedokázaly určit přesnou příčinu výpadku, který 28. dubna ochromil mimo jiné veřejnou dopravu, chod firem či fungování služeb v téměř padesátimilionové zemi. Tamní vláda však tento týden vyvrátila, že by za kolapsem energetické soustavy stál celkový objem sítě, její rezervy či pokrytí.
Incidentem se již zabývá mezinárodní tým odborníků. Podle španělské ministryně pro ekologickou transformaci a místopředsedkyně vlády Sary Aagesenové se blackout začal šířit z jihu země.
„Daří se nám dále zjišťovat, kde k těmto ztrátám výroby energie došlo. Víme, že začaly v Granadě, Badajozu a Seville,“ sdělila poslancům.
Můžou za to větrníky a soláry? Blackout ve Španělsku provázel i výpadek informací |
Ani necelé tři týdny po výpadku proudu na Pyrenejském poloostrově, který se stal největším v historii Španělska, však není jasné, co přesně ho způsobilo.
„Příčina není v tuto chvíli známa, je předmětem šetření expertní komise Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) jejíž součástí jsou také naši odborníci. O možných důvodech proto nebudeme spekulovat,“ sdělil pro MF DNES Pavel Šolc, člen představenstva České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) pověřený řízením úseku Energetický obchod a dispečink. Jak dodal, závěrečná zpráva bude k dispozici zřejmě až s několikaměsíčním odstupem.
Vyšetřování blackoutuNa základě požadavků vyplývajících z evropské legislativy byl zřízen Expertní panel, který formálně vede vyšetřování rozsáhlého výpadku elektrické energie, k němuž došlo ve Španělsku. Tento panel bude schvalovat a zveřejňovat dílčí i závěrečnou zprávu k celé události. Českou republiku v Expertním panelu zastupuje odborník z Energetického regulačního úřadu. Současně se na šetření podílí také zástupce společnosti ČEPS, který působí v rámci technické pracovní skupiny ENTSO-E, tzv. Internal Task Force. Jejím úkolem je provést technickou analýzu incidentu a připravit podkladové materiály pro Expertní panel. |
Částečným výpadkům proudu nebo krátkodobému omezení spotřeby či výroby čelil Pyrenejský poloostrov kvůli extrémnímu počasí například v roce 2006, 2018 a v lednu 2021. Za poslední událostí stál extratropický cyklón Filomena.
V pondělí 28. dubna však došlo ve Španělsku ve 12:33 středoevropského času k selhání samotné elektrické soustavy, které vyústilo v totální kolaps po dvou po sobě jdoucích odpojeních solárních výroben elektřiny na jihozápadě země. Zbývající výroba nestačila k pokrytí poptávky, což spustilo kaskádové selhání v celé síti. Během 20 sekund vypadlo 2,2 gigawattu energie a následně se tento obrovský úbytek přelil i do sousedního Portugalska, Andorry a zasáhl i část jižní Francie.
Banka vyčíslila škody španělského blackoutu. Vyšplhaly na stamiliony eur |
Jak uvádí ENTSO-E, během půlhodiny předcházející incidentu byly v synchronní oblasti kontinentální Evropy pozorovány dvě periody oscilací (výkonové a frekvenční výkyvy), a to mezi 12:03 a 12:07 SEČ a mezi 12:19 a 12:21 SEČ. Provozovatelé přenosových soustav Španělska (Red Eléctrica) a Francie (RTE) přijali opatření k jejich zmírnění. „V okamžiku incidentu nedocházelo k žádným oscilacím a proměnné energetické soustavy byly v normálním provozním rozsahu,“ potvrdila ve své zprávě z 9. května evropská agentura.
Stabilní a bezpečné jádro
Společnost Red Eléctrica poměrně rychle po incidentu vyloučila možnost, že by masivní blackout způsobil kybernetický útok nebo atmosférická anomálie. Premiér Pedro Sánchez také odmítl tvrzení, že výpadek proudu byl výsledkem rozhodnutí jeho administrativy rozšířit využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zároveň postupně ukončit jadernou energii. Také odborníci upozorňují, že elektrická síť a elektrárny jsou oddělené prvky. Odpojení obnovitelných zdrojů energie a dalších výrobních systémů, jako jsou jaderné elektrárny, nebylo příčinou výpadku proudu, příčiny je třeba teprve zjistit, zdůrazňují.
Španělsko již v roce 2024 vyrobilo více než 56 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich podíl se i letos zvyšuje. Země také již v roce 2019 schválila plány na postupné ukončování jaderné energie, podle kterých mají být čtyři reaktory uzavřeny do konce roku 2030 a zbývající tři o pět let později.
Čtyři španělské reaktory (Almaraz II, Ascó I a II a Vandellós II) byly v provozu těsně před výpadkem proudu. Tři bloky již byly mimo provoz, z nichž jeden (Trillo) se nacházel v plánované odstávce, zatímco zbylé dva (Almaraz I a Cofrentes) nevyráběly elektřinu, protože je o to požádala společnost Red Eléctrica kvůli vysokému podílu obnovitelných zdrojů energie v systému.
V důsledku výpadku externího napájení způsobeného výpadkem proudu se provozní reaktory automaticky vypnuly a byly aktivovány bezpečnostní systémy pro zajištění bezpečného odstavení, uvedlo k incidentu španělské fórum jaderného průmyslu ForoNuclear. „Jaderné elektrárny se chovaly podle toho, jak byly navrženy a postaveny. Zůstávají stabilní a bezpečné,“ uvedla organizace.
Jaderné elektrárny v Evropě mají potíže. Práci jim berou obnovitelné zdroje |
Problémem v případě Španělska a Portugalska je spíše jejich propojení na severu přes Pyreneje, které je dlouhodobě označováno jako jedno ze slabých míst v evropské soustavě. Podobně i spojení na jihu do Maroka je považováno za slabší.
„Na severu jsou dvě jednoduchá vedení o napěťové hladině 400 kV, dvě starší jednoduchá vedení o napěťové hladině 220 kV a rovněž kabelové dvojité stejnosměrné vedení v tunelu o kapacitě 2 x 1 000 MW. To je celkově na takto velkou soustavu málo,“ upozorňuje Šolc. Jak dodává, nutnost tohoto posílení je známou záležitostí. „Nicméně propojení přes pohoří je vždy komplikované,“ uvádí. Nyní se staví podmořské propojení v Biskajském zálivu dalším stejnosměrným kabelem, i to však bude pro zmiňované země stále velmi málo.
Očekává se, že na základě odborných analýz dubnového masivního výpadku proudu na Pyrenejském poloostrově budou vyvozena opatření i v rámci Evropy. „Osobně si myslím, že stejně jako po počátku liberalizace energetického trhu koncem devadesátých let byl blackout v Itálii budíčkem k urychlené přípravě a dokončení provozních pravidel pro tržně propojenou Evropu, tento blackout by mohl akcelerovat dobudování a domyšlení pravidel a limitů pro provoz propojených soustav s vysokým podílem obnovitelných zdrojů a vysokou mírou digitalizace,“ říká člen představenstva ČEPS.
Hrozí blackout i Česku?
Šolc se také nedomnívá, že by Českou republiku podobným způsobem zásadně ohrožovalo v oblasti provozní bezpečnosti sousední Německo, konkrétně jeho energetický mix s vyšším podílem obnovitelných zdrojů.
Soustavy jsou ve střední Evropě robustní, chybějící vedení se budují a také se neustále zkvalitňují předpovědní modely. Pro krátkodobou stabilizaci jsou v Německu navíc k dispozici již velké výkony v akumulaci. Odborníci se však shodují, že ČR by se měla zaměřit na náhradu uhelných zdrojů, které budou postupně utlumovány tak, aby se do budoucna minimalizovala závislost na dovozech elektřiny z Německa.
Při omezování produkcí obnovitelných zdrojů v Česku ČEPS spolupracuje s distributory. V případě potřeby vydá příkaz pro aktivaci omezovacího plánu a vybere si skupinu výroben OZE, a to jak z pohledu výkonové bilance, tak i samotného objemu výkonu. Dispečeři sledují odezvu každé regulované výrobny a v případě, že ČEPS ukončí omezovací plán, omezení zruší.
Blackout? Máme na to podpůrné služby, vysvětluje šéf přenosové soustavy |
„Veškerá opatření připravujeme ve dvou úrovních. První je v rámci přípravy provozu, kde na základě predikcí a výpočtu chodu sítě upravujeme rekonfiguraci naší distribuční soustavy v závislosti na očekávaných výkonových bilancích a napěťových změnách. Tato opatření nemůžou ohrozit bezpečný a spolehlivý provoz. Druhá úroveň je na základě operativních požadavků ČEPS, nebo jiných vstupů, např. automatik ochran, aktuálních poruchových stavů,“ vysvětluje generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík. Jak dodává, i tyto stavy dokáže firma vyřešit. Nastavené procesy a postupy odpovědní zaměstnanci pravidelně trénují a zkoušejí na trenažéru.
Ani tak nelze neplánované přerušení sítě zcela vyloučit. „I jedna porucha může vyvolat dominový efekt, který může způsobit rozsáhlý výpadek distribuční nebo přenosové sítě,“ konstatuje ředitel Zmelík. Každé neplánované přerušení však musí vždy dispečer vyhodnotit, vymezit a odstranit, někdy i ve spolupráci s ČEPS nebo jiným provozovatelem distribuční soustavy.
Rekordní investice. ČEZ utratí téměř dvacet miliard, připojí více fotovoltaik |
ČEZ Distribuce má připraveno několik scénářů pro náhradní napájení uzlových oblastí nebo napájecích transformoven v případě jejich výpadku a nemožnosti obnovení dodávky elektřiny ze strany ČEPS. „Naši dispečeři mají v rámci řízení sítí systémovou podporu, která jim napomáhá z pohledu vyšších funkcí nebo výpočtu chodu sítě obnovit napájení soustavy po výpadku tak, abychom dodrželi všechny požadované parametry dle vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny,“ ujišťuje Zmelík.
V případě Česka větší riziko představují oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany proti napadení všech dálkově ovládaných chytrých prvků v síti a ve výrobě. Zástupce ČEPS Šolc připouští, že pokud by došlo ke skokovému odpojení většiny výroby nebo k současnému výpadku mnoha vedení, pak by v některých situacích mohl nastat rozsáhlý výpadek i v Česku.
Na hraně blackoutu. Šéf ČEPS vysvětluje, co málem položilo evropskou síť |
Nejblíže k blackoutu se Česká republika ocitla v červenci 2006. ČEPS tehdy vyhlásil na pár hodin stav nouze, někteří velcí spotřebitelé museli omezit odběr elektřiny.
Soustava se rozpadla do několika oddělených částí, které většinou nadále fungovaly a během následujících několika hodin byly opět spojeny. Nikomu ale nebyly dodávky přerušeny úplně. Za výpadkem energie tehdy stálo extrémně teplé počasí, dvě závady v tuzemské síti a přerušení vedení mezi Slovinskem a Itálií.
Poslední výpadek proudu na Pyrenejském poloostrově nemohl kvůli omezenému připojení ohrozit zbytek Evropy. Česko nicméně spoléhá na vlastní konkrétní a podrobné plány, jak zajistit obnovu soustavy v případě výpadku. Podle ČEPS se neustále aktualizují, probíhá i výcvik dispečerů a pravidelná celostátní cvičení včetně součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému. „K úplnému blackoutu u nás nedošlo již přes 50 let,“ říká Šolc.
