„Dobře zafungovaly systémy pro eliminaci celonárodního blackoutu a z pohledu několika dní se na to budeme dívat jako na nepříjemný výpadek,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva společnosti Centropol.
Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu |
V souvislosti s výpadkem elektřiny v Praze a dalších částí Česka, které se ocitly bez proudu, můžete popsat, co se vlastně stalo?
Porucha se týkala páteřní sítě na VVN a tedy jde o přenosovou soustavu ČEPS. Ta zajišťuje přenos elektřiny do velkých rozvoden po celé ČR. Elektřina v tuto chvíli není dodávána (rozhovor vznikal 4. července ve 13 hodin, pozn. redakce) na podstatné části území od Ústí nad Labem přes Prahu až po Olomoucký kraj. To znamená, že jde o rozsáhlý výpadek.
Na začátku to vypadalo jako výpadek velké části Prahy a to kvůli rozvodně v Chodově, která je velká. V tuto chvíli už je to záležitost přenosové soustavy, takže to není lokální, ale národní.
Postupná obnova bude trvat v řádu spíše krátkých hodin, nebude to dramatické. Dneska navíc není žádné extrémní počasí.
Je patrné, že velmi dobře zafungovalo řízení soustav pro eliminaci celonárodního blackoutu.
Co způsobilo dnešní výpadek?
ČEPS se k tomu bezpochyby vyjádří a z pohledu několika dní se na to budeme dívat jen jako na nepříjemný výpadek. Ale budeme schopni popsat příčiny.
Podle ČEPS postihl výpadek proudu osm rozvoden přenosové soustavy v Česku. Mělo jít o důsledek pádu fázového vodiče. Můžete vysvětlit, co to znamená?
Každé vedení má tři fáze, tj. tři mechanické části - vodiče. Jeden z nich se pravděpodobně porouchal a dva ostatní se tak přetížily až došlo k výpadku. Může se jednat o podobnou situaci, jako když vám doma vypadne jistič přetížením jedné z fází. Detaily ale stále neznáme.
Jak rychle je část soustavy, která vypadla, schopna najet na dřívější provoz?
Z pohledu celorepublikového se v zásadě bavíme o desítkách minut, případně krátkých hodin. Nejdříve se zajistí, aby nedošlo k řetězovému efektu. To znamená, že se ošetří dodávka proudu, aby se mimo inkriminované oblasti eliminovalo šíření dál, na další území republiky. Následně dochází k postupné obnově dodávky elektřiny, technická příčina je opravena. Z pohledu současného výpadku jej možná budeme hodnotit jako relativně běžné. Kdyby došlo k něčemu velkému, tak bychom měli drtivou většinu republiky bez elektřiny.
Kritická infrastruktura při výpadku aktivuje plány pro takové situace připravené. To znamená, že například ve všech dotčených nemocnicích jsou okamžitě aktivovány záložní agregáty, které elektřinu vyrábí pro potřebu nemocnice.
Blackout přehledně: kde všude nejde elektřina a jaké problémy hlásí regiony |
V případě rozsáhlého výpadku existuje přesně stanovený plán obnovy dodávky elektřiny do sítě. Jsou definovány klíčové zdroje výroby elektřiny, které nepotřebují pro svůj start elektrickou energii. Tedy se jedná například o vodní a přečerpávací elektrárny. Ty jsou po páteřní síti schopny dodat napětí do dalších elektráren, které pak postupně zapojí všechny definované výrobní zdroje. Dá se tedy říci, že elektrárny dodají napětí nejprve dalším elektrárnám, aby ty pak byly schopny elektřinu dodávat do přenosové soustavy, do distribuční soustavy a nakonec ke spotřebitelům.
Jan Chabr, předseda výboru pro energetiku hl. města Prahy na síti X uvedl, že Praha nemá na svém území zdroje, které by byly schopny zajistit dodávky elektrické energie. Podle něj je zásobována z centrální přenosové soustavy, odkud je dále na rozvodnách a transformovnách proud distribuován po Praze. „Výpadek postihl přenosovou soustavu, kdy Praha má pro své zásobování tři klíčové rozvodny, odkud se k nám elektrická energie dostává - Řeporyje, Chodov a Malešice. Bohužel klíčový Chodov a Malešice se ocitly bez dodávek elektrické energie a následně se tak pravobřežní část města ocitla bez energie,“napsal. Považujete to také za problém?
Ano, Praha nemá vlastní výrobní zdroje o výkonu, který by byl schopen pokrýt spotřebu obyvatel, firem a institucí a tedy nemá předpoklady pro tak zvaný ostrovní provoz.
Opakovaně jsme slyšeli, že česká přenosová soustava je vůči blackoutu odolná. Jaká je tedy skutečnost?
Česká republika si doposud zachovala dvě klíčové výhody, díky kterým je riziko blackoutu dramaticky nižší ve srovnání s jinými evropskými státy. První výhodou je struktura výroby elektřiny vysoce ve prospěch dobře řiditelných zdrojů a to jsou uhelné a jaderné elektrárny každý zdroj po 40 procentech, výroba elektřiny ze zemního plynu představuje zhruba šest procent.
Instalovaný výkon solárních elektráren sice rychle roste, ale na výrobě elektřiny se podílí méně než dvěma procenty! Oproti tomu ve Španělsku dodávají solární elektrárny 17 procent a větrné elektrárny 23 procent elektřiny. Dohromady se tyto hůře řiditelné a na počasí závislé zdroje podílí na dodávkách elektřiny ve Španělsku čtyřiceti procenty.
Technická závada, ne kybernetický útok, řekl o blackoutu v Česku Fiala |
Druhou výhodou pro Českou republiku je robustní přenosová a distribuční soustava, kterou můžeme řadit mezi nejbezpečnější na světě. Jak je vidět, riziku blackoutu se stoprocentně nelze vyhnout ani u nás, a to kvůli importu ze sousední země či z jiných důvodů. Pravděpodobnost totálního blackoutu v Česku je ale obecně výrazně nižší než ve státech s rychle rostoucím podílem výroby z obnovitelných zdrojů, který klade výrazně vyšší technické i lidské nároky na řízení. Důležitý je také existující plán obnovy po výpadku.
V případě masivního výpadku například v sousedním Německu budeme mít samozřejmě velmi krátkou dobu na reakci. A musím bohužel potvrdit, že částečnému výpadku se pak spíše nevyhneme. Propojené soustavy napříč Evropou poskytují benefity, ale také s sebou nesou rizika.
