Letošní analýza Hlídače shopů odhalila, že české e-shopy před zahájením slevové akce Black Friday využívaly veřejné kupony k dočasnému snížení cen. Tyto ceny však nebyly zahrnuty do minimální třicetidenní ceny, od které se podle zákona počítá sleva.
„Veřejné slevové kupony jsou takové kupony, které vidí každý přímo na stránce produktu a může je okamžitě použít. Na rozdíl od běžných kuponů ve věrnostních programech jsou dostupné všem, a proto je podle pravidel České obchodní inspekce musejí e-shopy zahrnout do výpočtu nejnižší ceny za posledních 30 dní před začátkem další slevové akce, vysvětluje Jakub Balada, spoluzakladatel Hlídače shopů a datového startupu Apify.
Úřady před Vánocemi varují před triky obchodníků. Spustily kontroly i nový kvíz |
Pokud tedy obchod nabídne veřejný kupon třeba týden před Black Friday, musí se tato nižší cena stát základem pro výpočet následné slevy.
Podle Balady se to se ale u řady produktů nestalo, takže deklarovaná sleva působila vyšší, než jaká byla ve skutečnosti. „Zákazníci tak často získali nižší zlevnění, než jaké prodejce v rámci Black Friday inzeroval,“ doplňuje Balada.
Mnohé e-shopy přitom podle Hlídače shopů chybovaly kvůli nepřesné interpretaci pravidel. Některé z nich argumentují tím, že ne každý zákazník kupon využije, a proto jej nepovažují za součást běžné slevové akce. Česká obchodní inspekce však letos jasně potvrdila, že veřejný kupon zobrazený přímo u produktu je vždy oznámením o slevě a jeho cena musí vstupovat do výpočtu nejnižší ceny za posledních 30 dní před akcí. Pokud tomu tak není, následná sleva neodpovídá pravidlům ochrany spotřebitele.
Nehráli podle pravidel
Nesrovnalosti ve výpočtu slev se tak letos netýkaly pouze menších prodejců, ale objevily se i u několika velkých e-shopů, které v předchozích letech patřily mezi nejpřesnější. Data Hlídače shopů ukazují, že hlavní příčinou byl právě předchozí výskyt veřejných kuponů, jejichž ceny se v řadě případů nepropsaly do následných slev.
To se projevilo například u Alzy, kde se dle Hlídače shopů u více než 17 tisíc produktů lišila deklarovaná sleva od té vypočtené podle cenové historie. Typickým příkladem je dle ukázky produkt, který byl v říjnu dostupný s kuponem za 1 942 Kč, zatímco v rámci Black Friday se prodával za 1 999 Kč s uvedenou slevou 22 procent.
Podobné odchylky analýza odborníků zaznamenala také u Notina, Mironetu nebo e-shopu Grizly, kde podle nich výpočet slev neodpovídal reálnému vývoji cen v předchozích týdnech.
V případě Notina šlo dle vyjádření tiskové mluvčí Alexandry Išuninové o technickou chybu. „Dne 20. 11. došlo k ojedinělé technické chybě, při které se do výpočtu minimální ceny omylem propsala cena po slevovém kupónu. Chyba trvala pouze jednotky hodin a týkala se jednotek procent produktů. Okamžitě jsme ji opravili. Skutečné prodejní ceny zobrazené zákazníkům zůstaly po celou dobu nezměněné,“ sdělila pro iDNES.cz.
Současně se přitom ukazuje, že část trhu na pravidla reaguje správně a postupně zpřesňuje metodiku výpočtu. Knihy Dobrovský letos nabídly slevy, které přesně odpovídaly deklarovaným údajům i cenové historii. Pilulka psk jako jeden z mála e-shopů začala veřejné kupony nově zahrnovat do třicetidenní minimální ceny. „To představuje významné zlepšení oproti minulým letům a potvrzuje, že i při rychlém rozmachu kuponových akcí lze slevy zobrazovat v souladu s pravidly pro ochranu spotřebitele,“ uvádí Balada.
Netransparentní zahraniční tržiště
Zahraniční online tržiště letos dle statistik opět patřila k nejméně transparentním. Analýza Hlídače shopů ukazuje, že jejich způsob zobrazování slev se oproti loňskému roku prakticky nezměnil.
Na platformě Trendyol se například u některých produktů průběžně měnila přeškrtnutá cena tak, aby zachovala stejné procento slevy, což neodpovídá pravidlu, podle kterého má sleva vycházet z nejnižší ceny za posledních 30 dní před začátkem slevové akce.
Například vývoj prodejní a zejména přeškrtnuté ceny u bot Crocs na Trendyolu během listopadu ukazuje, že sleva není počítána z minimální ceny před akcí a spíše to působí jako snaha udržet procentuální výši slevy při každé změně ceny.
Temu obecně láká na velmi nízké ceny, u nichž uvádí doporučenou maloobchodní cenu (DMOC) jako referenční pro vaši informaci a pro účely srovnání cen. Zajímavé však je, že vedle prodejní ceny často mění i tuto DMOC. Například u tohoto dalekohledu:
Ten byl 7. listopadu v nabídce za 922 Kč s referenční cenou 936 Kč. O týden později, 14. listopadu, se cena zvýšila na 957 Kč a překvapivě vzrostla i referenční cena a tentokrát na 1 277 Kč. „Výhodněji, ovšem mnohem dráž,“ komentuje Jakub Balada.
Podobně i Shein často uvádí slevy vůči doporučeným či historickým cenám, které neodpovídají požadavku na zveřejnění nejnižší skutečné prodejní ceny z posledních 30 dní před akcí. Shein, Temu i Trendyol mají při prodeji evropským zákazníkům povinnost řídit se evropskou, potažmo českou legislativou.
Na Temu nakupuje každý čtvrtý Evropan. Zisk tržiště vzrostl o desítky procent |
V praxi však používají vlastní globální systém zobrazování slev, který s těmito pravidly plně nepočítá. Protože nejde o české ani evropské firmy, je kontrola a vymáhání těchto pravidel ze strany místních institucí obtížná.
„Naším úkolem teď bude sjednotit práci s veřejnými kupony napříč celým trhem. Budeme pokračovat v osvětě, aby se jejich ceny standardně promítaly do cenové historie, jak vyžaduje legislativa,“ uzavírá Jakub Balada.
Pro úplnost, ve výprodejích k Black Friday utratili Češi na internetu za celý minulý týden přibližně 8,5 miliardy korun. To bylo asi o osm procent více než vloni, jak sdělil ČTK výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška. V celé letošní vánoční sezoně pak tuzemské e-shopy očekávají tržby okolo 73,5 až 77 miliard korun.
