Hovězí a prasečí kejda, hnůj z chovu skotu a koní, drůbeží podsyp, močůvka, ale také kukuřičná a obilná siláž, travní senáž, odřezky z trvalých travních porostů, zbytková sláma, vyřazené krmivo nebo cukrovarské řízky. To jsou příklady organických materiálů, které využívá většina zemědělských bioplynových stanic (BPS). Podle údajů České bioplynové asociace je v Česku přes 550 bioplynek, dohromady vyrobí více než 2,6 terawatthodin elektřiny ročně.
Prošlé jídlo rozsvěcí domovy. Jak se vyrábí energie ze zkažených melounů |
Mezi další energeticky bohaté substráty zvyšující produkci bioplynu patří potravinářské a průmyslové zbytky a rovněž komunální a gastro odpad. Energii tak lze vyrobit nejen z biologicky rozložitelného odpadu z hnědých popelnic, ale i ze zbytků obědů pocházejících ze školních jídelen, restaurací, hotelů, ale třeba i ze shnilých banánů, prošlých jogurtů, zmrzliny a dalších pro konzumaci již nevhodných potravin vyřazených supermarkety. K tomu specializované městské BPS zpracovávají čistírenské kaly, těchto zařízení je v Česku kolem stovky.
Nejistota a složitost regulací
Podle nejnovější edice mapy biometanu vydané Evropskou bioplynovou asociací (EBA) vzrostla produkce na území Evropské unie meziročně o miliardu metrů krychlových (bcm) na více než osm miliard kubíků. Odborníci však upozorňují, že tento nárůst ve skutečnosti táhne jen pár zemí, a to především Itálie, Francie a Německo.
„Biometan je stále více vnímán jako klíčový pilíř evropského úsilí o posílení energetické bezpečnosti a urychlení defosilizace. Nejistota a složitost regulace však nadále brání tomuto odvětví v dosažení jeho plného potenciálu. Jedním z nejjednodušších opatření, která můžeme přijmout, je umožnit stávajícím zařízením vyrábět s vyšší kapacitou (v současné době v průměru 70 procent),“ uvádí Harmen Dekker, generální ředitel EBA. Jak dodává, spolu se snížením složitosti přístupu k vstupním surovinám, usnadněním připojení k rozvodné síti a urychlením povolování by to umožnilo odvětví mnohem rychlejší růst.
Spalování plynu v kogeneračních jednotkách má brzy skončit, Brusel prosazuje biometan |
Evropa navyšuje produkci biometanu výstavbou nových specializovaných zařízení, ale také technologickými úpravami stávajících, převážně zemědělských bioplynových stanic. Podle Adama Moravce, ředitele sdružení CZ Biom, nárůst o jednu miliardu kubíků za pouhý jeden rok dokazuje, že při dobrém nastavení podmínek je sektor schopen rychle a pružně podpořit energetickou soběstačnost a nezávislost Evropy. Zdůrazňuje, že pokud by Evropa dokázala odbourat zbytečnou byrokracii, zrychlit povolovací procesy a nastavit jednoduchou podporu, mohla by budovat vlastní nezávislé zdroje plynu ještě výrazně rychlejším tempem.
„Potenciál máme, musíme ho jen přestat svazovat administrativou,“ říká. Jak upozorňuje, provozování bioplynové stanice je průnikem mezi obory zemědělství, energetikou, životním prostředím a často i odpady. „V každém oboru byrokracie bobtná. Je to neuvěřitelný fenomén poslední doby, kdy se stále zvětšují nároky na výkaznictví, rozsah statistických reportů, hlášení, audity a certifikace. Pro potřeby pokrýt tyto zvýšené požadavky je nutné najímat externí poradce, případně více zaměstnávat vlastní lidi a samotná práce je pak upozaděna přebujelou administrativou,“ sdělil Moravec pro MF DNES.
Biometan je chytrá cesta k dekarbonizaci. Brzdí ho nejistota investorů, míní experti |
Dalším limitem je podle něj emisní stopa. „Ta musí být opět stanovena externím specialistou, protože si ji jen tak nějaký výrobce sám nedokáže stanovit, následně musí projít auditem. Smyčka se pak utahuje v kombinaci s podmínkou, kterou je minimální množství dodaného biometanu v každém měsíci,“ dodává. Se získáním aukční podpory je spojena další řada byrokratických úkonů. „Vlastně jsme ve stavu, kdy není možné nic dělat jednoduše, mnoho požadovaných informací je nadbytečných, a to jsme ještě nenakousli proces stavebního povolení, vyřízení břemen pro trasu těžebního plynovodu atd. Je toho opravdu víc a víc a každý nový papír přináší zděšení,“ popisuje frustrace provozovatelů bioplynek šéf CZ Biom. V rámci digitalizace je podle něj velký prostor na zlepšení. „Výkazy jsou často duplicitní a informační systémy jednotlivých resortů o sobě mnohdy ani nevědí,“ říká.
Plyn z kejdy až do sporáků. Dobrušská bioplynka je už zapojená v síti distributorů |
Výroba biometanu začíná sběrem již zmiňovaného organického odpadu, který se uzavře do neprodyšných nádrží, kde ho bakterie bez přístupu vzduchu rozloží a vytvoří surový bioplyn. Vzniklý plyn obsahuje kromě metanu také velký podíl oxidu uhličitého a dalších nečistot. V navazujícím procesu čištění se tak z bioplynu odseparuje oxid uhličitý a voda, čímž se obsah metanu zvýší na více než 95 procent. Tyto technologie nepotřebují ani neprodukují žádné chemické látky a vše funguje jen na mechanické bázi. Výsledný čistý biometan má stejné vlastnosti jako fosilní zemní plyn, lze jej tak přímo vtláčet do plynovodní distribuční sítě nebo používat v automobilech jako ekologické palivo BioCNG.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je biometan pro Česko strategickou příležitostí umožňující efektivně využít domácí surovinovou základnu. „Současná nestabilita na Blízkém východě ukazuje, jak důležité je snižovat naši závislost na dovozu fosilních paliv. Biometan je jednou z cest, jak posílit energetickou soběstačnost a odolnost České republiky vůči vnějším šokům. Proto této příležitosti věnujeme maximální pozornost,“ zdůraznil v souvislosti s první aukcí na podporu výroby metanu, kterou ve výši 90 miliard korun vyhlásilo MPO letos v květnu. Zájemci mohli posílat své žádosti do konce července.
Potenciální slabiny podpory
Předchozí podpora biometanu, která skončila s rokem 2025 měla podle Adama Moravce z CZ Biom několik slabin. „Příprava podpory a notifikace trvala déle než následná platnost podpory. Projekty tedy nebylo možné ani tak rychle připravit. Navíc podpora byla vypsaná jako zelený bonus zohledňující cenu plynu za předchozí období, což způsobilo velmi malý bonus v prvním roce platnosti podpory. Reálně se již plyn nedařilo prodat za cenu historického průměru a tím byla skutečná míra podpory velmi malá,“ uvádí. Tím obor přišel o celý rok.
Innogy vidí budoucnost v biometanu, postaví také větrnou elektrárnu |
Další problém byl ve striktním termínu, kdy projekty musely být dokončeny a zprovozněny do konce roku 2025. „Nikdo nechtěl jít do rizika, že tento termín nestihne třeba jen kvůli zdlouhavému procesu uvádění výrobny do provozu anebo vydání licence na výrobu plynu,“ argumentuje Moravec.
Obává se, že současná aukční podpora bude zpočátku hojně využívána, a to především kvůli dlouhotrvající rozvojové krizi, ale časem naakumulovaný zájem opadne. „Prozatím je plán na poslední aukci v roce 2028. Obor se rozjede a pak se prudce zastaví. Tohle jsme již zažili několikrát a je to pro všechny, a tím myslím od výrobce šroubku až po odběratele finální energie, velká rána. Proto voláme po systémovém přístupu, definovaných cílech, jasných strategiích a stabilní podpoře. A tím nemyslím jen finanční nástroje,“ zdůrazňuje šéf CZ Biom.
Hlavní tahouni Evropy
Podle dat Evropské bioplynové asociace z poloviny druhého čtvrtletí letošního roku jsou třemi největšími biometanovými trhy v Evropě podle instalované kapacity Itálie, Francie a Německo, přičemž nejvýraznější expanzi zažil v posledních letech právě Apeninský poloostrov. Výrobní kapacita Itálie vzrostla z 0,25 bcm v roce 2022 na přibližně 1,6 bcm v roce 2026. Důvodem rychlého růstu je podle odborníků zavedení specifických podpůrných mechanismů, zejména systému kapacitních kvót přidělovaných prostřednictvím konkurenčních aukcí s přímou kombinací dotační podpory. Tento model motivuje developery k budování větších zařízení nebo shlukování zdrojů surovin, aby byli v aukcích konkurenceschopní a lépe rozprostřeli fixní náklady.
Francie dlouhodobě vede v aktivitě výstavby, co se četnosti týče, a nyní disponuje 829 provozovanými biometanovými stanicemi s celkovou kapacitou přibližně 1,5 miliardy metrů krychlových plynu. Růst je tažen systémem výkupních cen, které jsou odstupňovány podle velikosti zařízení. Vyšší sazby pro menší stanice zajišťují jejich životaschopnost, což vede k masivnímu rozvoji středních a farmářských instalací. Více než 80 procent francouzských stanic využívá jako primární surovinu zemědělské zbytky.
Německo udržuje pozici jednoho z lídrů s kapacitou rovněž kolem 1,5 bcm a vykazuje stabilní, i když pozvolnější vzestupnou trajektorii. Má druhý nejvyšší počet stanic v Evropě, aktuálně je to 282, a vyznačuje se nadprůměrnou velikostí zařízení, což přispívá k jeho vysokému podílu na celkové produkci.
Podle veřejně dostupných informací působilo v České republice na začátku letošního roku celkem 14 biometanových stanic. ČR sice disponuje jednou z nejhustších sítí bioplynek ve střední Evropě, ale většina z nich vyrábí elektřinu a teplo v kogeneračních jednotkách a podporuje lokální komunity. Existují však stanice, u kterých přechod na výrobu biometanu dává smysl. Podle odborníků je strategickým zájmem státu, aby konverze proběhla co nejrychleji. Umožnilo by to ekologizaci plynárenství bez nutnosti drastických a drahých zásahů do stávající infrastruktury.
Evropská komise schválila český biometanový program. Peníze půjdou z místních zdrojů |
CZ Biom však upozorňuje, že Česko nesmí přehlížet ani stanice, u kterých je konverze na biometan ekonomicky a technologicky neproveditelná. Stát aktuálně nabízí podporu na modernizaci dosluhujících bioplynek, ale její nastavení je podle sdružení „nelogické a nutí provozovatele k neefektivním krokům“. Pokud se modernizační podpora nezmění, Česko tak může o velkou část bioplynové infrastruktury nenávratně přijít. Již dnes sdružení eviduje šest odstavených bioplynových stanic.
V polovině dubna Evropská komise oficiálně schválila český program veřejné podpory zaměřený na výrobu biometanu. Celkový rozpočet ve výši 3,7 miliardy eur (přibližně 90,2 miliardy Kč) má do konce roku 2030 přispět k výstavbě nových biometanových stanic s očekávaným výstupem 350 milionů m3 udržitelného biometanu pro využití v dopravě, vytápění a průmyslu.
Výroba energie z gastroodpadu v ČeskuSlužbu separace a svozu kuchyňského odpadu využívá již 51 měst a obcí v České republice. Pět let od spuštění pilotního provozu v Šumperku se do projektu tridimgastro.cz společnosti Energy financial group (EFG) od června zapojily Rychnov nad Kněžnou, Fulnek, Přáslavice a Charváty. Sběr gastroodpadu se rozšířil již do šesti krajů, a to do Moravskoslezského, Olomouckého, Jihomoravského, Zlínského, Pardubického a nově také do Královéhradeckého. Kromě měst a obcí jej využívají také školy, nemocnice, letní tábory a další provozovatelé stravovacích zařízení včetně komerčních gastroprovozů. Celkem je dnes jeho součástí více než 540 subjektů, z nichž EFG sváží nejen kuchyňský odpad, ale také separované jedlé tuky a oleje. Speciální hnědé nádoby na gastroodpad rozmístěné již i v nových obcích jsou vybaveny těsněním a uzavírací sponou, které brání šíření zápachu. Občané do nich mohou vyhazovat kuchyňský odpad rostlinného i živočišného původu, a to i s původním obalem, kromě skla. Sesbíraný odpad je pak namísto skládkování svážen do bioplynových stanic skupiny EFG, kde se zpracovává na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo. Jen v loňském roce se v rámci projektu podařilo sesbírat téměř 4 000 tun kuchyňského odpadu, z něhož byla po zpracování následně vyrobena v bioplynových stanicích EFG energie. |
