Jeho výrobu navíc musí stát dotovat, protože biopaliva jsou dosud sama o sobě dražší než klasická.
"Pokud se za rok v tuzemsku spotřebuje dvě stě tisíc tun řepkové biopřísady do nafty a dva miliony hektolitrů biolihu, jenž se má míchat do benzinů, celková podpora by měla činit 4,63 miliardy korun," říká mluvčí ministra zemědělství Tomáš Loskot.
Nahrazení části klasických paliv biopalivy vyžadují směrnice Evropské unie. Projekt jejich využití, který od roku 2007 počítá s přimícháváním metylesteru řepkového oleje a biolihu do pohonných hmot, už schválila vláda.
Nafta s příměsí řepky by neměla znamenat problém, protože už nyní se vyrábí a kapacit na produkci řepkového metylesteru je dostatek. Naopak biolíh vyráběný z obilí by měl být úplnou novinkou a boj o to, kdo bude dodávat biopřísady, ještě neskončil.
Původně na výrobu biolihu mělo být jen pět licencí, o něž se handrkovalo osm lihovarů. Kvůli příliš omezujícím podmínkám stát nakonec výběr zrušil a teď už by měl mít možnost dodávat každý výrobce, který dodrží zadaná pravidla.
Ani ta však ještě nejsou stanovena. Další neznámou pro český biolíh je mimoevropská konkurence, která dokáže produkovat biolíh výrazně levněji než kdokoliv v Unii bez ohledu na technologii a zpracovanou rostlinu. Jedním z příkladů je Brazílie, kde už biopaliva auta pohánějí.
