Ministerstvo sice poslalo v minulých týdnech výzvu k odstranění majitelům zhruba 470 billboardů, většina jich ale může zůstat v klidu. "Bohužel se v normách na dopravní značení nepočítalo přímo s billboardy, takže není ani jasně stanovené, že billboard musí mít takové parametry jako dopravní značení," říká Milan Dont z odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy.
V praxi to znamená, že i nebezpečné billboardy podél silnic mohou dál zůstat, zejména pokud jsou pouze v ochranném pásmu. Skončí tak jen pár billboardů, u kterých se nepodařilo najít majitele. "Právo v tuto chvíli není zcela na naší straně a hrozí kvůli tomu soudy či mezinárodní arbitráž," dodal Dont.
S tím však nesouhlasí nezisková organizace Acta non verba, jež proti billboardům dlouho vystupuje. "Ministerstvo dopravy má dokonce ze zákona povinnost billboardy odstranit, pokud jsou jen trochu nebezpečné. Zákon ministerstvu ukládá odstraňovat zdroje ohrožování dálnice a dává mu k tomu pravomoci," tvrdí šéf organizace Vojtěch Razima. Podle něj jde pouze o výmluvy.
Billboardy nelze odstranit kvůli smlouvám
Reklamy kolem silnic a dálnic těží z právního chaosu – některé stojí přímo na pozemcích ŘSD a stát je pronajímá. Ne příliš výhodně: smlouvy především se společností Ruperta Murdocha News Outdooor ukazují, že stát dostává v porovnání s příjmy z reklam minimum peněz. Předchozí vedení ŘSD je navíc stihlo ještě prodloužit v řadě případů až do roku 2018. Nové vedení majitelům ploch na podzim oznámilo, že smlouvy nebude už dál prodlužovat, není je ale možné vypovědět.
"Ukázalo se, že tím, že jsou smlouvy na dobu určitou, nejde je prakticky předčasně vypovědět," dodal Dont. Majitelé billboardů tak díky předchozím šéfům ŘSD dostali pár dalších let lukrativního byznysu navíc prakticky za pakatel.
Nejde ale jen o smlouvy s ŘSD. Čím dál více reklam vzniká v ochranném pásmu, kde je velmi snadné je postavit, stačí kolem silnice vymyslet pět stavebních objektů (například studny) a rázem vzniká zastavěné území. Do povolování už pak nemluví ministerstvo, ale pouze místní stavební úřady. "Reklamní společnosti jsou právně velmi dobře vybavené, a tak většinou stavební úřady reklamy povolují," vysvětlil Dont.
Ministerstva nemají navíc absolutně šanci zasáhnout proti reklamám ve městech, například v Praze mají vyrůst desítky dalších velkých reklamních ploch, které jsou navíc osvětlené a na nichž se ještě pohybuje obraz, což je podle expertů nejnebezpečnější způsob inzerce z hlediska bezpečnosti silničního provozu.
Změnu by přinesl nový zákon
Jedinou cestou je tak změna legislativy, která by výlučně billboardy zakazovala i v ochranném pásmu. Příprava zákona ale potrvá několik měsíců, firmy navíc dostanou přechodné období na to, aby nedostatky napravily. O něco podobného se už dříve pokoušel poslanec Libor Ježek (ODS), jehož návrh sice prošel resorty, ale na program Sněmovny nebyl ani zařazen.
Mimo města by však už neměly vznikat nové reklamy: novela stavebního zákona již definuje zastavěné území jako místo, kde jsou skutečné budovy, ne jen například studny či maringotky. Acta non verba ve spolupráci se serverem www.nechceme-billboardy.cz navíc rozjela kampaň Zodpovědný inzerent, která má reklamky přesvědčit, aby u dálnic a rychlostních silnic neinzerovaly. Do kampaně se zatím zapojily tři firmy.
