Do konce září měli lidé na formuláři oznámit své penzijní společnosti, kam peníze chtějí poslat. Většina zvolila účet, zhruba sedm tisíc lidí si je nechalo převést do třetího pilíře. Nicméně 4,5 tisíce lidí do termínu neposlalo nic.
Většina penzijních společností se rozhodla být tolerantní a akceptovat i oznámení došlá po uzávěrce. „Pokud byl dopis od klienta odeslán do 30. září, tyto žádosti jsme akceptovali ještě do konce prvního týdne v říjnu,“ říká Václav Bálek, mluvčí penzijní společnosti Allianz.
Drobné zpoždění akceptují všechny kromě Penzijní společnosti České pojišťovny. „Zákon je v tomto ohledu napsán jasně. Žádost musí být doručena do sídla společnosti do konce září. Pokud by tedy nějaká žádost přišla v říjnu, museli bychom ji odmítnout,“ říká generální ředitel Marcel Homolka.
Úspory opozdilců nakonec poputují na příslušný finanční úřad, kde si o ně budou lidé moci zažádat, ovšem až po Novém roce.
Prodělaly, stát však žalovat nebudou
Penzijní společnosti na druhém pilíři prodělaly. Do založení fondů a jejich provozu investovaly zhruba 300 milionů korun (marketing, software, uzavírání smluv, administrativa), na úplatě za správu a zhodnocení se jim podle statistiky ČNB vrátilo 56 milionů.
Druhý pilíř v číslech84 495 lidí si spořilo ve 2. pilíři. 3,4 miliardy Kč klienti naspořili (vč. úložky státu). Více než 8,5 tisíce lidí mělo smlouvu, ale nic nespořili. 4 500 lidí nedalo penzijním společnostem vědět, kam chtějí převést úspory. 56 milionů Kč vybraly penzijní společnosti na úplatě za správu a zhodnocení vkladů. Druhý pilíř nabízely Česká pojišťovna, Česká spořitelna, Komerční banka, Allianz a ČSOB. Pramen: APF ČR, penz. spol., ČNB |
Přesto žádná z pěti penzijních společností, které spoření nabízely (původně jich bylo šest, vypadla Raiffeisenbank), stát kvůli zmaření investice žalovat nehodlá. „Po pečlivém zvážení všech souvislostí se naše společnost rozhodla žalobu nepodat,“ říká Pavel Racocha, šéf KB Penzijní společnosti.
V souvislosti s ukončením druhého pilíře vláda upravila třetí pilíř, aby do něj mohly vstupovat i děti, zvýšila daňové úlevy a dovolila fondům vybírat za správu peněz vyšší poplatky.
Peníze ze zrušeného druhého pilíře si mohli klienti převést právě do třetího, který zbyl. Na účtech je evidují jako předplatné, hned se začnou zhodnocovat a také se z nich začnou strhávat poplatky za správu. Postupně na ně klienti čerpají státní příspěvek, podle toho, jakou výši pravidelného vkladu mají nastavenou. Dotyčný tak může až do vyčerpání předplatného zrušit svůj trvalý příkaz z banky na posílání peněz do 3. pilíře - anebo si pravidelný vklad nechat navýšit.
3. pilíř povinně?
Počet smluv ve 3. pilíři, který penzijním společnostem zbyl, od roku 2013 klesá, aktuálně (2. čtvrtletí) si v něm spoří 4,57 milionu účastníků, o 50 203 méně než začátkem roku. Společnosti se teď snaží vládu přesvědčit, aby povinnost spořit na důchod ve třetím pilíři uložila firmám. První na řadu mají přijít zaměstnavatelé v těžkých profesích.
Inspiraci vidí Marcel Homolka z Penzijní společnosti České pojišťovny v Polsku. „Od roku 2018 chtějí v Polsku také zrušit 2. pilíř a zavést povinný příspěvek zaměstnavatele do 3. pilíře ve výši tří procent,“ říká. Mladí lidé by do systému vstupovali automaticky s prvním zaměstnáním a s možností na začátku vystoupit. Sami by povinně spořit nemuseli.
