Skupina dvaceti senátorů včera poslala Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení takzvaných bezdávkových zón zahrnutých v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Ten umožňuje městům a obcím vyhlásit na svém území oblasti, kde se nebudou vyplácet nově přistěhovaným lidem doplatky na bydlení. Prostřednictvím této dávky úřad práce nejchudším lidem z 80 procent pokrývá náklady na bydlení.
Cílem vyhlašování bezdávkových zón, přesněji „oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, bylo vyhnout se hromadění nepřizpůsobivých lidí a zamezit tím vzniku nových nebo rozšiřování stávajících ghett.
Nové opatření již využilo zhruba 12 měst, například Jirkov u Chomutova či Stražisko na Olomoucku. Vyhlášky chystají také další města jako Děčín, Bohumín, Kladno – to chce vyhlásit bezdávkovou zónu dokonce na celé město. Přidat se chtějí i Obrnice, Most, Sokolov nebo třeba Ústí nad Labem.
Města zavádějí „bezdávkové zóny“. Chtějí tak zamezit rozrůstání ghett |
Jenže v praxi se začínají ukazovat problémy. „Lidé s doplatkem, kteří v dané lokalitě už bydlí a vyprší jim nájemní smlouva, by po uzavření nové smlouvy ztratili na doplatek nárok. To se může týkat například rodin s malými dětmi, matek samoživitelek či seniorů. Dále lidé v ubytovnách uzavírají většinou smlouvy na tři měsíce. Je otázka, jak se k tomu postaví úřad práce při obnovování smluv,“ uvedla senátorka Renata Chmelová (bezpartijní), která zrušení bezdávkových zón iniciuje.
„Z hlediska Listiny základních práv a svobod není přijatelné, aby v Berouně občan nárok na pomoc v hmotné nouzi měl a v Kladně se člověk ve stejné situaci k pomoci nedostal,“ upozorňuje také Jiří Dienstbier, senátor za Kladno, který návrh podpořil. Podle Chmelové navíc dochází k zásahu do svobody podnikání, kdy nejen obchodníci s chudobou, ale také poctiví pronajímatelé přijdou o klienty.
Zbrojení proti nepříteli
Městům, kde jsou problémy s nepřizpůsobivými na denním pořádku, se rušení zón pochopitelně nelíbí. „Je to jeden z možných obranných mechanismů pro starosty, jak se bránit přistěhovávání sociálně nepřizpůsobivých. S tím, jak se zvedají ceny bytů, se lidé ze Středočeského kraje – z Prahy a Kladna – stěhují za levným bydlením na sever Čech. K tomu se přidává také příbuzenstvo nepřizpůsobivých ze Slovenska,“ říká Martin Klika, náměstek hejtmana Ústeckého kraje a zastupitel Litvínova.
Podobně je zasažen také Karlovarský kraj. „Bezpečnostní situace u nás v Sokolově se vyhrotila do extrému. Když se nepřizpůsobiví přistěhují do velkých měst, mnohdy porušují veřejný pořádek a město se nemůže bránit. Sahá k tomu, že tvoří obecní vyhlášky, někdy až na hraně zákona, kdy například zakazuje lidem vysedávat na veřejných prostranstvích. Ani to nepomáhá – když je sankcionujete, nemáte jak z nich peníze dostat,“ ilustruje zoufalou situaci obcí Petr Kubis, náměstek hejtmanky Karlovarského kraje a radní města Sokolov. Podle něj sociální situace v lokalitě navíc odrazuje velké investory.
Oba kraje se spojily a připravují vlastní návrh novely zákona. „Chtěli bychom zrušit doplatek na bydlení a pomoci jen těm, kteří prokazatelně pracovat nemohou, jako jsou samoživitelky či staří lidé, a těm zvýšit příspěvek na bydlení,“ naznačuje Kubis. V únoru by zastupitelstvo Karlovarského kraje mohlo návrh schválit a poslat do Poslanecké sněmovny.
Sami senátoři odkazují na to, že v zákoně i nadále zůstává mechanismus, jak může obec ovlivnit, kdo dávky dostane a kdo ne. „Při rozhodování o přidělení doplatku na bydlení si úřad práce vyžádá od obce informace o žadateli o dávku. Posuzuje se sepětí s obcí, například zda osoba žije v dané obci s rodinou, zda tam má nezaopatřené děti nebo zda tam vykonává výdělečnou činnost,“ vysvětluje Chmelová. Z pohledu obcí je to ale spíše formální záležitost.
Možnost stanovit bezdávkové zóny se letos dostala do zákona jako pozměňovací návrh poslance Vladislava Vilímce (ODS). Už předtím, v roce 2015, se do zákona dostal jiný pozměňovací návrh (Zdeňka Stanjury z ODS), který stanovil, že obec musí dát souhlas s výplatou doplatku na bydlení. Hrozilo, že se velká část chudých ocitne na ulici. Ve finále ministerstvo vnitra vyložilo zákon tak, že souhlas obce byl pro výplatu dávky nezávazný.
