Pohonné látky zdražily nejprve na začátku roku, kdy se zvýšila spotřební daň.
Další výraznější zvyšování cen nastalo od začátku dubna kvůli nedostatku benzinu v USA a nepokojům v arabském světě. To se promítlo i do cen u čerpacích stanic a dnes je benzin i nafta asi o čtyři koruny dražší než loni.
"Nevidíme nějaký pokles zájmu motoristů, dolů jde jen prodej benzinu Special," říká zástupce další z velkých sítí čerpacích stanic. To potvrzuje i Václav Loula z Benziny: "Naopak prodej naturalu, ale i motorové nafty se zvyšoval."
To, že lidé zatím nějak výrazně neomezují cestování auty, přičítají čerpadláři tomu, že benzin už dvakrát v historii stál více než třicet korun, a až po zdolání této hranice by motoristé mohli šlápnout na brzdu.
Čerpadláři navíc připomínají, že od roku 2001, kdy byl benzin naposledy dražší než 30 korun za litr, vzrostly reálné mzdy v zemi o více než desetinu. Zástupci čerpacích stanic tvrdí, že při současných vysokých nákupních cenách a velké konkurenci na trhu mají sami velmi malé zisky.
Nyní navíc musí šestice velkých firem - Benzina, OMV, Shell, Aral, ConocoPhillips a Agip - platit pokutu 313 milionů korun za údajnou kartelovou dohodu v roce 2001. "Nemůžeme pokutu promítnout do cen benzinu," říká místopředseda představenstva Benziny Tomáš Zikmund.
Antimonopolní úřad bude navíc firmy sledovat, aby nezdražovaly více, než musí. Benzina i další se chtějí kvůli pokutě obrátit na soud. "Pro zvýšení cen benzinu v květnu 2001 existovaly pádné důvody. Ceny u čerpadel stagnovaly nebo klesaly. Ceny, za které Benzina nakupovala od rafinerií, však rostly," řekl Loula.
