V současnosti je možné připojovat pouze velká úložiště, která fungují v kombinaci s dalšími energetickými zdroji. Možnost zapojování samostatných bateriových úložišť do sítě vychází z letos schválené novely energetického zákona Lex OZE III, která po letech diskusí vymezila v Česku pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie.
Bez obřích baterií to nepůjde. Jak funguje úložiště v Jeseníku a proč jsou budoucnost |
Podle asociace to v Česku otevírá prostor zejména pro velkokapacitní bateriová úložiště, mezi něž se obecně řadí systémy s kapacitou nad jeden MWh. Ty jsou podle asociace v tuzemsku zatím spíše raritou, protože neexistovalo jejich legislativní ukotvení ani finanční podpora.
Několik větších systémů sice funguje, ale pouze v kombinaci s dalšími energetickými zdroji, nejčastěji v teplárnách, elektrárnách, s plynovým zdrojem či s fotovoltaikou.
„To již ale bude brzy minulostí. Žádosti o rezervaci kapacit pro bateriová úložiště jsou již v současné chvíli v řádech tisíců megawatthodin,“ říká ředitel asociace Jan Fousek.
Jak si lze přivydělat s baterií. Se stabilizací elektrické sítě pomohou i domácnosti |
Dosud největší tuzemské bateriové úložiště společností LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery má kapacitu 29 MWh. „V nejbližších měsících a letech ale budou přibývat velké systémy s kapacitou v řádech stovek megawatthodin,“ uvádí Fousek.
Nové podmínky lákají podle asociace do akumulace energie nové investory, často i z jiných oborů. Hlavní motivací pro ně přitom je možnost zapojit se do poskytování služeb výkonové rovnováhy, tedy vypomáhání provozovateli distribuční soustavy ČEPS s její stabilizací a vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou elektřiny.
Nově i obchodní flexibilita
„Možnosti poskytování služeb výkonové rovnováhy ale nejsou neomezené a také v tomto případě již kapacity plánovaných projektů překonávají potřeby těchto služeb,“ upozorňuje Fousek. Jak dodává, v kladné regulaci, která umožňuje poskytovat energii do sítě, je kapacita omezena na zhruba 900 MW. U záporné regulace, kdy naopak úložiště odebírají přebytečnou energii, se limit kapacity pohybuje okolo 350 MW.
„Do jednoho či dvou let tak budou tyto potřeby kompletně saturovány. Investoři by proto rozhodně neměli spoléhat pouze na to, že budou vydělávat čistě na službách výkonové rovnováhy,“ varuje šéf asociace AKU-BAT CZ.
Novela zákona změní energetiku. Na zelenou čekají i velká bateriová úložiště |
Podle asociace je vhodné počítat také s tzv. obchodní flexibilitou. Půjde například o využití úložiště pro období, kdy je elektřiny na trhu přebytek a je levná. Následně při nedostatku elektřiny a vysoké ceně se bude akumulovaná energie prodávat, což by pomáhalo cenovému vyrovnávání.
„V západoevropských zemích, kde mají s akumulací i poskytováním flexibility bohaté zkušenosti, je obchodní flexibilita primárním byznysovým zaměřením. Tak je tomu například ve Velké Británii, kde se nachází velké parky o stovkách megawatthodin, u kterých poskytování služeb výkonové rovnováhy tvoří pouze deset až 15 procent záměru. Podobně by tomu v ideálním případě mělo být do budoucna také u nás,“ dodal Fousek.
