Otázku „co za to“ si za téma vědeckého výzkumu zvolili tři američtí ekonomové: Ben Bernanke, který byl v krizových letech předsedou americké centrální banky Fed a o záchranných akcích spolurozhodoval, Douglas Diamond a Philip Dybvig. Jejich úsilí bylo korunováno Nobelovou cenou za ekonomii.
Ve svých pracích dokázali, že celospolečenská úloha bank je významnější než mezní celospolečenské důsledky jejich krachu a náklady na jejich záchranu. Tedy stručně: vyplatilo se to.
Otázkou však zůstává, zda poučení z krize oslabilo hamižnost a sklony k morálnímu hazardu bank.