BankID v portálech veřejné správy alespoň jednou využilo přes milion uživatelů a přes 220 000 lidí jej uplatnilo u zapojených soukromých firem. Před rokem byla bankovní identita zpřístupněna také soukromému sektoru. Za tu dobu se do projektu zapojilo víc než sto firem. Samotný proces digitalizace ale u nich někdy pokulhává.
První soukromé firmy začaly nabízet klientům online ověření pomocí bankovní identity loni v červnu. Podniky využívají BankID pro přihlášení svých klientů, vzdálenou identifikaci uživatelů nebo službu zaručeného elektronického podpisu BankID SIGN. „Aktuálně firmy nejvíce požadují vzdálenou identifikaci klientů, a to zejména banky, pojišťovny a sázkové společnosti,“ popisuje Marek Růžička, výkonný ředitel Bankovní identity.
A dodává, že bankovní identita se stala v krátké době nejoblíbenějším způsobem ověřování totožnosti občanů při online komunikaci. „Využívá ji 70 procent všech uživatelů. Vedle online spojení se státem umožňuje BankID také komunikaci s firmami.“
Digitalizace firem pokulhává
Odezvy firem jsou dle společnosti Bankovní identita, která BankID provozuje, veskrze pozitivní. S firmami je poměrně snadné se na využívání BankID dohodnout. Podniky jsou pak schopny relativně rychle vybrat první úsek, kde služby BankID využijí.
Co je to Bankovní identita (BankID)?Je to způsob digitálního ověření totožnosti. Umožňuje přihlášení do portálů firem a státní správy pomocí přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví. |
„Těžší ale potom je, když si uvědomí, v jakém stavu u nich digitalizace reálně je, tedy kolik svých služeb jsou opravdu schopní digitalizovat,“ upozornil Růžička.
„Měli jsme například jednu firmu, která rychle a snadno naskočila, ale měla program zaměřený na digitalizaci, který je ovšem na dva roky. To si myslím, že vypovídá o reálném stavu digitalizace v České republice, který není dobrý a nesnese srovnání například se severskými státy,“ doplnil.
Jan Blažek, předseda představenstva Bankovní identity, upozorňuje, že stát na tom z jeho pohledu s digitalizací není tak špatně, jak se někdy tvrdí.
„Když jsem se na jednom setkání ptal zástupců firem, kdo už někdy použil bankovní identitu nebo kvalifikovaný podpis, tak zvedla ruku asi jedna desetina z nich. Když jsem se na to samé ptal zástupců státu a veřejné sféry, tak zvedlo ruku zhruba devadesát procent účastníků. Firmy jsou na tom tak v tomto směru mnohem hůř než některé státní instituce.“
BankID chce nyní oslovit další firmy. Prozatím se totiž k aktivitě zapojovaly zejména společnosti, které už z minulosti měly nastaveny některé online procesy nebo měly zákonnou povinnost klienty prověřovat. „Očekávám, že další příliv firem bude pomalejší, ale stále více koncových uživatelů tuto službu poptává,“ uvedl Růžička.
KVÍZ: Konec chození na úřady. Co víte o bankovní identitě?![]() |
K BankID by se také ještě letos měly zapojit další tři banky. „Aktuálně má akreditaci sedm bank, nyní o ni usilují další tři. Jde o UniCredit Bank, mBank a Creditas. Vstoupit do systému by měly stihnout ještě letos. Tyto banky by pak měly přinést 400 až 500 tisíc dalších unikátních uživatelů, kteří BankID ještě vůbec nemají,“ upřesnil Blažek.
Online hypotéky
Ve spolupráci s ministerstvem vnitra Bankovní identita pracuje na možnosti vydávání takzvaných kvalifikovaných certifikátů poté, co by se uživatel vzdáleně identifikoval pomocí bankovní identity. V současnosti, když uživatel chce kvalifikovaný certifikát, tak si jej obvykle musí zařídit fyzicky.
Rozšíření kvalifikovaných certifikátů by pak dle zástupců Bankovní identity umožnilo digitalizaci hypoték. „Velmi by to usnadnilo například i zápis do katastru, který by mohl celý proběhnout online. Proces ale ještě potrvá, digitalizace hypoték totiž vyžaduje investici na straně bank. Určitě to nebude letos, ale v průběhu příštího roku by banky tuto službu mohly začít nabízet,“ vysvětlil Blažek.
Snazší prokázání plnoletosti
BankID by mohlo vyřešit situaci, kdy restauratéři, ale i obchodníci, mají kontrolovat věk svých hostů či zákazníků, aby nedocházelo ke konzumaci alkoholu nebo tabákových výrobků mladistvými. Zároveň ale nemají právo vyžadovat občanský průkaz.
Systém by fungoval velmi podobně jako aplikace Tečka, ve které mohli občané během pandemie schovávat své certifikáty o očkování nebo prodělané chorobě. Zákazník by tak na vyžádání mohl snadno prokázat, že mu skutečně je víc než osmnáct let, aniž by byl nucen v restauraci nebo v obchodě ukazovat kompletní občanský průkaz i s dalšími, citlivými údaji, jako jsou bydliště, číslo průkazu nebo přesné datum narození.
Způsob prokázání plnoletosti pomocí aplikace ale vzbuzuje otazníky. Mohlo by totiž hrozit, že bude falšován, jako byly údajně falšovány i covid certifikáty.
Podle zástupců BankID ale nemají snahu přijít se zcela neprůstřelným systémem. Záměrem je řešení situace, kdy se alkohol či tabákové výrobky mohou prodávat pouze osobám starším osmnácti let, ale obchodníci nemají právo požadovat po svých zákaznících občanský průkaz.