Bankéř Juan učí Čechy francouzské intimitě

  • 5
V Jágrově sportbaru na Václavském náměstí se v sobotu zapíjelo finále světového šampionátu v ragby. Vyhráli Angličané nad domácími Australany. Mezi diváky seděla i skupina francouzsky mluvících bankéřů. Přivedl je nenápadný menší šedesátník Alexis Juan.

Kdysi byl fotbalistou, dnes je jedním z vlajkonošů místní komunity francouzských byznysmenů.

Řídí Komerční banku, kde spravuje peníze více než milionu českých rodin a firem. Svůj tým vzal na ragby, aby se přiučili, jak mají držet při sobě.

"Tohle je týmový duch," říká a zasněně hledí na firemní kalendář pro rok 2004. Dal tam vytisknout fotky baletek z Národního divadla a taky zablácené ragbisty z českého národního týmu.

Tým nade vše
Obojí Juan sponzoruje, aby měli zaměstnanci vzor, jak funguje dobrá parta. Juan se o svůj tým hodně stará. Neskrývá, že měl v Praze zprvu potíže, jak semknout Čechy kolem sebe a získat je pro cizí způsoby, zvlášť ty z rozpustilé Francie.

Po dvou letech už však má Juan jednu z nejziskovějších bank ve střední Evropě a akcionáři jsou spokojeni. Ještě naučit Čechy troše francouzské "intimity" vůči klientům a "na konci příštího roku budeme na evropské úrovni", tvrdí Juan.

Do Prahy se Juan přestěhoval na podzim roku 2001 poté, co Komerční banku za 40 miliard korun koupila od Zemanovy vlády jeho domovská banka Société Générale.

Měl vybudovat univerzální finanční dům pro podnikové klienty i masy drobných klientů. V cizině nepracuje poprvé, už vedl banky v Japonsku, Koreji, Řecku a v Británii.

A v Praze se mu líbí. Se svou manželkou - malířkou - obráží domácí kulturu. Chválí pražskou operu, divadlo a bílé víno z Moravy.

Nelehké začátky
Začátky však nebyly lehké. První měsíce Juan strávil zápasem se sedmičkou lidí okolo bývalého šéfa Radomíra Vávry, kteří se nechtěli vzdát svých představ o směřování banky. Nakonec všichni odešli.

"Asi bych tam vydržel, kdybych byl loajální. Ale ten styl a rychlost byly jiné, než jsem byl zvyklý," říká jeden z Vávrových lidí, nynější šéf eBanky Radomír Lašák. Začátky přitom nebyly snadné.

"Jako Francouzi jsme měli pověst těch prazvláštních lidí, kteří rozumějí leda vínu, vaření a parfémům, ale banku umějí řídit snad ještě hůř než Italové. Ani když se vybíral vítěz privatizace, nevnímali nás jako ideálního partnera - na rozdíl od Němců nebo Italů," říká Juan.

Kulturní pnutí už vymizelo, i když jazyk ještě občas zazlobí. Češi francouzsky moc nemluví, a tak je úředním jazykem neutrální angličtina. A s přízvukem se "perfektní půjčka" rázem změní v "perfektní puška", jak se to Juanovi stalo na poslední tiskové konferenci.

Dieta po francouzsku
Kromě pověsti své vlasti však musel Juan bojoval také o peníze. Za Zemanovy vlády bance hrozil krach a politici byli k Vávrovi štědří, jen když odvrátí katastrofu a banka se prodá.

"Odměny v Komerční bance byly tehdy opravdu mimořádné, a to i na nižších úrovních," tvrdí analytik Simon Nellis z investiční banky Schroders Salomon Smith Barney.

Juanův úkol byl jiný: začít vydělávat co nejvíce peněz. Musel proto přiškrtit velké odměny a začít propouštět. Z banky už odešla čtvrtina zaměstnanců a o čtvrtinu klesly i náklady.

Hlavně díky seškrtání mezd, což Juan dokumentuje sám na sobě. Jako jediný bankéř v Česku zveřejnil svůj plat, který je proti Vávrovi poloviční. Činí 3,6 milionu korun plus odměny od nuly do 4,8 milionu podle plnění plánu.

Na důkaz, že to je vše a že nemá žádné další příjmy z pařížské centrály, Juan nabízí k nahlédnutí české daňové přiznání a tvrdí, že z ničeho jiného kromě rezidence ve Francii daně neplatí. Výsledky Juanovy diety se zatím vyplácejí.

PĚT DŮVODŮ VÝJIMEČNOSTI

1. Jako jediný z manažerské elity přesně zveřejnil svůj plat a ten není na poměry české manažerské elity nadsazený.
2. Po dvou letech Komerční banka vykazuje působivé výsledky, akcie jsou žádané.
3. Dokázal výrazně snížit náklady banky.
4. Umí získat lidi chováním, které není povýšené, prolomil nedůvěru vůči Francouzům.
5. Má velmi vlivné postavení v pražské komunitě francouzských byznysmenů.

"Snižování nákladů bylo hodně agresivní, jsou nejziskovější bankou v regionu po maďarské OTP," říká analytik Jiří Staník z investiční firmy UBM z italské bankovní skupiny Unicredito, která prohrála soutěž o Komerční banku a pak koupila Živnobanku.

Analytici také oceňují, že kromě Juana je v bance 25 Francouzů z pařížské centrály.

"Je dobré, když jsou banky pod důkladnou kontrolou vlastníka," říká Raimon Royo z ratingové agentury Fitch. Juan se chce svým lidem co nejvíc přiblížit.

"Američan přijde, pozve vás na skleničku, všechno je skvělé, ale pak je konec. Tohle já nedělám," říká Juan.

Lidé z banky tvrdí, že Juan naopak píše osobní kondolenční dopisy a přišel i na pohřeb jednoho z kolegů.

O Vánocích chce zajít aspoň na deset večírků pořádaných pobočkami po republice. (Večírky poboček však obchází i Američan Jack Stack, šéf konkurenční České spořitelny.)

Juanova "intimita"
Šéfa Komerční banky inspirují staré filmy, kde měli bankéři osobní vztah se svými klienty.

"Musím vědět, že můj klient hraje tenis, pozvat ho, v nejlepším případě prohrát a pak se dát do řeči. A pak se vám klient svěří se svými potřebami a plány. Tomu se říká intimita," líčí Juan své představy o ideálním bankéři.

V bance už o tom chystá školení. "Aby klient mohl s Komerční bankou mluvit" - to je motto pro příští rok. I ten poslední zákazník má mít ve své pobočce člověka, který je jeho osobním bankéřem, nikdo nemá být anonymní.

"Budeme-li upřímní, každý má dnes na bankovním trhu zhruba stejné produkty. Rozhodovat bude to, kdo nabídne lepší kvalitu," říká Juan.