Zákon o elektronické evidenci tržeb aktuálně čeká ve Sněmovně na třetí, závěrečné čtení. Ministr financí Andrej Babiš ho považuje za svou klíčovou agendu. Sněmovna o něm má začít jednat poslední listopadový týden. „Vyhradili jsme si na projednávání zákona středy a pátky. Opozice už oznámila, že využije všechny prostředky k obstrukcím. Nemůžeme tím pádem vědět, zda se do konce roku schválení zákona včetně hlasování v Senátu dá ještě stihnout,“ říká Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO.
Dříve než v prvních měsících roku 2016 tak zřejmě nebude zákon schválen. Navíc se koaliční partneři dohodli, že mezi schválením zákona prezidentem a jeho účinností nechají alespoň sedm měsíců na přípravu. To znamená, že by zákon mohl začít platit až na podzim příštího roku.
Do evidence tržeb mají naskakovat jednotlivé obory podnikání ve fázích. Jako první budou muset začít evidovat podnikatelé z oblasti ubytovacích a stravovacích služeb. Po dalších třech měsících se připojí maloobchod a velkoobchod, ve třetí fázi, jeden a čtvrt roku po spuštění, budou povinně evidovat podnikatelé provozující například svobodná povolání, dopravu, zemědělství.
V úplně poslední fázi, rok a půl po spuštění, přistoupí k evidenci všichni ostatní podnikatelé - vybraná řemesla a výrobní činnosti.
Jak se evidence zpožďovala
První zpoždění elektronické evidence tržeb Babiš ohlásil v květnu. „K 1. lednu to nezvládneme, jsou Vánoce, potom jsou lidé na lyžích. Pokud to vše proběhne legislativou, mohli bychom začít někdy kolem 15. února,“ uvedl.
Později se ukázalo, že vysoutěžení a vybudování infrastruktury pro evidenci tržeb, bude třeba víc času, než si ministr financí myslel. „Samozřejmě je to složité i z hlediska zákona o veřejných zakázkách. Takže můj osobní tip je někde začátkem dubna. Pevně doufám, že nejpozději v prvním pololetí to bude fungovat,“ uvedl Babiš.
A do třetice - poté, co se koalice kvůli odporu opozice rozhodla na konci srpna prodloužit dobu na přípravu mezi účinností zákona a jeho startem ze tří měsíců na sedm, zazněl zatím poslední termín. „Pravděpodobná účinnost zákona se tím posouvá do poloviny roku 2016,“ uvedl Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.
Zákon trochu připomíná Jednotné inkasní místo (JIM), které bylo klíčovým projektem Babišova předchůdce Miroslava Kalouska (TOP 09). Záměr sliboval zefektivnit placení daní - sjednotit například výběr sociálního a zdravotního pojistného i daní. Kromě toho bylo spojeno s daňovou reformou, která měla zlevnit firmám pracovní sílu a zavést zaměstnanecký paušál - daňovou slevu pro zaměstnance. Kalousek zákon protlačil Sněmovnou jen za cenu toho, že se účinnost odložila o dva roky. Mezitím se změnila vláda, proběhly nové volby a nová Sněmovna stihla JIM zrušit dřív, než začal zákon fungovat.
