Investování firnančních rezerv ČNB si všiml deník E15. "Peníze byly investovány na peněžním trhu v situaci, kdy bylo definitivně potvrzeno, že budou potřebné později, a mohou se tedy investovat," uvedl listu nejmenovaný zdroj z ministerstva. Objem prostředků v ČNB se snížil od nástupu Sobotkovy vlády do konce první březnové dekády o 92 procent, tedy téměř o 36 miliard korun, uvedl deník.
Ministerstvo financí však začalo s vyprazdňováním účtu u České národní banky s cílem ušetřit státu peníze již před jmenováním Andreje Babiše do úřadu. Prezident jmenoval vládu na Hradě 29. ledna a k 31. lednu bylo na účtech u ČNB už jen 16,5 miliardy korun (na začátku roku to bylo 50,7 miliard) a 10. února již jen tři miliardy korun, které na něm jsou dosud.
Ministerstvo: Do španělských dluhopisů neinvestujeme
Státu na účtech ČNB zůstaly jen tři miliardy korun, loni přitom každý měsíc zbývalo na účtech od třiceti do 50 miliard korun. Deník E15 informoval o tom, že část peněz byla investována s výnosem kolem 0,25 procenta. Standardní úročení u centrální banky je přitom zhruba 0,04 procenta.
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila ovšem tak vysoké úročení v současnosti nabízejí jen rizikové destinace. "Takto vysoký výnos v současnosti nabídnou jen tříměsíční pokladniční poukázky zemí, jako je například Španělsko nebo Itálie," řekl.
Ministr Babiš to pro iDNES.cz popřel. "Po intervenci ČNB vznikl hlad po eurech, tak jsme to zainvestovali v českých komerčních bankách za sazby 0,27 až 0,35, takže je to výhodné, a ty spekulace, že bychom investovali do nějakých španělských, nebo italských dluhopisů, jsou nesmysl," řekl Babiš.
"Je to v bonitních českých bankách, máme dočasně přebytek likvidity. Jak už to
bývá, v prvním čtvrtletí máme přebytek státního rozpočtu 44 miliard korun, ale už koncem března nás čeká velká splátka 46 miliard, potom rozpočet bude deficitní, proto jsme si vytvářeli rezervy," dodal Babiš.
Ministerstvo bez dalších detailů uvedlo, že pětina prostředků je investována v eurech, zbytek v českých korunách. "Jedná se o běžné instrumenty na peněžním trhu, kdy jsou krátkodobě volné prostředky investovány například skrze krátkodobé reverzní repo operace. Většina operací je zajištěna přímo státními dluhopisy. To znamená, že jakékoliv riziko je tímto naprosto minimalizováno," uvedl Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva.
Stát vydělá desítky milionů korun
Stát by měl na investování státních miliard z účtů centrální banky vydělat podle Babiše pár desítek milionů korun. "Při investici 36 miliard korun s úročením 0,04 procenta ročně vyděláte 14,4 milionu, při úročení 0,25 procenta 90 milionů. Rozdíl tedy je 75,6 milionu," vypočítal ekonom Patria Finance David Marek pro iDNES.cz.
"Jde o krok, který je v principu správný," zhodnotil postup ministerstva Marek. Podle něj je nicméně potřeba mít ošetřena všechna rizika, která s podobnou investicí souvisí - například do jakých cenných papírů a zemí se může investovat nebo rizika kurzová. "Myslím, že na to lidé z ministerstva určitě pamatovali," věří.
Nemůže se však stát, že Česku při nečekaných událostech dojdou peníze, které by měl jinak volně k dispozici? "Pokud stát investuje do velmi likvidních běžně obchodovaných cenných papírů, není problém je z vteřiny na vteřinu prodat a mít potřebnou hotovost na účtě," tvrdí Marek. Bezpečnou hranici rezerv si určují odborníci z resortu, kteří řídí likviditu. Ti musí mít přehled třeba o tom, kdy a v jaké výši do rozpočtu přitečou daně, jaké jsou výdaje na důchody, platy ve státní správě nebo sociální dávky.
Ideální by bylo, aby veřejnost mohla investované prostředky kontrolovat, tedy jakási obdoba rozklikávacího rozpočtu.
Možnost investovat se nabízí od loňska
Státní finanční prostředky se investovaly už dříve, ale nikdy v tak masivním objemu. Dosud bylo možné investovat kvůli legislativnímu omezení jen část peněz, upřesnil list E15.
Babiš už dříve upozorňoval na to, že peníze zbytečně leží na účtech ČNB. Ministr v lednu upozorňoval na to, že na účtech ČNB leží nevyužitých až 350 miliard eur. Centrální banka však tuto informaci zpochybnila s tím, že volné prostředky jsou kolem padesáti miliard korun. Jedná se o peníze všech státních organizací, které musí od loňského roku ukládat, aby si stát nemusel zbytečně půjčovat.
Loni došlo k historické změně v řízení státních peněz, upřesnila dříve MF DNES. Ministerstvo dostalo pod kontrolu peníze státních fondů, ministerstev, příspěvkových organizací a zčásti i obcí. Ty dostávají peníze z rozpočtu a dříve si s nimi nakládaly samy. Teď je musí dát k dispozici na účet u ČNB (více čtěte zde).
