Mění se daně, mění se dávkyJak hodnotíte návrhy na změny daní, které chystá česká vláda?
Tato reforma je paskvil. Podstatou rovné daně je totiž rovnost ve zdanění. Tu narušují kromě různých sazeb i výjimky a nezdanitelné minimum. Česko se sice teď snaží zavést rovnou daň, ale ve skutečnosti zavádí jen jednu sazbu daně.
Je sazba 15 procent u daně z příjmu dobře nastavená?
Sazba patnáct procent sama o sobě dobře nastavená je, a to navzdory tomu, že se jedná o sazbu ze superhrubé mzdy. Problém je v něčem jiném. Tato nízká sazba daně musela být vykoupena vysokou slevou na dani, aby nikdo neplatil vyšší daň z příjmu. Sleva na dani je také výjimka a její výše 24 840 korun za rok odpovídá základu daně 165 600 korun, což je šíleně vysoké. Lepší by bylo namísto zvýšení slevy na dani ve stejném objemu snížit sociální odvody.
Je lepší daně počítat ze superhrubé mzdy, jako to má být u nás?
Započítání superhrubé mzdy je velmi rozumná myšlenka, ale je důležité, jak to bude provedeno.
Nakolik je důležité ořezat všechny možné výjimky a odpočty z daní? Je to politicky prostupné?
Je to možné jen tehdy, když budou splněny dvě podmínky. Zaprvé je třeba nabídnout nízkou sazbu daně a to elegantně plníte. Zadruhé je třeba zrušit úplně všechny výjimky najednou. To je lehčí, než se zdá, protože lobbistické tlaky se navzájem kompenzují. Kromě toho se dá použít výborný argument, že O.K., tu a tu výjimku necháme, ale sazba daně bude vyšší. Česko tady promarňuje jednu obrovskou šanci. Slovensko zrušilo téměř všechny výjimky a nabídlo 19procentní sazbu daně ze mzdy bez sociálních odvodů, což odpovídá 12,5 procentům ze superhrubé mzdy. A jen proto to fungovalo.
Podle propočtů si u nás se změnami daní polepší hlavně lidé s příjmy přes 40 tisíc korun. Masa lidí s průměrnými příjmy na tom bude stejně nebo hůře kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty. Bylo to tak i u vás, dá se tomu vyhnout?
Rovná daň se nedělá kvůli lidem, ale pro ekonomiku a pro ty, kterým hospodářství patří. Tedy pro majitele kapitálu, nemovitostí, firem. Navzdory tomu je důležitá, aby pomohla zachovat vysoký hospodářský růst. Pro lidi je třeba udělat reformu sociálních odvodů. V Čechách je to známé jako Tlustého peněženka, i když to nebylo úplné.
Jaké jsou zkušenosti s 19procentní rovnou daní na Slovensku? Co byste dnes udělali jinak?
Dnes bych se snažil zrušit ještě více výjimek. V zákoně jich stále ještě několik zůstalo. Potom mohla být i sazba daně nižší. Jak se ukázalo koncem minulého roku při zavádění takzvané milionářské daně, tak rušení nezdanitelného minima je velmi komplikovaná věc.
Kritici rovné daně říkají, že progrese by měla být zachována kvůli daňové solidaritě (bohatí platí mnohem více než chudí). Proč vy si myslíte, že ne?
To s tou solidaritou a progresivitou jsou jen kecy. Rovná daň přece znamená, že všichni platí stejné procento daně. Ten, kdo vydělává deset tisíc měsíčně, platí daň 1500 korun, a kdo vydělává sto tisíc, platí patnáct tisíc, takže desetkrát více. Kromě toho je tu sleva na dani, což znamená, že ten, kdo vydělá deset tisíc hrubého, nebude platit nic, a kdo vydělá sto tisíc, bude platit třináct tisíc. To je přece solidarity až až.
Provedli jste u vás současně s daněmi i významné změny sociálních dávek? Museli jste od něčeho časem ustoupit?
Bohužel neprovedli. Naši sociální inženýři to se sociálními dávkami udělali úplně špatně. Jejich počet naopak stoupl ze 43 na 70.
Jak se vám zatím jeví systém sociálních dávek u nás? Co by se v něm mělo změnit?
Sociální dávky by se měly sjednotit do jedné základní dávky, ale to je o jiném balíku změn.
Když jste u vás snížili daně a firmy hodně ušetřily, rozdělily se o to i se svými zaměstnanci, přidaly více na platech?
Na Slovensku teď rostou platy hodně rychle, ale nikdo neřekne, zda je to kvůli snížení daní, anebo kvůli rychlejšímu ekonomickému růstu. Stejně jako si netroufnu říci, nakolik je dnešní růst hospodářství hnaný nižšími daněmi.
