Podobně jako mnoho jejích spoluobčanů ve třetí největší ekonomice v Latinské Americe.
"Myslím, že Argentina se znovu narodila. Ještě loni k nám lidé jen nakukovali přes výlohu nebo se zeptali na cenu a odešli. Teď přijdou a bez ptaní si koupí rovnou čtyři bonboniéry," raduje se třiatřicetiletá Acostaová.
Podobný optimismus sdílí i mnoho dalších Argentinců. Jejich země se konečně začíná oklepávat z ekonomické krize z konce 90. let, která vyvrcholila státním bankrotem v lednu 2002.
V krizovém roce klesl výkon tamní ekonomiky téměř o 11 procent. Loni již Argentina dosáhla podle čerstvě zveřejněných údajů ekonomického růstu 8,4 procenta. Důvěra spotřebitelů vzrostla v únoru na nejvyšší úroveň od roku 1998. Za posledních dvanáct měsíců se spravila téměř o 50 procent.
Dnes se už lidé nebojí nakupovat a utrácet. "Výdaje spotřebitelů, které vytvářejí 80 procent hrubého domácího produktu Argentiny, podporují ekonomický růst," potvrdil ekonom Martin Ravazzani z výzkumného institutu EcoLatina.
V uplynulém roce například výrazně stoupl prodej digitálních kamer. Přímořská letoviska na březích Atlantiku zaznamenala desetiletý návštěvnický rekord a číšníci opět dostávají spropitné.
"Nevím, jestli lidé mají víc peněz, ale zcela určitě jich víc utrácejí," domnívá se obchodnice s módou z hlavního města Buenos Aires Daniela Rusnaková. Dalším motorem růstu ekonomiky je podle odborníků zemědělský sektor. Ten těží z toho, že peso, kdysi vázané na dolar v poměru jedna ku jedné, ztratilo 70 procent své hodnoty.
To samozřejmě zlepšilo možnosti argentinských zemědělců při vývozu jejich produktů do ciziny. Odborníci však varují, že euforie Argentincům nemusí dlouho vydržet a může přijít další pád.
Země nemá všechny své problémy zdaleka vyřešeny. Růst je sice slibný, ale stále bledne ve srovnání s obrovským propadem během hospodářské krize v letech 1998 až 2002. Asi polovina lidí v zemi žije na hranici chudoby.
Přestože přibývá pracovních míst, nezaměstnanost se nadále drží na 21 procentech.
Největším problémem jsou však obrovské dluhy. Kvůli 108 miliardám dluhů Argentina před dvěma lety vyhlásila státní bankrot.
Přestože vztahy nového prezidenta Nestora Kirchnera s Mezinárodním měnovým fondem jsou lepší, než měli jeho předchůdci, poskytnutí dalších potřebných úvěrů Argentině ještě není zcela vyřešeno.
