EET se zřejmě vrátí od ledna 2027. Návrh na její znovuzavedení dnes schválila vláda, nyní jej projedná Parlament. Podle kabinetu by měl přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev, které zrušila předchozí vláda, a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je hlavním cílem evidence narovnat podnikatelské prostředí. V systému EET se budou evidovat hotovostní i bezhotovostní platby při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně.
Souhlasíte s návratem EET?
Návrat k EET je racionální rozhodnutí, uvedl analytik Deloitte David Marek. Většina zemí EU používá nějakou formu povinné evidence tržeb nebo fiskálních pokladen. Dodatečná administrativní zátěž není nadměrně vysoká pro firmy ani stát a je podle něj šance zvýšit výběr DPH. V současnosti dosahuje rozdíl mezi skutečným a hypotetickým výběrem DPH při stávajíc legislativě asi 50 miliard korun. EET by to mohla alespoň trochu snížit, dodal.
„Přínos do rozpočtu přes 14 miliard Kč ročně je hodně ambiciózní cíl. V každém případě to bude řešení, které se státu vyplatí i s ohledem na náklady. Pro podnikatele je to srovnání podmínek, respektive nastavení férového prostředí,“ řekl analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Vláda schválila EET. Chce spropitné osvobodit od daní a vrátit i školkovné |
Ani analytik Investiky Vít Hradil si není jistý, jestli lze čekat takto významné dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Rozměr šedé ekonomiky je v Česku podle něj proti srovnatelným zemím spíše menší, a její další potírání tedy spíše složitější. „Vzhledem k velkorysé výjimce, kterou z EET dostávají podnikatelé s příjmy do milionu korun, může tento nástroj v takové situaci být málo účinný. Lze totiž spekulovat, že právě v této skupině mohla být tendence k daňovým únikům relativně největší. Ti z nich, kteří chtějí skrývat tržby, teď dostali legální způsob, jak v tom pokračovat,“ podotkl.
Hlavní devízou EET je to, že by měla přispět k transparentnějšímu podnikatelskému prostředí, uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Zároveň EET poskytne informace státu, které mohou být velmi cenné, zvláště v období krizí. Odhad očekávaného přínosu 14,4 miliardy korun ročně do rozpočtu považuje za relativně optimistický. V letech 2017 a 2018 odhadlo ministerstvo financí, že díky EET přiteklo do státní kasy necelých deset miliard korun. MF kalkulovalo s tím, že pokud by se spustila třetí i čtvrtá vlna, výnos by mohl dosáhnout 18 miliard. Podstatnou změnou za těch osm let ale je, že se výrazně navýšil podíl bezkontaktních plateb, v nichž Češi patří ke světové špičce. Prostor pro daňové úniky se tak zde výrazně zmenšil, poznamenal.
ODS i TOP 09 nicméně EET kritizují
Opoziční ODS uvedla, že se bude zajímat o dopady zejména na drobné podnikatele. Občanští demokraté stejně jako zástupci opoziční TOP 09 pochybují o očekávaných přínosech pro veřejné rozpočty, které vláda odhaduje na 14,4 miliardy korun ročně.
„My to nevidíme jako pozitivní krok, vidíme to jako krok zpátky a krok k byrokracii a kontrolám,“ řekl novinářům stínový ministr financí ODS Jan Skopeček. Elektronickou evidencí tržeb jsou určitým způsobem bezhotovostní platby, protože podnikatel nemůže obejít Finanční správu, a jejich podíl v ekonomice roste, připomněl.
Skončilo provizorium, schodek rozpočtu roste. V dubnu na 106 miliard |
Kabinet dělá z malých živnostníků podle Skopečka předem podezřelé. „Všichni si dobře pamatujeme na pokuty a na to, jakým způsobem se chovala Finanční správa k podnikatelům, kteří nějakým způsobem, například opomenutím, porušili pravidla související s EET,“ poznamenal.
Za iluzi označil na sociální síti X slibovaný přínos 14 až 15 miliard korun předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. „Už dřív se ukázalo, že výnos sotva pokryl náklady na provoz,“ napsal. „Myslet si, že vybereme nějaký dramatický objem finančních prostředků od malých a středních živnostníků, je podle mého názoru lichý,“ podotkl k tomu Skopeček.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) by se měla podle Jakoba soustředit zejména na rozpočtové výdaje. Se schodkem mířícím ke 400 miliardám korun je to totiž ten skutečný problém, míní.
