Čeští potravináři označili rozhodnutí za útok na své zájmy s tím, že jde prakticky o ohrožení 150leté výrobní tradice. Nakonec evropský výbor výjimku na dalších pět let prodloužil, ale pouze pro lihoviny, cukrovinky dostaly okamžitou stopku.
Mezitím přešli v tichosti výrobci na jiná aromata. Dnes tak podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka nepoužívá látky s furanem prakticky nikdo. To potvrzuje i výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR Vladimír Darebník.
S příchutí smoleného sudu
Ani tím se ale problém úplně nevyřešil. Aktuálně se podle Zemánka používají kouřová aromata, lihovina pak má nádech smoleného sudu. Podle analýz neobsahují ani furan, ani jeho alkylové deriváty, které by také mohly být teoreticky zdravotně závadné. „V loňském roce proběhlo na straně Evropské komise a EFSA k opakovanému posuzování bezpečnosti kouřových aromat – tekutých kouřů. Bylo rozhodnuto, že povolení použití těchto aromat bude časově omezeno, a to na dva, respektive šest let dle jejich aplikace. Aromat pro lihoviny se týká termín do 1. července 2026,“ říká mluvčí komory.
Jak dopadne další vývoj, se zatím neví, proč ale přešli výrobci na bezfuranová aromata ještě před jejich zákazem?
Tuzemák tradiční rumovou chuť neztratí, Česko dostalo v Bruselu výjimku |
Podle Darebníka se firmy už před rokem 2018, kdy výjimka pro ČR měla přestat platit, začaly na přechod na jiná aromata připravovat. „Ten dnešní průmysl aromat je tak dokonalý, že tam prakticky žádný rozdíl není,“ popsal.
Tehdy dodával aromata s furanem prakticky jenom podnik Aroco. „Ať jste koupil tuzemák od Petra nebo Pavla, všechny byly stejné. Náhradní aromata, která si nyní podniky našly, jsou od sebe odlišná, tuzemák už není stejný jako každý jiný tuzemák. V tom vidím velký přínos a v této oblasti vidím velkou výhodu,“ řekl na dotaz MF DNES Darebník.
Rum s éterem se pil déle než 150 let Rumový éter se využíval od roku 1832, kdy Sebastian Stroh začal na území monarchie napodobovat nedostatkový třtinový rum. Nejdřív se Tuzemák nazýval „čajový rum“ nebo „rum na vaření“, později pak Tuzemský rum. Vyrábí se ze zředěného potravinářského lihu, který je buď z bramborového škrobu, nebo cukrové řepy, ochucený aromaty. Obsah alkoholu býval 40 procent, přepisy ale následně povolily podobně jako u pravého rumu, ginu, vodky a dalších lihovin minimum 37,5 procenta, čehož mnoho výrobců využilo, někteří označují 40procentní lihovinu za „tradiční“. Dlouhá léta šlo o jednu z nejprodávanějších lihovin na českém území. |
Podle Hynka Strnada, jednatele firem Aroco a Aroma, byl konec rumové tresti, se kterou se nakonec podniky rozloučily dobrovolně, poměrně bolestivý. „Nás to v jedné společnosti hodilo dokonce do červených čísel,“ vzpomíná dnes Strnad. Podle něj jeden z hlavních výrobců – Stock Plzeň-Božkov – začal marketingově daleko více propagovat svou novinku, třtinový rum Božkov Republica. „Můžete si ale všimnout, že ve stejné době přišla většina velkých likérníků s nějakým řezaným rumem ze zámoří,“ doplnil. Trh s rumovým aroma tehdy firma podle Strnada prakticky ztratila, vypadlo jí kolem 20 procent obratu, za několik let se ale vrátila k běžnému stavu, vyrábí mezi 700 až 1 000 různých aromat.
Odbornice Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze připomíná, že furany se běžně uvolňují při rozkladu vitaminu C v zavařeném ovoci nebo zelenině nebo se objevují u vůně kávy. Zákaz podle ní přišel kvůli vdechovací toxicitě látky, následně se rozšířil i na deriváty furanu. Podle ní je argument, že se 150 let používal rumový éter a bylo to v pořádku, lichý. Věda se prostě posouvá a s novými metodami se podle ní vynořují nová a nová témata.
Tuzemák jenom do buchet
Je ale fakt, že v posledních letech spotřeba tuzemáku v ČR klesá. Například podle údajů Stock Plzeň-Božkov klesla výroba této lihoviny za poslední rok o desetinu. Podle Darebníka se ale prostě změnil v posledních letech obecně pohled na tuzemák. Pravý rum z cukrové třtiny byl podle něj v socialismu prakticky nedostupný, lidé proto pili „rum“ z cukrové řepy, která se v ČR pěstuje. S tím, jak se stále více do ČR začaly dovážet třtinové pálenky, není tak velký důvod, aby se nesáhlo po pravých rumech. A tuzemáky tak stále více patří prakticky jenom do buchet.
