„Vláda si vystřílela snížení DPH hned na začátku. Ve chvíli, kdy nevíme, jestli to Evropská komise schválí, to není dobrá cesta,“ řekl Skopeček. Osobně si není jistý formou pomoci, podle něj řeší jen následek, ale ne příčinu.
Podle něj by bylo lepší cestou zvýšení doplatků na bydlení nízkopříjmovým skupinám. Příčinu za zvýšením cen energií vidí například v cenách emisních povolenek.
„Myslím, že se nám nepodaří vyjednat výjimku na rok. Snížíme to na dva měsíce. A pak budeme muset vracet DPH na původní úroveň,“ varoval Skopeček. „Nemyslím, že je dobré jít na nulu hned na začátku, existují jiná řešení,“ uvedl.
Současná ministryně financí Alena Schillerová nicméně argumentovala, že se jedná o okamžitou pomoc lidem. „Je to rychlý krok, který pomůže,“ uvedla s tím, že lidé podle ní nemají čas na poradní týmy, prohlásila s narážkou na jednání expertů koalic Spolu a PirSTAN.
Ministryně uvedla, že premiér Andrej Babiš už o nulovém DPH na energie mluvil s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle ní nebude mít komise problém s nulovým DPH během listopadu a prosince. Šéfka státní kasy zároveň mluvila o tom, že celá řada zemí bude postupovat podobně jako Česko. Nechtěla ale jmenovat o jaké země jde.
Osvobození od DPH u energií by mělo připravit veřejné finance měsíčně o 2,08 miliardy korun. V případě samotného státního rozpočtu jde o 1,3 miliardy korun. Veřejné finance celkově na DPH získaly letos ke konci září 323,6 miliardy korun, z toho do rozpočtu putovalo 208,7 miliardy korun. |
Vláda v týdnu schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na nulu, a to na celý nadcházející rok. Novela musí projít novou Sněmovnou. Nulová DPH bude platit na elektřinu a plyn také letos v listopadu a prosinci.
Na otázku, zda by Skopeček mohl být novým ministrem financí, poslanec uvedl, že volba je na šéfovi ODS Petru Fialovi. „Nepotřebuji funkci ministra, abych byl v životě šťastný,“ řekl s tím, že pokud nebude ministrem, tak z politiky neodejde a „neztratí se“.
Schillerová v debatě zároveň uvedla, že by bylo fér, aby hnutí ANO postavilo kandidáta na šéfa Sněmovny. „Uvidíme,“ řekla s tím, že by to bylo fér, vzhledem k tomu, že ANO má v nové Sněmovně nejsilnější poslanecký klub.
Rozpočet a „třesky plesky“
ODS podle ekonomického experta strany trvá na tom, že v rozpočtu na příští rok lze proti plánům ušetřit 100 miliard korun. „Lidé nemusí mít obavy. My ty peníze chceme šetřit především v provozních výdajích státního rozpočtu,“ řekl Skopeček. Zmínil neobsazená tabulková místa, dotace agropotravinářskému komplexu nebo neinvestiční nákupy ministerstev.
Plán ODS ušetřit z rozpočtu 100 miliard označil tento týden v rozhovoru pro Reflex za nereálný předseda STAN Vít Rakušan, podle nějž lze najít úspory asi 60 miliard. |
„Lidé by se měli bát ve chvíli, kdybychom se na to vykašlali, kdybychom nezačali šetřit. Nárůst do dluhové brzdy omezí výdaje na zdravotnictví, na školství. Zkrátka si teď musíme začít spořit, abychom nemuseli omezit takové důležité oblasti v budoucnu,“ dodal.
Podle Schillerové jsou takové úspory nereálné. „Jsou to třesky plesky pořád dokola,“ reagovala. Uspořit ve státním rozpočtu na příští rok podle ní lze jednotky miliard korun, a to ještě za cenu „úplně zbytečného pnutí“. Uvedla, že výraznější úspory by pak už byly za cenu „tvrdších zásahů“.
„Můžete to udělat. Ale bude to za cenu toho, že snížíte investice, snížíte platy ve veřejném sektoru, snížíte důchody, snížíte sociální dávky. Toto všechno znamená desítky miliard korun,“ dodala ministryně.
Vláda ve středu znovu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Kvůli parlamentním volbám ho musela opětovně odsouhlasit, znovu ho musí předložit také Sněmovně. S návrhem už při zářijovém schvalování na schůzi vlády nesouhlasila koaliční ČSSD, která požadovala větší nárůst platů hasičů, policistů, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.
Příjmy státního rozpočtu na příští rok vláda už v září schválila 1551,1 miliardy korun a výdaje 1927,7 miliardy korun. Někteří ekonomové návrh kritizovali mimo jiné kvůli výši schodku. Pokud by Parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu.
