Od září získají banky možnost za předčasné splacení úvěru žádat od klientů poplatek ve výši až jednoho procenta ze splácené částky. Klient, který se např. rozhodne refinancovat hypotéku, ať z důvodu jejího navýšení na rekonstrukci bytu, sloučení více hypoték do jedné, nebo přechodem k výhodnější nabídce konkurence, tak místo stávající tisícikoruny zaplatí klidně sto tisíc korun.
Ten, kdo se k hypotéce stihne uvázat do konce prázdnin, pojede díky přechodným ustanovením zákona do první nové fixace ještě podle současných pravidel. Pokuty za předčasné splacení se na něj klidně ještě několik let nebudou vztahovat. Naopak každý, kdo si úvěr na bydlení sjedná od září, už žádný manévrovací prostor mít nebude.
I malé zlevnění hypoték nastartovalo hon na byty. Jak to vystřelí ceny |
Chování bank, které se snižováním úroků z hypoték takticky vyčkávají, je ekonomicky naprosto logické. V jejich zájmu je mít klienty hezky uvázané a platící vysoké bankovní poplatky. No a nový zákon ministerstva financí o spotřebitelském úvěru jim jde v tomto na ruku přímo dokonale.
Méně logické je chování vlády. Místo aby pomáhala mladým a střední třídě v přístupu k vlastnímu bydlení, prosazuje zákony ve prospěch bank. Jen kvůli pomalejšímu poklesu úrokových sazeb si tisíce lidí, kteří si berou hypotéky v těchto měsících, připlatí v následujících letech každý měsíc i tisíce korun navíc. A další tisíce lidí, kteří si vezmou hypotéku od září, ztratí možnost nepokutovaného předčasného splacení.
GLOSA: Střelba na Trumpa ovlivní investice a zdraží hypotéky. I ty v Česku |
Rozumím tomu, že od bankovních ekonomů uslyšíme deset jiných důvodů, proč úrokové sazby klesají takto pomalu. A klidně mohou mít částečně pravdu. Faktem ale je, že za Stanjurův zákon chodily banky na ministerstvo financí lobbovat od roku 2015, kdy praxi pokut za splacení dluhu ukončil ministr financí Andrej Babiš. Paradoxem je, že uspěly až u vlády Petra Fialy, která má ochranu spotřebitele i bydlení hned v preambuli svého programového prohlášení.
