Americký akciový index Dow Jones dosáhl historické mety, když poprvé překročil psychologicky důležitou hranici 30 tisíc bodů. V březnu po masivních výprodejích podpořených všeobecnou panikou sletěl na devatenáct tisíc. Rychle však začal nabírat a teď už je na hodnotách vyšších než před nástupem covid krize. Nálada mezi investory je mnohem lepší, než jakou ukazuje reálná ekonomika. Jak je to možné?
Hlavním důvodem je kvantitativní uvolňování centrálních bank, které vrhají do oběhu biliony a způsobují inflaci akcií. Na trhu je tak nyní přebytek volných prostředků.
„Zatímco centrální banky výrazně uvolnily měnovou politiku, vlády rvou do ekonomiky peníze na dluh. Na trhu je tak obří množství peněz, pro které se hledá uplatnění. Část z těchto peněz proudí na akciový trh, což zvyšuje ceny akcií k rekordním úrovním,“ vysvětluje Štěpán Křeček z makléřské firmy BHS Securities.
Dow Jones
Poslední týdny akcie pohání optimismus z rychlého vyřešení problémů s koronavirem, který spočívá ve vývoji různých vakcín. Investoři nakupují a věří, že v éře obnovy po krizi tyto cenné papíry dál porostou.
Nárůsty v posledních dnech podpořily i zprávy o předávání prezidentství Joeu Bidenovi Donaldem Trumpem a také informace o tom, že kandidátkou na post ministryně financí bude někdejší šéfka americké centrální banky Janet Yellenová.
Dividendy padají. Zisky z akcií letos zhubnou nejvíc od krize v roce 2009 |
Mezi vítěze letošního akciového rally se počítá například e-shop Amazon, výrobce elektromobilů Tesla, poskytovatel filmů Netflix, technologická společnost Apple, skupina Alphabet, kam patří Google, nebo sociální síť Facebook.
Někteří ekonomové při pohledu na akciový býčí trh v minulých letech varovali před splasknutím bubliny. A varují i teď.
„Bublina je zjevná, nafukuje se už řadu let. Už v roce 2013 o ní bylo možné mluvit,“ říká ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová a dodává: „Ačkoliv se ceny akcií zcela rozešly se ziskovostí firem, nafukování cen akcií bude ještě trvat poměrně dlouho – dokud se bude dařit centrálním bankám tuto hru hrát.“
I Šichtařová označuje za hlavní důvod bezstarostného růstu kvantitativní uvolňování centrálních bank, kdy banky tlačí peníze do oběhu. Ve spojení s extrémně nízkými úrokovými sazbami to podle ní za sebou zanechává inflaci cenných papírů a nemovitostí, centrální banky tedy nesou odpovědnost za drahé bydlení, akcie i dluhopisy.
Na vzestupu nejsou jen akcie technologických firem, které v řadě případů logicky těží ze situace přechodu firem i zákazníků do digitálního světa. Ačkoli technologické společnosti jsou v popředí zájmu, akcie rostou plošně, s výjimkou sektorů jako je letecký průmysl, cestovní ruch apod. A poslední dobou rostou i tradiční průmyslové a dosud „nechtěné“ firmy.
„Investoři si všímají, že společnosti z takzvané staré ekonomiky mají oproti technologickým firmám velice levné akcie. Proto investoři začali rotovat mezi sektory a nakupují i tradiční průmyslové společnosti,“ říká Křeček. Na špici pelotonu jsou také farmaceutické firmy.
Burzy věští konec krize. Investoři nalili do akcií rekordní sumu, díky vakcíně |
Ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská překotný zájem investorů nejen o horské tituly, ale i o druhořadé akcie, vysvětluje skutečností, že volné prostředky se dají jen těžko výhodně zhodnotit při nízkých úrokových sazbách. „Žijeme v době nízké spotřebitelské inflace, ale vysoké inflace akcií, dluhopisů, cenných kovů, nemovitostí – tedy inflace finančních aktiv. A to má dalekosáhlé dopady do rozdělení bohatství,“ podotýká.
Protikladem rizikových akcií může být zlato, ale i státní dluhopisy. Také investice do zlata se letos silně zhodnocují, ale o bondy už mnozí investoři ztratili zájem, protože jejich výnosy jsou navázány na nízké úrokové sazby centrálních bank. To může podle Křečka trvat ještě velmi dlouho.
„V cenách dluhopisů se budou projevovat dva základní protichůdné vlivy: rostoucí množství peněz v ekonomice a ještě rychleji rostoucí zadlužení států. Pokud to druhé zvítězí, výnosy státních dluhopisů porostou,“ uvedla Horská. Růst výnosů však podle ní mohou přibrzdit nákupy dluhopisů centrálními bankami.
