„Děláme devatenáct odrůd brambor a každý rok zkoušíme jednu nebo dvě nové, jestli se jim tady bude dařit,“ říká Josef Fabičovic, majitel farmy Agro Fabičovic. „Oblast kolem Ivaně nedaleko Brna není nijak úrodná. Brambory se tu tradičně dělaly jen rané, my jsme jediní, kdo tady pěstuje i ty na uskladnění,“ vysvětluje farmář. Letos plánují naskladnit až 1 600 tun brambor, které mají vydržet až do jara. Pomáhá jim moderní chlazení a zvlhčování řízené počítačem.
Kromě klasických brambor prodává farma i loupané nebo vařené. „Třetím rokem máme postavenou loupárnu. Brambory se tu oloupou, nakrájí, uvaří, zabalí a druhý den už jsou v kuchyních,“ popisuje Fabičovic. Produkce míří do škol, nemocnic a restaurací na Moravě. V chlazených skladech je stálá teplota kolem pěti stupňů, kterou udržují i při rozvozu.
Ideální podmínky potřebuje pěstitel i při sklizni brambor a někdy si na ně musí počkat. „Nesmí být ani moc sucho, ani moc mokro,“ vysvětluje. „Když je výnos slabší, můžeme jet rychleji, za den zvládneme vyorat kolem dvou hektarů,“ dodává. Hospodaří na šedesáti hektarech a všechna pole má pod závlahou. Ročně sklidí přibližně tři tisíce tun brambor.
Fabičovic ještě pamatuje časy, kdy rodina sbírala brambory ručně. Pole bylo obsypáno desítkami lidí, bolela z toho záda a sklizeň trvala několik týdnů. Teď pomáhají chytré a výkonné stroje, například rakouské traktory Steyr.
Úroda brambor je letos dobrá, zemědělci ale na prodeji tratí |
„Technika jde mílovými kroky dopředu, když pominu výkon, tak i výbava je neskutečná, jde například o vzduchem odpruženou kabinu, LED pracovní osvětlení pro ranní sklizeň brambor a večerní práce. Technologie navíc umožňuje automaticky řídit otáčení traktoru, řízení, rychlost a ovládání nářadí, čímž snižuje zátěž pro řidiče a zvyšuje efektivitu práce,“ popisuje Zdeněk Musil, produkt manažer firmy AGRI CS, která stroje na český trh dodává.
Farma navíc jako jedno z mála míst v Česku nabízí samosběr kanadských borůvek. „Vysazovali jsme v roce 2019 a o rok později jsme měli první sklizeň. Její velikost záleží na počasí i na tom, jak se rostliny ostříhají, ale pohybuje se okolo 12 tisíc kilo za rok,“ popisuje pěstitel.
Rok od roku je totiž náročnější sehnat zemědělské pracovníky ke sklizni čehokoliv, proto je Fabičovic rád, že se díky samosběru sklidí až 80 procent úrody. Letos v létě lidi zaplatili za kilogram borůvek 170 korun, pokud někdo nechtěl sbírat cena vyšla na 230 korun.
