Do koncernu Agrofert patří přes dvě stě padesát firem, řada z nich působí i v zemědělství. Záležitost se týká bývalého ministra financí Andreje Babiše, kterému Agrofert patřil, loni v únoru však své společnosti převedl do svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů (více o převodu majetku do svěřeneckého fondu čtěte v tomto článku).
Na hospodaření Agrofertu na zmíněných 1 700 hektarech pozemků, ke kterým se nikdo nehlásí, nyní upozornil web Českého rozhlasu. Půda nemá v katastru jasného majitele a Agrofert ji ani nemá v nájmu. Koncern podnikání na cizích pozemcích nepopřel stejně jako to, že na svou činnost pobírá dotace. Podle mluvčího Jana Pavlů se holding snaží situaci narovnat a vlastníky aktivně dohledat, aby jim doplatil nájemné. Firmy Agrofertu si podle něj v účetnictví odkládají peníze pro takové případy stranou.
Právníci oslovení Českým rozhlasem však tvrdí, že skupina zřejmě spáchala trestný čin. Soudy už údajně podobné případy řešily, týkají se desítek firem. Podle advokáta Václava Vlka jasně rozhodly, že jde o dotační podvod.
Firmu Čapí hnízdo vlastnil přímo Babiš, říkají údajné dokumenty z banky |
„Z hlediska soukromého práva je to bezdůvodné obohacení, takový squatting, prostě - vlezl jsem někomu do bytu. A z hlediska trestního práva je to buď přímo podvod, anebo velmi zjednodušeně dotační podvod. Ostatně máme dva nebo tři rozsudky, které říkají - ano, to je trestný čin na úkor EU, je to neoprávněné čerpání dotací,“ řekl Radiožurnálu právník Vlk.
Mluvčí Agrofertu naopak tvrdí, že jednotlivé společnosti holdingu hospodaří na zemědělských pozemcích v souladu s platnými předpisy. „Při výkonu užívacích práv nutně přichází do styku s historickými dohodami, které uzavřeli v jejich okolí další zemědělští podnikatelé. Koncern Agrofert bezesporu není v ČR jediným, kdo se v dané, historicky vzniklé situaci nachází, ovšem na rozdíl od jiných subjektů se snaží situaci narovnat,“ řekl Rozhlasu.
Dotace na cizí pozemek
Jak je vůbec možné, aby někdo hospodařil na pozemku, který není jeho? „V zemědělství se jedná o poměrně rozšířenou praxi, které se nelze zcela vyhnout. Celkem se to týká 3 až 5 procent zemědělských pozemků, tedy až několika stovek tisíc hektarů,“ uvedl tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal. Ten zároveň v prohlášení odmítá, že by šlo o něco nezákonného. „Nejedná se o nečestné nebo nezákonné jednání, ale spíš nedokonalost v současném právním systému,“ dodal.
Podle prohlášení Agrární komory se pobírání dotací odvozuje nikoliv od vlastnictví nebo nájmu daného pozemku, ale od toho, kdo se o půdu reálně stará. „Výplata plošných dotací je navázaná na oficiální zápis v evidenci LPIS. V něm jsou podle evropských pravidel uvedeny subjekty, které na daném pozemku hospodaří, nikoliv vlastníci. Pro oprávněnost výplaty dotací tedy není určující právní vztah žadatele k zemědělským pozemkům,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Potvrzuje tak tvrzení Agrofertu na jeho webu, podle nějž žádná legislativa v současnosti nezakazuje zápis půdy bez dohledaných vlastníků do evidence půdy daného uživatele.
K 203 302 pozemkům se nikdo nehlásí
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má na starosti majetek státu, letos k 1. srpnu evidoval 203 302 pozemků o výměře 50 354 hektarů a 6 496 staveb, ke kterým se nikdo nehlásí.
„Nejčastěji jde o případy fyzických osob, kdy je v katastru uvedené jen jméno a příjmení, někdy datum narození, jak to bylo převzato z pozemkových knih. Předáváme takové případy ÚZSVM a ten se snaží vlastníky obeslat. Pokud nemovitost deset let nikdo neužívá a neprokáže k ní právní vztah, jsou považovány za opuštěné a podle nového občanského zákoníku propadnou státu,“ říká Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. U zemřelých lidí se ÚZSVM snaží dohledat dědice. V menší míře se pak jedná o pozemky zaniklých firem.
Večeře si umí představit, že pokud by byl uprostřed lánu, patřícímu nebo pronajatému zemědělským družstvem, pozemek bez jasně identifikovaného vlastníka, tak by se zemědělec jen těžko vyhýbal obhospodařování této části pozemku. „Pokud se nicméně k takovému pozemku později někdo přihlásí a prokáže právní vztah, musí dostat dodatečně vyplacené nájemné,“ říká předseda katastrálního úřadu.
