Je podle vás současná situace chyba jednotlivce, konkrétně nového ministra Zdeňka Nekuly, nebo systémová?
Situace je komplikovaná i s ohledem na covid, na to, že se jednalo o období mezi svátky, kdy na ministerstvu ještě seděl dočasný ministr, a samozřejmě i proto, že se jedná o koaliční vládu.
Varujeme před potravinovou chudobou, budeme demonstrovat, oznámili zemědělci |
Přesto si myslím, že by se neměly dělat zásadní úpravy v dokumentu, o kterém se diskutovalo více než rok a půl a který je už v současné době určitým kompromisem. A kompromisem, kdy všechny strany musely nějakým způsobem ustoupit.
Musím se také ostře ohradit proti různým vyjádřením, která kolovala po internetu, že jsme nějakým způsobem diktovali ministerstvu zemědělství, jak to má vypadat. Dokument je skutečně výsledek široké diskuze, které se účastnili akademici, zástupci malých zemědělců, environmentálních organizací i europoslanců ze všech politických stran... To je třeba mít jako bernou minci.
Zároveň si myslím, že bychom se neměli odchylovat od toho, co je běžné v ostatních státech EU. S třiceti procenty redistribuční platby skutečně budeme exotem, všude okolo nás se hovoří o deseti nebo dvanácti procentech.
Navíc je třeba se podívat i na nominální vyjádření, protože i dnes s deseti procenty se jedná de facto o sedmdesát procent navíc k základní platbě. To je poměrně významná částka a myslím si, že tak by to mělo zůstat.
Hovořili jste také o tom, že zemědělství se politizuje. Je to podle vás delší trend, nebo záležitost současné vlády?
Poslední čtyři roky se to vyhrotilo, protože se zemědělství zaměňuje za jednu firmu nebo za jednoho člověka, který byl v politice aktivní. V současné době ale máme v zemědělství třicet tisíc subjektů – zemědělských podnikatelů.
Chápeme podporu na první hektary u menších zemědělců, ale myslím si, že stát by měl uvažovat tak, aby se na menších výměrách skutečně něco dělalo. Jak je to zatím připraveno – respektive jak se k nám dostává dle neoficiálních informací – to tímto směrem nejde. Skutečně se obáváme toho, že navýšené podpory by skutečně směřovaly čistě k vlastníkům pozemků, jak je tomu nyní.
V současné době tak dochází ještě k větší koncentraci, což je špatně. Musíme platit zemědělce za to, že něco dělají a produkují kvalitní a zdravé potraviny, že přispívají k ochraně přírodních zdrojů a biodiverzitě ochrany životního prostředí... Ta filozofie se teď, zdá se, trochu obrací.
Čeští chovatelé prasat prodělávají, třetina chce skončit už příští rok |
Vyzýváte vládu k jednání o změnách Strategického plánu Společné zemědělské politiky. V opačném případě jste mluvili o ústavní žalobě či demonstracích. Máte už nějaké plány, co dělat, pokud ani to nezafunguje?
Hovořili jsme o tom na dnešním jednání představenstva, které jsme měli společně se Zemědělským svazem. Bavili jsme se i o ochotě členské základny k tvrdším opatřením. V tuhle chvíli jsme ochotni usednout k jednacímu stolu a dosáhnout kompromisu, to znamená vrátit se k němu – k podobě Strategického plánu ze závěru roku.
Nicméně jsme připraveni tlak stupňovat. Oslovili jsme řadu poslanců s konkrétními dopisy, žádostmi o jednání a podobně. V některých případech jsme narazili na pochopení, ale v jiných nám nebylo vůbec odpovězeno. Takže i to budeme vyhodnocovat a rozhodovat se, jak projevit další nevoli a jakým způsobem a na koho se zaměřit.
A co samotné ministerstvo zemědělství, potažmo ministr Nekula, jsou ochotni vyjednávat?
Ze strany lidovců jsme tu ochotu cítili, nicméně musím říct, že tam často podprahově a někdy i explicitně zazníval takový alibismus, že se jedná o pětikoalici a musí se vyjádřit i ostatní. To považujeme za nešťastné, protože jak říkám, nemělo by to být politické, ale manažerské rozhodnutí toho, kdo má ministerstvo na starosti.
V tuto chvíli nám vadí jedna věc – že ministerstvo zemědělství je v jednu chvíli řízeno pěti zástupci koaliční vlády a že ministr zemědělství – a tady si nemyslím, že je to jeho individuální pochybení, ale možná špatná vnitřní komunikace – nedostal jasný mandát rozhodnout si, jak považuje za vhodné. On bude ten, kdo ponese zodpovědnost, a lidovci jsou ta strana. Měli by mít výhradní autoritu v tom se rozhodnout, jak to bude nastaveno.
Varovali jste také před potravinovou chudobou. Pokud by se na současné situaci nic nezměnilo, jaké jsou krátkodobé a dlouhodobé následky současné situace?
Bavíme se o pravidlech, která budou platit od 1. ledna 2023, to je jedna věc. Samozřejmě některá opatření se budou týkat už podzimu. Takže až se budou zakládat porosty ozimu k sezoně 2023, některá opatření by byla velmi aktuální.
Další budou aktuální až za rok, ale dnes už dochází například k velkému omezování domácí produkce prasat. Nebavíme se tedy jen o Strategickém plánu, ale i o rozpočtu pro rok 2022, kdy se k nám dostávají zvěsti, že by se měly výrazným způsobem krátit národní dotace, které v České republice směřují právě k chovatelům prasat a drůbeže.
Jsou to dotace, které vyplácíme na takzvané ozdravování chovů a na dobré životní podmínky zvířat. Tím se snažíme zajistit, aby měl spotřebitel maso, které je bezpečné a ze zvířat, která nejsou masivním způsobem léčena antibiotiky jako například ve Španělsku, odkud se k nám v současné době vozí velké množství masa.
Pak nám jde také o dobré životní podmínky zvířat, aby se u nás chovala skutečně humánním způsobem. Pokud budeme dotace na tomto krátit, celá řada chovatelů bude chovy zavírat. Podle našeho průzkumu je 30 procent chovatelů připraveno v roce 2022 uzavřít své chovy a 50 procent do roku 2030. S tím bychom ze soběstačnosti, která je 40 až 50 procent, mohli jít až na polovinu.
