"Je to velmi liberální zákon. Můj názor je ten, že zahraničním firmám, které Afghánistánu věří a přinesou do něj peníze, bychom měli umožnit odnést si zisk zpátky domů," míní Fahang.
Současný ministr pro obnovu Fahang se do své rodné země vrátil po dvaceti letech exilu v Německu, kde pracoval jako profesor ekonomie. Podle svých slov by rád podpořil i zakládání společných podniků mezi západními společnostmi a afghánskými firmami.
"V minulosti byla celá ekonomika v rukou vlády, ale to se teď musí změnit," soudí Fahang. Nadnárodní společnosti se z Afghánistánu stáhly během let po sovětské invazi v roce 1979 a následné občanské války.
Továrny byly v drtivé většině zničeny během válečných operací, v troskách je i silniční síť a telekomunikace.
Ale země zůstává dále bohatá na nerostné suroviny jako železná ruda, měď, chrom či smaragdy.
Tento týden by do Afghánistánu měla přiletět desetičlenná delegace německých podnikatelů v čele s kancléřem Gerhardem Schröderem. Právě na kontakty s německými společnostmi se chce ministr Fahang zaměřit - právě Německo totiž s Afghánistánem pojí dávné styky.
Německé aerolinie Lufthansa byly první evropský dopravce, který v roce 1937 začal létat na přímé lince do Kábulu. Strojírenský kolos Siemens byl jednou z prvních zahraničních firem, která s Afghánistánem navázala styky v meziválečném období.
"Doufáme, že afghánští uprchlíci, kteří se vracejí z Německa by mohli zakládat společné podniky s lokálními firmami. To by byli ideální partneři," věří ministr Fahang.
