V Česku se tzv. P2P lending, který reprezentují firmy jako Zonky, Benefi nebo Bankerat - teprve rozjíždí (více jsme psali zde). V USA má už ale mezilidské půjčování po internetu přibližně desetiletou historii a administrují se přes něj miliardy dolarů. Různí komentátoři (například Sonny Singh pro TechCrunch) proto očekávali, že pro něj bude letošní rok přelomový.
Že bude rokem, kdy vstoupí další platformy na burzu, s novými projekty přijdou banky nebo třeba jiné velké technologické společnosti. Nyní se ale zdá, že rok sice přelomový být může, ale opačně, než se doufalo.
Největší oborová firma na světě - na newyorské burze kótovaný Lending Club - totiž zažila hrůzný týden. V pátek na burze skončila na poloviční hodnotě, než jakou měla před pondělním zahájením obchodování. Zároveň jde o sedminovou hodnotu, než s jakou uzavírala v prosinci 2014 svůj první obchodní den.
P2P lending ve světě a v ČRPeer to peer (P2P) lending patří mezi fenomény spadající pod takzvanou „sdílenou ekonomiku“. Tam patří i služby jako AirBnB nebo Uber či Lyft. Idea je ve stručnosti taková, že současné technologie (zejména internet a přístup k němu) umožňují přeměnit klasické byznys modely na jednodušší verze, které upozadí (a tím pádem zlevní) roli prostředníka. V P2P lendingu jsou tímto eliminovaným prvkem banky a lidé si tak mohou přes internetovou platformu posílat peníze výhodněji. Službě se nejvíc daří ve Velké Británii a USA, odkud pocházejí nejznámější platformy. Největší z nich je právě americký Lending Club, který za svou existenci od roku 2006 zprostředkoval půjčky za více než 18 miliard dolarů (v přepočtu asi 450 miliard korun), z toho 2,75 miliardy dolarů připadá na první čtvrtletí letošního roku. I v Česku už existuje několik platforem. Mezi nejstarší a nejznámější patří Bankerat, který svými sazbami konkuruje spíše jiným nebankovním půjčovatelům. Loni se potom přidaly služby Benefi.cz a Zonky. Vznikly také dvě platformy (PůjčMéFirmě.cz a SymCredit), které zprostředkovávají půjčky firmám (více zde). |
Z kraje týdne totiž spolu se čtvrtletními výsledky firma oznámila, že na postu generálního ředitele končí Renaud Laplanche. Ten je přitom zakladatelem firmy a pro celé odvětví symbolem.
Vaz mu zlomily hlavně dvě věci. Tou první mělo být, že zástupcům akcionářů dostatečně neoznámil osobní koupi podílu ve společnosti, která obchodovala s Lending Clubem.
Druhou - a pravděpodobně závažnější - zveřejněnou výtkou byla kontrolou zjištěná nesrovnalost při jednom prodávaném balíku půjček. Šlo o část půjček o objemu 22 milionů dolarů, které chtěla přes platformy odkoupit společnost Jefferies Group. Některé půjčky byly ale záměrně předatované tak, aby vyhověly kritériím.
A i když po zjištění pochybení Lending Club odkoupil celý balík s problémovými půjčkami zpět, aféra srovnatelná v relacích mladého průmyslu s loňskou dieselgate byla na světě. To si podle prohlášení uvědomuje i vedení firmy: „Zatímco finanční dopad půjček za 22 milionů je mizivý, porušení firemních obchodních praktik spolu s neochotou přiznat to při kontrole byla pro představenstvo neakceptovatelná,“ píše se v prohlášení z minulého týdne.
Paradoxní motor odvětví: fondy a banky
Právě důvěra je totiž pro odvětví, které se snaží přesvědčit lidi, aby si půjčovali přes jejich platformu a ne u bank, klíčová. Přesněji řečeno v tomto případě jde o důvěru institucionálních investorů - tedy paradoxně fondů a oněch bank.
Když totiž před lety za oceánem a v Británii P2P půjčování začínalo, vypadalo velmi podobně jako teď v Česku. Na jedné straně stáli drobní investoři s ambicí vydělat zajímavým úrokem a na té druhé žadatelé o půjčku, kteří chtěli ušetřit oproti bance. Úsporu měla nabídnout právě platforma, která si brala coby mezičlánek mnohem méně než banka.
Po chvíli se model začal ukazovat jako zajímavý a lákal čím dál tím víc žadatelů. Tím pádem vznikala nerovnováha; neměl kdo půjčovat. Tuto díru před pár lety pomohli zaplnit právě velcí investoři.
Jednak proto, že v éře nízkých úrokových sazeb nabízely P2P platformy neobvykle zajímavý výnos. Zadruhé proto, že už se zdály být institucemi s prověřeným risk managementem a samotné balíky takto zprostředkovaných půjček novou třídou aktiv, které pomohou diverzifikovat fondům portfolio.
I kvůli invazi velkých investorů se mimochodem dnes v Americe už moc nepoužívá pojem P2P lending, ale hovoří se spíše o tržištích půjček. Velké objemy peněz od fondů a bank nicméně umožnily platformám velmi rychlý růst.
Například Lending Club doteď podle vlastní statistiky zprostředkoval půjčky za více než 18 miliard dolarů. Objemy se mezi prvním kvartálem roku 2014 a tím aktuálně hlášeným více než zečtyřnásobily na 2,75 miliardy dolarů.
Letos průšvih za průšvihem
Zatímco zájem velkých fondů může svědčit o tom, že tento sektor dospěl, o opaku napovídá citlivost, s jakou naopak burzovní investoři reagují na různé aféry. A že jich letos není málo.
Nejprve se začátkem roku ukázalo, že obří čínská platforma Ezubao byla ve skutečnosti pyramidovou hrou, ve které skončily miliardy dolarů.
Následně z Lending Clubu unikla prezentace, která budila dojem, že podíl špatných půjček je vyšší, než se všeobecně ví. I když to vedení firmy dementovalo, na ceně akcií se to podepsalo. A největší rána potom přišla před týdnem.
Od té doby už se někteří velcí investoři nechali slyšet, že zváží své další investování přes platformu a naopak větší zájem o Lending Club projevila komise pro cenné papíry (SEC).
Pokud by opravdu investoři začali ve větší míře z platformy odcházet, znamenalo by to těžkou ránu. Už před aktuální kauzou se totiž na odborných konferencích řešilo, že rovnováha se opět vychyluje k nedostatku půjčujících.
Otázkou potom je, do jaké míry by na to doplatilo celé odvětví alternativních půjček. Analytik Cormac Leech z londýnského Liberum Capital je v tomto skeptický. „Lending Club je majákem celého sektoru. Pokud tudíž nedodržuje do písmene pravidla, investoři budou z toho samého podezřívat i druhou či třetí největší platformu,“ řekl Leech pro agenturu Bloomberg.
Akcioví analytici ale LC stále věří
Například akcioví analytici oslovovaní pravidelně listem Financial Times minulý týden v reakci na skandál upravili své výhledy dolů jen velmi mírně. Ze sedmnácti jich pouze jediný radí akcií se zbavit a dva očekávají pokles. Devítičlenná většina doporučuje držet a pět expertů vidí v oslabeném titulu příležitost.
Koneckonců, i čtvrtletní výsledky, které firma oznámila spolu s vyhazovem Laplanche, vykázaly nad očekávání vysoký meziroční růst a zisk. Jak bylo ale vidět z pohybu kurzu akcie, převládá na trhu spíše obava z toho, že se růst už opakovat nebude.
