Do pěti let by se domy mohly začít tisknout, v Praze zakotvil první prototyp

  • 134
U Střeleckého ostrova v centru Prahy bude do konce srpna k vidění atypický oválný hausbót. Betonová stavba na pontonu je prvním domem v Česku, který vznikl v továrně pomocí 3D tisku. Jeho autoři doufají, že stavební firmy začnou brát tuto technologii vážně. Zatím ji však brzdí vysoké ceny.

V úterý se uskutečnil v hlavním městě křest domu s názvem Prvok, který má odborníkům i veřejnosti přiblížit možnosti 3D tisku ve stavebnictví. V továrně jej totiž během pár dní „postavil“ robot, a to postupným nanášením vrstev betonové směsi. Představy o tištění domů ve velkém a zlevňování výstavby však jeho autoři zatím krotí.

Fotogalerie

Náklady na vznik Prvoka nechtějí příliš komentovat s tím, že jde pouze o prototyp. „Spousta peněz byla investována do výzkumu, vývoje a testování tisku. Dům je navíc vybaven luxusními produkty, jenom 3D tištěná baterie stála milion,“ popisuje autor domu, sochař Michal Trpák ze studia Scoolpt.

„Kdybychom to však dělali sériově, tak jsme na částce kolem čtyř až pěti milionů korun,“ dodává. Ve větší míře by se podle něj mohl 3D tisk domů v Česku využívat do pěti let. 

Drahý tiskací beton

Mosty v Česku čeká největší kontrola v historii. O špatném stavu se ví roky

Generálním partnerem pilotního projektu je Buřinka (Stavební spořitelna České spořitelny), která do něj podle předsedy představenstva Libora Vošického investovala nižší jednotky milionů. Od Prvoka si slibuje, že v Česku odstartuje veřejnou debatu o 3D tisku ve stavebnictví. „S tímto typem stavění jsme podle našich analýz schopni se postupně dostat někam k ceně 30 tisíc za metr čtvereční, což ale samozřejmě není případ tohoto prototypu,“ říká Vošický.

Zatím však zůstává zásadním problémem především cena stavebního materiálu. „Kilo naší směsi stojí zhruba 16 korun, což je několikanásobně víc než beton z betonárky. Do budoucna bychom rádi tiskli například z recyklátu a lokálních betonových směsí, do kterých by se přísady přidávaly až během tisku,“ popisuje Trpák. 

Směs je obohacena například o takzvané plastifikátory, díky kterým je z ní možné vytvářet organické tvary, nebo urychlovače tuhnutí. Beton totiž částečně tuhne už během nanášení. Po 24 hodinách je podle autorů projektu pevný zhruba jako základy klasického rodinného domu. Po celkovém vytvrdnutí, jež trvá 28 dní, je pak pevný jako most. 

Z výpočtů Buřinky vyplývá, že tištěný dům vzniká v průměru sedmkrát rychleji než klasická stavba a vytvoří několikanásobně menší objem stavebního odpadu. Na rozdíl od klasického stavebnictví není 3D tisk tolik omezován formami, stavaři mohou bez problémů zvolit například oblé tvary zdí. „V klasickém stavebnictví by bylo nutné udělat složité formy, do nichž by se beton odléval. To by trvalo déle a bylo by to mnohem dražší než v tomto případě,“ tvrdí Trpák.

Další výhodou je, že se na samotné výstavbě nemusí podílet tolik lidí. „Když vezmeme pouze 3D tisk, tak jej teoreticky zvládnou dva lidé. Jeden kontroluje robota a druhý to, jestli má míchačka a pumpa dost směsi,” vysvětluje Trpák.

Plovoucí stavby to mají jednodušší

Dům o ploše 43 metrů čtverečních je rozdělen na tři části. Nejvíc prostoru zabírá kuchyně s obývacím pokojem uprostřed, po stranách se pak nachází ložnice a koupelna. Vznikl v továrně v Českých Budějovicích, kde jej vytisklo robotické rameno, jež se dříve využívalo v automobilovém průmyslu. Při přepravě do Prahy bylo nutné stavbu o délce přes 13 metrů rozebrat na tři části.

Stavte dál, stát vám ještě přidá. Stavitelé vyjednali náhrady za pandemii

Na vodě skončil „výtisk“ domu kvůli větší vstřícnosti příslušných úřadů. České stavební předpisy totiž zatím technologii 3D tisku budov neznají. „A státní plavební správa pracuje efektivněji než stavební úřad,“ říká Trpák.

Celý dům se podle Trpáka podařilo vytisknout během 32 hodin čistého času. Následovala však řada dokončovacích prací, jako například instalace zelené střechy. Nějakou dobu pak trvalo, než nanesené vrstvy betonu uschnuly do finální podoby, kompletní proces se tak protáhl na dva měsíce.

Stavba o celkové hmotnosti 30 tun má mít více než stoletou životnost. Při statických testech podle autorů vydržely její zdi tlak 50 tun.

Architektonické studio Scoolpt, které za realizací stojí, hodlá v budoucnu tisknout i další stavby. Zatím však projekty zůstávají v teoretické rovině. Také Buřinka hodlá ve spolupráci se studiem pokračovat. „Zatím ji nemáme úplně definovanou, ale co určitě víme je, že bychom chtěli tyto diskuse vést i s ministerstvem průmyslu a iniciovat zformování asociace 3D tisku, od toho by se mohly odvíjet další aktivity,“ uvádí Libor Vošický. 

Na pražském Střeleckém ostrově bude dům Prvok vystavený do konce srpna. Pak by měl zamířit na Náplavku a posléze do Prahy-Lipenců, kde stráví zhruba rok. Během něj chtějí autoři stavbu pronajímat ke komerčnímu využití. Budovu vlastní studio Scoolpt, do budoucna nevylučuje ani její prodej případnému zájemci.