Začátkem roku 2008 byl Dick Fuld, šéf americké investiční banky Lehman Brothers, v klidu. „Už jsme z nejhoršího venku,“ prohlašoval tehdy bankéř, který měl na Wall Streetu kvůli svému zarputilému vystupování přezdívku Gorila. Netušil, že krach jeho banky o pár měsíců později odstartuje globální ekonomický chaos a největší krizi od třicátých let dvacátého století.
Možná si problémy jen nepřipouštěl. A věřil, že banka, která přežila americkou občanskou válku i obě světové, ustojí všechno. Příznaky ekonomického kolapsu totiž začaly probublávat na povrch mnohem dříve. U zrodu krize stály nesplácené hypotéky, jejichž počet začal v USA po roce 2006 rychle růst.
Bankéři si přitom zavařili na problém sami. Půjčky na bydlení rozdávali kdekomu – a to i lidem, kteří by na ně kvůli nízkým příjmům či špatné kreditní historii nedosáhli. Nějakou dobu to fungovalo. Levné úroky – které americká centrální banka Fed nastavila, aby ulevila ekonomice po splasknutí dot.com bubliny, tedy rychlého růstu akcií technologických firem, a po teroristických útocích 11. září 2001 – přilákaly zástupy Američanů k pořízení vlastního bydlení.
„Finanční mágové“ z velkých bank tyhle rizikové hypotéky z celých Států zabalili do komplikovaných finančních instrumentů, které nabízeli bankám či různým fondům. A ty je braly ve velkém, protože ve světě nízkých úrokových sazeb nabízely slušný výnos. Nekupovaly se problematické hypotéky, ale díky ohromnému rozsahu se z nich staly prvotřídní cenné papíry s nízkým rizikem. Vždyť měly štempl od renomovaných ratingových agentur.
Tancuj, dokud hraje muzika
Všichni věřili, že když dají dohromady obrovské množství hypoték, celkové riziko se sníží. Vycházeli z toho, že realitní trhy v různých amerických městech nejsou vzájemně propojené. Jenže v tom se přepočítali. První problém nastal ve chvíli, kdy začal Fed zvyšovat úrokové sazby, aby zbrzdil inflaci i příliš rozjetou americkou ekonomiku. Řada lidí, kteří do té doby jeli na hraně, se dostala do neřešitelné situace. Jejich příjem přestal na splátky stačit.
Banky by to nejspíš ustály, kdyby dál pokračovaly v růstu ceny domů, které dosud šponovala vysoká poptávka. Jenže v polovině roku 2006 najednou po celých USA nemovitostní bublina splaskla, reálné ceny domů se během necelých dvou let propadly téměř o třetinu. A majitelé, kteří si je pořídili za velké peníze, se dostali do pasti. Spláceli úvěr na majetek, který přes noc přišel o velkou část své hodnoty.
Řada ekonomů si už tehdy uvědomovala, že se svět řítí do katastrofy. „Splasknutí nemovitostní bubliny může vést k systémové bankovní a finanční krizi,“ napsal v polovině roku 2006 americký ekonom Nouriel Roubini.
Ale lidé na Wall Streetu si problémy nechtěli připustit. „Dokud muzika hraje, musíš vstát a tancovat. A my stále tancujeme,“ prohlašoval v létě 2007 šéf obří banky Citigroup Chuck Prince. V jednom rozhovoru sice tehdy říkal, že party musí jednou skončit, ale jedním dechem dodával, že banky mají dostatek hotovosti, aby problematické podřadné hypotéky zvládly.
A důvěra byla fuč
Ve stejné době už ale francouzská banka BNP Paribas s odkazem na rizikové hypotéky zmrazila výběry ze tří svých investičních fondů. Do problémů se dostaly i další banky, jež byly nuceny odepsat hodnotu problematických cenných papírů.
Ze systému se postupně začala vytrácet důvěra, protože nikdo netušil, jak moc jsou do toho ostatní namočení. A když se peníze přestanou točit, představuje to pro finanční systém klinickou smrt. Banky ztrácely přístup ke krátkodobým penězům. Centrální banky se ještě snažily situaci zachránit pumpováním peněz do ekonomiky, to už ale nemohlo pomoci.
První velkou obětí se stala britská Northern Rock na podzim roku 2007, v USA dopadly problémy na investiční banku Bear Stearns, kterou v březnu 2008 s pomocí Fedu převzala JPMorgan Chase. Týden před pádem Lehman Brothers byla americká vláda nucena převzít polostátní hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, které tvořily páteř celého systému. Ručily za devět z deseti hypoték v USA.
Banka Lehman Brothers podváděla, tvrdí rozsáhlá zpráva |
V pondělí 15. září 2008 nad ránem požádala banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli. A největší bankrot v amerických dějinách spustil světovou krizi.
Podřadné hypotéky jsou jen jednou součástí předehry finanční krize. Bubliny se nafukovaly na všech stranách. Řečí čísel se totiž světové ekonomice – včetně Evropy i Česka – dařilo. V roce 2006 rostlo české hospodářství o rekordních sedm procent, to se nikdy předtím (a ani nikdy poté) nepodařilo. O rok později o pět procent.
Souběžně ale rostla cena ropy a dalších komodit, včetně elektřiny. Mohla za to mimo jiné rostoucí poptávka z Číny a slábnoucí dolar. Dražší vstupy ovšem podvázaly ekonomický růst a zdražily zboží v řadě zemí a přispěly k prohloubení krize.
