"Jsou to stavby, které zcela necitlivě zasáhly do charakteru města," souhlasí Otto Němec, který se karlovarskou architekturou dlouhodobě zabývá. Počátkem 90. let byl Němec dokonce jednou z vůdčích postav skupiny lidí, kteří navrhovali zcela radikální řez – Vřídelní kolonádu i Thermal by bylo nejlepší zbourat. "Názor mám pořád stejný," dodává dnes Němec.
Jak se Vřídelní kolonáda a Thermal do lázeňského centra Karlových Varů dostaly?
Provizórium nahradil beton
Vřídlo je největším, nejteplejším a nejznámějším karlovarským pramenem, který tryská do výše až čtrnácti metrů. Bez něj by Karlovy Vary nebyly Karlovými Vary.
Už před rokem 1650 stály nad Vřídlem obecní lázně. V roce 1826 vyrostla nad pramenem první, empírová kolonáda, kterou v roce 1879 nahradila litinová kolonáda proslulých vídeňských architektů Fellnera a Helmera, kteří v Karlových Varech zanechali nesmazatelnou stopu: postavili karlovarské divadlo, slavnostní sál Grandhotelu Pupp a další stavby včetně tří kolonád.
Vřídelní kolonáda byla otevřená v roce 1879
Zdroj: archiv Jiřího Böhma
***VÍCE FOTOGRAFIÍ SI PROHLÉDNĚTE ZDE
Právě druhá polovina 19. století a počátek 20. století představuje pro západočeské lázně zlatou éru; v této době se vytvořily do podoby, kterou Le Corbusier nazval "sletem dortů".
Vřídelní kolonáda Fellnera a Helmera vydržela do roku 1939, kdy byla rozebrána – materiál se použil na výrobu munice pro německé zbraně. Po válce vyrostla nad Vřídlem provizorní dřevěná kolonáda. Toto provizorium vydrželo ve Varech až do roku 1969, kdy se započalo se stavbou moderní kolonády...
Dokončena byla o šest let později. Stavba z betonu, vysokých černých sloupů a obrovských skleněných tabulí se stala novou dominantou města. A v tom je i její problém.
Místo toho, aby se autoři snažili sladit s okolím, s oním sletem dortů, výsledkem je stavba, která charakter Karlových Varů přebíjí, narušuje, jako by sem spadla z jiného světa. "Zastiňuje domy, které jsou pro město z hlediska přitažlivosti a cestovního ruchu důležitější," říká Otto Němec.
Touto upozaděnou budovou je i jeden z největších karlovarských architektonických skvostů, chrám Máří Magdalény od Kiliána Ignáce Dienzenhofera z roku 1736, který provází pověst jednoho z nejkrásnějších barokních chrámů v republice...
Vřídelní kolonáda, rok 2005
Jak se stěhoval Gagarin
Se slavnostním otevřením změnila Vřídelní kolonáda i své jméno – byla z ní Gagarinova kolonáda. Obrovská socha prvního kosmonauta stála na vysokém podstavci a "vítala" lázeňské hosty zdviženou pravicí.
Socha tu stála až do roku 1992, kdy ji dalo tehdejší vedení města odstranit. Byl z toho málem mezinárodní konflikt, protože na důvody tohoto rozhodnutí se bezprostředně poté přijel do Karlových Varů informovat tehdejší první tajemník ruského velvyslanectví Vasilij Jakovlej. Oficiální zdůvodnění znělo, že sokl pod Gagarinem byl poškozený, takže hrozilo, že socha spadne. Většina obyvatel města ovšem rozhodnutí chápala tak, že se kosmonaut před kolonádu prostě nehodí.
Vedení města následně oznámilo, že sochu vztyčí na karlovarském letišti. Chvilku byl klid, pak však novináři zjistili, že Gagarin leží na dvou paletách pod malým přístřeškem u skládky v Karlových Varech-Drahovicích. A byl tady rázem mezinárodní incident číslo dvě. Nakonec ale socha přece jen skončila na letišti.
V době "gagarinovy aféry" se rovněž odehrávaly největší diskuse o tom, jestli Vřídelní kolonádu skutečně zbourat a čím ji případně nahradit. Jeden z návrhů zněl vzít si příklad z kolonády, jak ji v 19. století vytvořili Fellner a Helmer. Kolonáda ovšem nikdy zbourána nebyla.
Thermal – ve stejném stylu
Lázeňský hotel Thermal, místo tradičního Mezinárodního filmového festivalu je masivní stavbou se šestnácti obytnými patry. Vyrostl v místech, kde opět stávaly budovy typické pro karlovarský slet dortů – tedy z konce 19. století. Kvůli Thermalu navždy zmizel například secesní hotel Alice nebo takzvaný Mattoniho dvůr, kde se stáčela minerálka z nedaleké Kyselky.
Thermal, nepřehlédnutelná budova výrazně narušila celkový tvar údolí říčky Teplé, kde se lázeňská část Karlových Varů rozkládá. Autory hotelu jsou manželé Machoninovi, kteří například projektovali i pražský obchodní dům Kotva.
Pohled na Thermal, rok 2005
Thermal stihl po listopadu 1989 podobný osud jako Vřídelní kolonádu – někteří Karlovaráci navrhovali jeho zbourání a nahrazení třeba kaskádovitým hotelem, který by tolik nenarušoval ráz města. Na to ale nikdy nedošlo, především proto, že by to bylo příliš složité a drahé.
"Thermal je sám o sobě architektonicky kvalitním dílem, ale je problém s kontextem; zalehl údolí s říčkou Teplou jako velká žába na prameni," napsal historik architektury Zdeněk Lukeš.
A karlovarský spisovatel Zdeněk Šmíd o této stavbě ve své knize Mé staré dobré Vary napsal: "Thermal je symbolem jedné epochy. Je vpádem cizího živlu do starých dobrých Varů. Je důkazem, že my noví jsme neporozuměli šeptání jejich fasád, jejich schodišť, jejich duchů."
STROJ ČASU
|
|
| Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie PhDr. Stanislavu Burachovičovi z fotoarchivu Krajského muzea Karlovy Vary. |
*** ČTĚTE SERIÁL STROJEM ČASU PO ČESKU - 12 PŘEDCHOZÍCH DÍLŮ ZDE
Na konci března roku 1939 po zbourání Vřídelní kolonády byla započata výstavba dřevěného provizoria okolo vřídla. |
Pochod řekou Teplou od Vřídelní kolonády po hotel Thermal. |
Na místě původní Vřídelní kolonády, kterou rozebrali nacisté, nechali bolševici postavit novou, tzv. Gagarinovu kolonádu. |
Podoba vstupního portálu z roku 1879. |
Náměstí před hotelem Thermal |
Symbol Karlových Varů, pramen Vřídlo, opět v plné síle tryská. Po rekonstrukci, která trvala necelý měsíc, dopadá 73,4°C horká voda z výšky dvanácti metrů do nerezové mísy, a tak již neprosákne do podzemí Vřídelní kolonády (2005). |
V hotelu Thermal se každoročně koná Mezinárodní filmový festival (2004). |
V hotelu Thermal se každoročně koná Mezinárodní filmový festival (2004). |
Budova karlovarských Lázní III. - jeden z lázeňských domů na zhruba poloviční cestě mezi Thermalem a Vřídelní kolonádou (2004). |
Model Vřídelní kolonády, 2004. |
Vřídelní kolonáda, rok 2005. |
Pohled na hotel Thermal, rok 2005. |
Pohled na hotel Thermal, rok 2005. |
Hotel Thermal, 2005 |
Hotel Thermal v roce 2003. |
Hotel Thermal s velkým bazénem, 2005. |
Dřevěná provizorní vřídelní kolonáda kolem roku 1958 |
Stavba hotelu Thermal kolem roku 1974, "betonový hrad" byl dokončen 1977. Objekt byl Karlovaráky vždy nazírán vesměs kriticky. |
Stavba Vřídelní kolonády někdy na přelomu let 1973-1974, dokončena byla v květnu 1975 a pojmenována Kolonáda Jurije Gagarina. Slavnostní otevření nové kolonády se konalo 11. května 1975. Hlavní průčelí stavby "zdobila" bronzová socha Gagarina Plastika sovětského kosmonauta byla po roce 1989 odstraněna a je dnes umístěna na karlovarském letišti. |
Karlovarské Vřídlo v roce 1925 - interiér kolonády s gejzírem thermy |
Vřídelní kolonáda v roce 1893, autoři projektu F.Fellner a H.Helmer, litinový objekt byl postaven roku 1879, demolován 1939 a nahrazen dřevěným provizoriem, jež stálo až do sklonku šedesátých let 20. století |
Vřídelní dívky-podavačky vody v dřevěném provizoriu kolonády roku 1940 |
Karlovarské Vřídlo kolem roku 1830, rytina Antona Pucherny |
