Vsetínské vrchy mají neopakovatelné kouzlo, duši, kterou pozná jen vnímavý pozorovatel. V zimě možná ještě o něco lépe než jindy.
Navíc se nám bude líbit, že cesty tady nejsou nijak dramatické, výškové rozdíly milosrdné - a tak si takový výlet určitě pěkně užijeme. Čeká nás asi 17 km - občerstvit se můžeme jen na začátku trasy na Třeštíku, pak až na Soláni.
Vyhlídka na Čartáku
Putování zahájíme na Bumbálce, kam můžeme vyjet autobusem z údolí Rožnovské Bečvy od Rožnova pod Radhoštěm. Dnes tu je hraniční přechod na Slovensko. Červená turistická značka i lyžařská stopa odtud stoupají k rozcestí u Beskydku. Tady zatočíme vpravo (žluté letní značení) a pokračujeme na vrch Čarták (953 m).
V roce 1998 tady byla dokončena zajímavá, 30 m vysoká telekomunikační věž, tvořená betonovým jádrem a opláštěná smrkovými prkny. Ve výšce 26 m je vyhlídková plošina a podívaná z ní je opravdu impozantní. Můžeme narazit na zamčené dveře - klíč si lze vypůjčit v hotelu Sůkenická, jenž stojí nedaleko odtud. K němu také dorazíme a pak opatrně sjíždíme k Třeštíku (putování lze zahájit i tady, zastávka autobusu není daleko).
|
Mapku trasy výletu si stáhněte ZDE. |
Nejhezčí úsek
Po občerstvení se vydáme po malebném hřebeni Vsetínských vrchů. Povede nás červená turistická značka i dobrá stopa z velké části po širších cestách. Střídají se lesy i nádherné louky - úsek, který je před námi, považují znalci za vůbec nejpůvabnější v oblasti.
Před námi je nejvyšší bod Vsetínských vrchů Vysoká (1024 m), který můžeme buď objet pohodlnější cestou, nebo zvolit méně schůdnější výstup. Pod Vysokou už to je zase pohoda - smrkovým lesem dospějeme k rozcestí Pod Polanou, následuje hřeben zvaný Benešky. Hezky odtud vidíme třeba hřebeny Javorníků.
Asi po třech kilometrech les zcela ustoupí a my sledujeme Pustevny, Radhošť. Připojují se k nám další turistické cesty, na palouku se objevuje několik půvabných valašských usedlostí. Následuje stoupání na Kotlovou (868,5 m) a pokračujeme na rozcestí zdobené další typickou valašskou chalupou. Mírně stoupáme, pak pokračujeme takřka po rovině, střídavě lesem a mezi horskými loukami.
Po staré obchodní cestě
Odbočka vlevo nás posílá k chalupě s malou galerií, pak vyjedeme z lesa a určitě se na chvíli zastavíme - ta podívaná bere dech, navíc jsme pár metrů od cíle cesty.
Nad námi se mírně zdvihá vrch Soláň (861 m), využívaný i jako areál sjezdového lyžování. Říká se, že název vrchu i osady vznikl podle místa, kde býval liz, tedy zásobník soli pro dobytek. Sedlem procházela stará obchodní cesta a v roce 1831 tu byla zřízena stanice portášů, strážců hranic, kteří měli chránit Moravu před epidemií asijské cholery.
V dřevěném objektu vznikla později známá hospoda Čarták - to je odvozeno od tureckého čardak (dům). V hospůdce se scházeli známí umělci: malíři A. Schneiderka, J. Kobzáň, F. Podešva, K. Hofman, řezbář M. Žitník, spisovatelka M. Podešvová aj. V okolí se natáčelo několik filmů z valašského prostředí (Děvucha z Beskyd, Portáši, Advent), dochovaly se i typické chalupy.
Stylové prostředí (i ubytování) nabízí Valašský šenk, od něhož se otvírá nádherný, takřka neomezený výhled. Opodál je luxusní hotel Biocel a další zařízení cestovního ruchu. Můžeme přespat, můžeme autobusem sjet buď do Velkých Karlovic, nebo do Rožnova pod Radhoštěm.
