Ostrava pro odvážné: výtahem k tlamě pece a po svých do plynojemu

aktualizováno 
Ta masa železa bere dech. Nad hlavami návštěvníků se tyčí až do výšky 70 metrů a je všude kolem. Každá trubka někam vede, žádný kus železa tu není jen tak. Bývalé vítkovické železárny se proměnily v muzeum, jehož prohlídka bere dech.

Vítkovické vysoké pece. | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Dolní oblast Vítkovice se nazývá historický průmyslový areál uprostřed Ostravy, tvořený dolem Hlubina z roku 1852, přilehlou koksárnou a vysokými pecemi, v nichž se tavilo železo již roku 1830. Do roku 1998, kdy poslední pec vyhasla, se tady vyrobilo na 90 milionů tun surového železa. Vše geniálně postavené na jednom místě, bez nutnosti přepravy surovin a s možností pěších přesunů.

V dobách nepřetržitého provozu tohoto pozoruhodného industriálního kolosu bylo jeho vadou to, že znehodnocoval životní prostředí lidem přímo uprostřed velkoměsta. Tato skutečnost se však po zrušení těžby uhlí a výroby železa ukázala jako výhoda a zachránila zřejmě Dolní oblasti život. Mnoho Ostravanů k ní totiž získalo citový vztah a nedovedlo si představit, že by místo "Ostravských Hradčan", jež měly skončit ve šrotu, vyrostlo obří nákupní centrum, jak zpočátku plánovali politici.

Po letech chátrání a nejasností, během nichž byla Dolní oblast Vítkovice v roce 2002 prohlášena za národní kulturní památku, se přistoupilo s pomocí evropských peněz a dotací ministerstva kultury k realizaci velkorysého, odvážného a časově i finančně velmi náročného projektu. V roce 2008 byly bývalé železárny zapsány na vznikající seznam Evropského kulturního dědictví.

Místecká ulice z VP1

Místecká ulice z VP1

Vyhlídková plošina na VP1

Vyhlídková plošina na VP1

Ve válcové budově bývalého plynojemu z roku 1928, kde se původně skladoval vyčištěný vysokopecní plyn pro energetické účely, vznikla multifunkční hala Gong. Dnes se tu běžně konají koncerty, kongresy, výstavy, festivaly. Hlavní sál, vybavený špičkovou zvukovou a audiovizuální technikou, pojme až 1 500 lidí. V přímém přenosu se odtud vysílají také televizní show.

Vedle Gongu stojící budova U6 (VI. energetická ústředna) slouží jako Malý svět techniky. Asi stovka interaktivních exponátů hravou a zábavnou formou přibližuje nejrůznější fyzikální zákonitosti a technologické postupy. Třeba jak funguje parní stroj, jak se vyrábí elektřina nebo jak se z železa stane ocel. Návštěvníci bez rozdílu věku jsou nadšeni hlavně z možnosti vyzkoušet si na trenažéru řízení letadla nebo hrát si na řidiče tramvaje.

Ostravské Hradčany, nebo Vítkovická katedrála?

Hlavním symbolem Dolních Vítkovic jsou ovšem vysoké pece. V areálu se jich vystřídalo celkem šest, stát zůstaly tři. Jejich siluety vytvářejí neodmyslitelnou dominantu moravskoslezské metropole a přezdívku Ostravské Hradčany si jejich panorama vysloužilo už za první Československé republiky. 

Může se hodit

Jak se tam dostat:
Autem po ulici Ruská (páteřní ulice ostravské městské části Vítkovice), která končí přímo v areálu Dolních Vítkovic. K dispozici velké bezplatné parkoviště uprostřed areálu.
Tramvajemi č. 1, 2, 6, 10, 13, vystoupit na zastávce Vítkovice vysoké pece.

Užitečné informace:
prohlídky areálu s výstupem na VP1: začínají v 10, 12, 14 a 16 hodin.
Vstupné: dospělý 150 Kč, dítě nebo senior 90 Kč, rodinné 2+2 za 390 Kč, děti do 6 let zdarma
Hala GONG: otevřeno denně 10–18 h
Malý svět techniky U6: otevřeno denně 10–18 h; cena 90 Kč/50 Kč

Více informaci:
www.dolnivitkovice.cz
http://svet-techniky-ostrava.cz

Stalo se tak následkem vydání dvou poštovních známek: jedné se siluetou Pražského hradu a s nápisem Hradčany, druhé se siluetou vítkovických pecí a s nápisem Moravská Ostrava. Hojné používání těchto známek v kombinaci s lidovou fantazií dalo vzniknout barvitému slovnímu přirovnání, jež se udrželo dodnes. Hlavnímu iniciátorovi současných velkolepých přeměn Dolních Vítkovic, manažerovi Janu Světlíkovi, se přezdívka Ostravské Hradčany nelíbí a raději by uvítal název Vítkovická katedrála. Ta se však zatím neujala.

Zatímco pece VP4 a VP6 jsou ponechány svému osudu a do budoucna se mají udržovat jen tak, aby nespadly, nejstarší pec VP1 z roku 1913 byla upravena a zabezpečena k prohlídkovým účelům. Pravidelný návštěvnický provoz na ní funguje již více než jeden rok od května 2012. Prohlídka probíhá organizovaně co dvě hodiny s průvodcem a trvá přibližně 100 minut. Vstupenky se kupují v recepci haly Gong, odkud také skupina vychází.

Unikátní vyhaslá pec shora i zevnitř

Prohlídka vysoké pece VP1 začíná nástupem do upraveného skipového výtahu, který návštěvníky vyveze stejně jako kdysi železnou rudu, koks a vápenec až k samotné tlamě pece. Odtud se odkrývá úchvatný pohled na celý dolnovítkovický areál, který svou bizarností připomíná poněkud zrezivělé Ocelové město Julese Verna.

Odvážní mohou od výtahu pokračovat po schodech a zabezpečených plošinách ještě výš až téměř na vrchol sedmdesátimetrové pece. Vyhlídka na celou Ostravu i Beskydy je odtud skvostná a závratná, nicméně je dobré počítat s tím, že nahoře může být citelně chladněji a větrněji než dole.

Za rušnou Místeckou ulicí, přímo dole pod pecí, se rozprostírají nekonečné střechy hal někdejšího průmyslového gigantu jménem Vítkovické železárny. Železo v peci vytavené se tam převáželo k dalšímu zpracování po kolejích speciálně upraveným cisternovým vagonem. V něm tavenina dokázala vydržet více než 24 hodin žhavotekutá.

Fotogalerie

Neméně poutavá než vyhlídka na Ostravu je možnost nahlédnutí do tajemného nitra pece, kde teplota dosahovala hodnot až 2 000 °C. Vstup do efektně červeně nasvícených útrob umožňuje malá vyhlídková plošinka v dolní části, kde se roztavené železo "odpouštělo" neboli odpichovalo. Proces odpichu a práci hutníků si lze s pomocí výkladu průvodce představit na přilehlé tavící plošině, kde je vidět, kudy odtékalo železo a kudy struska.

V roce 2013 by se návštěvníci Dolních Vítkovic měli dočkat otevření Trojhalí Karolína, což má být další nevšední druh veřejného prostoru: náměstí pod střechou. Mají se tu konat koncerty, divadelní představení, výstavy, bleší trhy i sportovní akce. Dnes silně zchátralé budovy dolu Hlubina a koksovny se možná již v roce 2014 promění na vzdělávací ateliéry, klubovny, zkušebny, knihovny, prezentační prostory. Završením velkolepých proměn Dolní oblasti Vítkovic má být moderní budova STC – Science and Technology Centrum.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Hadí vrch. Výhled

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Najdete na iDNES.cz