Během krátkého výletu můžete navštívit Památník J. Barranda a Muzeum našich prababiček, prohlídnout si naleziště trilobitů, vystoupat na hrad Týřov, projít naučnou stezku Skryjský luh nebo se pokochat pohledem na vznosné tisy rostoucí divoce na stráních nad Berounkou.
Muzeum trilobitů a dochované roubenky
Východiskem našeho výletu, který lze podle chuti a počasí libovolně protáhnout nebo zkrátit, bude obec Skryje. Oblíbená procházka podél Berounky na hrad Týřov a zpět měří přibližně čtyři kilometry, ale můžeme si ji prodloužit o výlet po nové naučné stezce, tedy o další zhruba čtyři kilometry. Skryjská jezírka, hlavní atrakci oblasti, tentokrát vynecháváme, s dětmi by to bylo příliš náročné. Pokud ale máte chuť a sílu, návštěva jezírek je v zimě obzvlášť romantická, i když je třeba zvýšené opatrnosti na kluzkých kamenech.
Výlet kolem Skryjí |
Nejprve si prohlédneme centrum obce, kde navštívíme Památník J. Barranda věnovaný objevům tohoto francouzského inženýra a paleontologa. Najdeme tu zejména paleontologickou a geologickou expozici nálezů prvohorní fauny z okolí Skryjí a Týřovic, vystavené jsou i horniny typické pro skryjsko-týřovické kambrium. Zajímavostí je ukázka možného vzniku zkamenělin nebo dvě vitríny s osobními přístroji J. Barranda. Jeho pomník stojí nedaleko muzea u budovy bývalé obecné školy.
V přízemí památníku si potom můžeme projít Muzeum našich prababiček, věnované životu na venkově na konci 19. a na počátku 20. století. Náves Skryjí je od roku 2005 vesnickou památkovou zónou s několika zachovalými domy a roubenkami – například dům na návsi s číslem popisným 7 patří k nejstarším dochovaným stavením Skryjí.
Kolem vzácných tisů k Týřovu
Z centra obce se vydáme po červené a modré turistické značce směrem k Berounce. Za posledním stavením se dostaneme na louku s nádherným panoramatickým výhledem na údolí Berounky pod námi. Jsme na světově nejznámějším nalezišti trilobitů, podle části obce dole u řeky označované jako Luh. Ve skryjských břidlicích tu dodnes můžeme najít četné zkameněliny prvohorních rostlin i trilobitů.
Sestoupíme až k řece, k železnému mostu přes Berounku. I ten má zajímavou historii – je to jeden ze tří dílů mostu původně určeného pro stavbu železnice na Ukrajině, postavený byl v roce 1948. Tady najdeme nejen informační tabule k nalezišti zkamenělin, ale také výchozí informace o naučné stezce Skryjský luh, kterou zde vybudovali v létě 2011. My se vydáme po žluté značce po proudu řeky na zříceninu Týřov.
Cesta nejprve mine několik domků a chat u ústí Skryjského potoka, pak vstupuje do rezervace Týřov a pokračuje lesnatým úbočím podél Berounky. V jednom místě vystoupáme asi 30 metrů nad řeku, kde správa CHKO postavila hezkou vyhlídkovou plošinu s rozhledem na panorama Berounky, Vysokého vrchu a Týřovické skály. Procházíme smíšeným lesem s nádhernými exempláři tisu červeného, které zde dorůstají výšky kolem šesti až osmi metrů. Tyto tzv. Týřovské tisy patří k nejcennějším původním porostům tisu červeného u nás.
Stezku na Týřov lemují vzrostlé tisy.
Fialový poustevník a ta krása tam dole
Skryjská jezírkaPřírodní rezervace Jezírka (Skryjská jezírka, vodopád, potok a okolí) má rozlohu téměř 60 hektarů a spadá do CHKO Křivoklát. Jezírka lákají tuláky i v zimě. Doporučujeme ale velké opatrnosti na zasněžených a kluzkých kamenech a skalách.  |
Zakrátko dojdeme k ústí Oupořského potoka a nad námi ve svahu spatříme siluetu zříceniny hradu Týřov. Tady pod hradem žil 16 let Václav Matoušek neboli "Fialový poustevník". Svérázný filozof, umělecký truhlář a naivní malíř, který se koncem 30. let minulého století ve svém stanu z chatrného plátna usadil na louce pod hradem Týřovem, měl být námětem knihy Oty Pavla. Ota Pavel bohužel knihu o Fialovém poustevníkovi nedokončil a ani autorskou výstavu jeho obrazů v Praze, jak měl v úmyslu, neuspořádal.
Obrazy Václava Matouška měly charakteristický fialový nádech – tento zdánlivě naivní prvek jeho tvorby však měl reálný základ, neboť v určité roční době okolní příroda skutečně fialovou nešetří. Můžeme si toho všimnout právě nyní v zimě, kdy fialovou barvu vyzařují například pupeny buků na strmých stráních. Hrob Václava Matouška najdete na hřbitově ve Skryjích.
Vlastní výstup ke zřícenině Týřov můžeme prožít spolu s Fialovým poustevníkem; přečtěme si ukázku z knihy Jaroslavy Pechové Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla:
Jednou v zimě nutil Matoušek pana učitele, aby s ním šel na Týřov. Drápal se do kopce v ubohém kabátu bez knoflíků, v rozedraných botách bez ponožek. Mráz mu zalezl za nehty.
Když stanul na nejvyšším bodě zříceniny, rozpřáhl ruce a zavolal: "Ta krása tam dole. Černá Berounka, modravé lesy, stříbrný potok, tajuplné nebe, to je všechno mé. Někdejší feudálové se tu zlobili s čeládkou, se svými vězni, já tu kraluji, nic mě neruší, jsem tu šťastný.
Zřícenina hradu Týřov
Skryjský luh
Z hradu se vrátíme stejnou cestou k ústí Skryjského potoka a pokud nám dosavadní čtyři kilometry nestačily, můžeme zde odbočit proti jeho proudu. V létě roku 2011 zde byla otevřena nová naučná stezka Skryjský luh. Na dvou kilometrech najdeme osm tabulí informujících nejen o rostlinách a zvířatech Křivoklátska, ale také o historii a současnosti lesnictví nebo model historického milíře k pálení dřevěného uhlí.
Trasa vede lesem podél potoka a několikrát ho kříží formou brodů – potok je však mělký a při troše šikovnosti ho vždy bez problémů překonáte. Když budete pozorní, můžete tu spatřit vysokou zvěř nebo například mloka skvrnitého či kuňku žlutobřichou.
Stezka končí v lokalitě V Pařízkách u torza staletého buku, kde se dotýká turistické trasy ze Skryjí vedoucí od hradů Točník a Žebrák. Tady se můžeme napojit na zelenou značku, která nás po necelých dvou kilometrech přivede zpět do Skryjí.
Může se hoditDoprava Ubytování Stravování Užitečné weby |
