Vycházka začíná na hrázi sečské přehrady, na kterou se dostaneme tunelem pod zříceninou hradu Vildštejn. Hrad vybudovaný ve 13. století sloužil svému účelu jen krátce a už od roku 1450 byl pustý. Zajímavé je, že ve spodních patrech neměl ani okna, ani dveře a do hradu se lezlo po žebřících. Do dnešních dnů se dochovala jen část bašty a věže s malým gotickým okénkem.
Největší přehrada Železných hor
Pokračujeme po hrázi největší přehradní nádrže v Železných horách. Stavba tohoto monumentálního vodního díla probíhala od roku 1925 a skončila v roce 1934. Prvotním cílem sice bylo zamezit ničivým povodním na řece Chrudimce, ale když se o 12 let později přistavěla vodní elektrárna, začala se zde vyrábět i elektrická energie. Zděná hráz stavěná ze žulových bloků je 42 metrů vysoká a 165 metrů dlouhá.
Chrudimka nedaleko místa, kde se vlévá do přehradní nádrže Seč.
Vlastní přehrada je dlouhá sedm kilometrů a objem zadržovaných vod se blíží k úctyhodným 22 milionům m³ vody. Stavba přehrady se neobešla bez zatopení území, na němž stávaly čtyři mlýny, čtyři pily, statek, hospodářské budovy i jedenáct obytných domů.
Hrad OhebPrvní zmínky o hradu pocházejí z roku 1315. Když mnohaletí majitelé hradu, rod Trčků z Lípy, získal v roce 1499 nedaleký hrad Lichnice, opustili Oheb a ten začal chátrat a od roku 1533 ho kroniky zmiňují jako pustý. |
Zelená turistická značka stoupá za hrází ještě asi 400 metrů po silnici až k rozcestníku Pod Ohebem. Vpravo zde odbočuje příkrá lesní cesta značená modrou značkou, která vede do kopce ke zřícenině hradu Oheb. Hrad byl postaven na skalnatém výběžku a zdejší vyhlídky nabízejí nádherné výhledy na sečskou přehradu a zalesněný ostrov pod námi. Zajímavý je původ názvu hradu. Řeka se zde, stejně jako dnešní přehrada, stáčela prudce, téměř o 180°, kolem skalního rulového výběžku. A právě podle tohoto "ohybu" dostal hrad své jméno.
V okolí hradu byla vyhlášena přírodní rezervace na ochranu unikátního ekosystému suťového lesa s výskytem velkého počtu mlžů a plžů.
Zbytky vstupní brány hradu Oheb
Klokočovská památná lípa
Z Ohebu klesáme lesem přes osadu Ústupky k řece Chrudimce, která se zde vlévá do sečské přehrady. Cesta pokračuje nevysoko nad řekou až k lávce přes Chrudimku. Lávka spojuje Klokočov a chatu Na Pilce na levém břehu s tzv. Oblastí klidu kolem Přemilova a Horního bradla na břehu pravém.
Po lávce a po žluté turistické značce vystoupáme do Kločova. V této malebné vesničce najdeme hned dvě zajímavosti. Vedle zámečku z 18. století, který dnes slouží jako rekreační zařízení, tady stojí i památná Klokočovská lípa. Strom se stal v roce 2008 vítězem ankety Strom roku. Pamatuje toho opravdu hodně. Stáří této lípy velkolisté se odhaduje na tisíc let, obvod kmene se blíží devíti metrům a výška dosahuje 19 metrů. Legenda praví, že se pod ní zastavil král Karel IV., když se se svým doprovodem vracel v roce 1334 z královského hradu Lichnice. Lípě se od té doby také někdy říká Královská nebo také Karlova.
Náves v Klokočově s památnou lípou
Rekreační objekt na Pilce
Kolem sečské přehrady a židovského hřbitova
Červená turistická značka pohodlně klesá zpět k přehradě. Za Horní vsí nedaleko Hoješína se po pravé straně téměř na břehu nacházejí zbytky židovského hřbitova z 19. století. Rozsáhlý hřbitov s modlitebnou byl zničen v roce 1980. Od zdi hřbitova je velmi pěkný výhled na přehradu.
Netrvá to dlouho a přicházíme do městečka Seč, hlavního centra rozsáhlé rekreační oblasti. Závěr cesty obchází severní část přehrady pod kempem Pláž a nedaleko nad hrází ústí na silnici se okruh uzavírá.
Trasa je pěkná v každém ročním období, přesto na podzim, kdy je listí zbarvené do roztodivných odstínů a listy popadané na lesní stezky příjemně šustí pod nohama, je snad nejkrásnější. Terén není příliš náročný a vzhledem k tomu, že se střídají zpevněné cesty asfaltky s lesními pěšinami, zvládnou okruh i děti.
