Vojna. Jediný dochovaný komunistický lágr v Česku

Kde jinde se daly natočit sugestivní scény z lágrů pro filmy Zdivočelá země či Bumerang než na Vojně u Příbrami? Však si tu také autor scénářů Jiří Stránský odžil v 50. letech, spolu s tisíci dalších, peklo. Vítejte v Památníku Vojna, jediném aspoň částečně dochovaném komunistickém koncentráku na českém území.
Památník Vojna u Příbrami

Památník Vojna u Příbrami | foto: Vít ŠtěpánekiDNES.cz

Úzká silnička se kroutí vzhůru lesem, po chvíli se stromy rozestoupí a najednou jste na pasece ohraničené divnými, umělými kopci. Před vámi se naježí dvojitý plot z ostnatého drátu, k nebi se tyčí strážní věž a dovnitř projdete skrze bránu se zlověstným nápisem "Prací ke svobodě".

V Památníku Vojna, který dnes slouží jako muzeum připomínající hrůzy komunistického režimu 50. let, panuje spíše tíživé ticho. Před necelými 60 lety se tu ale ozýval zlověstný křik strážných a svistot kulek.

Památník Vojna u Příbrami

Napřed Němci, pak političtí vězni

Lesy v okolí Příbrami skrývají mnohé pozůstatky po dolování: po staletí se tu těžilo stříbro a barevné kovy, ve 20. století také uranová ruda. A právě uranová těžba byla důvodem, proč v této oblasti komunistický režim internoval záhy po převratu v roce 1948 tisíce převážně politických vězňů, kteří tu museli otrocky dřít při dobývání uranu.

V případě tábora Vojna to ovšem bylo o něco složitější: když sem komunisté v polovině roku 1949 nahnali v okovech první politické vězně, měla Vojna své "období záběhu" už za sebou. Tábor totiž vybudovali v letech 1947–1949 němečtí váleční zajatci a teprve poté, co na základě mezinárodních dohod odešli, zde vzniklo místo pro oponenty nového režimu. Vojna tak v sobě slučuje hned dvě ne zrovna slavná období moderních českých dějin.

Ani po zrušení pracovního tábora v roce 1961 tu nevládla zrovna idyla, prostory lágru totiž pak využívala skoro čtyřicet let armáda.

Teprve v roce 1999 rozhodla česká vláda o vybudování památníku, pietního místa připomínajícího utrpení občanů v době komunistické zvůle. Důvodem bylo hlavně to, že se jedná o poslední lokalitu s některými autenticky dochovanými vězeňskými objekty z doby komunistické perzekuce. Následovala rekonstrukce objektů a od roku 2005 je areál přístupný veřejnosti.

Památník Vojna u Příbrami

Hrdinové odboje vedle kolaborantů a vrahů

Při organizaci práce v Nápravně pracovním táboře Vojna, jak se zařízení v 50. letech nazývalo, používali věznitelé metody osvědčené z Jáchymovska i jiných temných míst: k politickým vězňům "přimíchávali" obyčejné kriminálníky včetně vrahů nebo bývalé konfidenty gestapa. To umožňovalo snadnější infiltraci politických vězňů a zároveň ztěžovalo vybudování podzemních organizací v táboře.

Většinu trestanců tady ovšem vždy tvořili lidé odsouzení z politických důvodů, tedy jazykem režimu "...nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci". Mezi typické vykonstruované přečiny, za které tu nevinní lidé trávili dlouhá léta, patřila například velezrada či podvracení lidově demokratického zřízení.

V lágru Vojna trávili nedobrovolně dlouhá léta mnozí českoslovenští váleční hrdinové, především ze západní fronty. Zvlášť dramatický byl osud plukovníka Pravomila Raichla, který přišel na Vojnu s doživotním trestem a v roce 1951 se odtud pokusil neúspěšně uprchnout. Útěk z komunistického žaláře se mu pak zdařil až na druhý pokus z Leopoldova.

Vězněn tu byl například i legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a úspěšný pilot Slovenského národního povstání, generál František Chábera.

Z dlouhé řady vězňů lze připomenout i některé literáty, např. Karla Pecku, katolického básníka Zdeňka Rotrekla či Jiřího Stránského, předsedu PEN klubu a autora scénářů k několika filmům s tematikou 50. let.

Památník Vojna u Příbrami

Lenin, Gottwald i Stalin

Prohlídkou tábora strávíte asi hodinu. Co se barevnosti týká, můžete získat pocit, že vás náhle postihl šedý zákal - šedé až šedočerné jsou totiž trestanecké baráky i haldy uranové hlušiny okolo. Jen v interiérech občas probleskne červená. Pardon, rudá.

Začněte vyhlídkou z věže, která vám dá dobrou představu o velikosti místa. Pak si za účasti průvodce projděte některé z táborových baráků. Ač jde částečně o rekonstrukci, působí Vojna velmi autentickým dojmem, a to i díky dovedně naaranžovaným interiérům.

Památník Vojna u PříbramiPamátník Vojna u Příbrami

Možná vás zamrazí při návštěvě tzv. korekce, studené místnosti z holého betonu bez vytápění, kam byli až na několik dnů zavíráni neposlušní vězni. Prohlédnout si můžete i velitelské baráky nebo třeba knihovnu až po strop nacpanou ideovou literaturou. Na hřbetech knih se to hemží Marxem a Leninem, z obrazů na stěnách tomu přihlížejí například první komunistický prezident Klement Gottwald i ruský diktátor Stalin. Ve kterém roce a zda vůbec byl Stalin taktně odstraněn, se tu ovšem nedozvíte...

Památník Vojna u Příbrami

Démoni komunistických lágrů v dílech Karla Pecky

Snad nikdo jiný nedokázal popsat hrůzy komunistických koncentráků tak sugestivně a přitom historicky věrně jako spisovatel Karel Pecka (1928–1997). Hořkou zkušenost ne méně než jedenácti let tvrdého žaláře, který na něj režim uvalil po neúspěšném pokusu o přejití státní hranice v roce 1949, vytěžil Pecka v řadě románů a povídkových knih. Není to ale četba, kterou byste brali do rukou večer před spaním - démoni Jáchymova a dalších bolševických lágrů by vás totiž mohli ve snu pronásledovat až do rána, takovou sílu Peckovo psaní má.

Závěr pobytu za mřížemi strávil Karel Pecka v táboře Bytíz, asi 8 kilometrů od Památníku Vojna, odkud také propašoval ven některé své rukopisy na motácích. Tak spatřila světlo světa kniha povídek Na co umírají muži. Ozvěny vězeňského pobytu v příbramských šachtách najdete i v Peckově nejslavnějším díle nazvaném Motáky nezvěstnému.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Památník Vojna najdete 8 km jižně od centra Příbrami. Autem jeďte z Prahy po Strakonické silnici až na odbočku Milín. První vesnice ve směru na Příbram se jmenuje Lešetice, odkud vás již navedou ukazatele přímo k Památníku Vojna. Cesta z Prahy zabere necelou hodinu.
Nejbližší železniční zastávka se jmenuje Milín, kam vlak z Prahy dojede za necelé 2 hodiny s přestupem ve Zdicích. Do osady Žežice, vzdálené 2 km, jezdí z Příbrami městský autobus. Z Příbrami dojdete do lesů u Vojny také pěšky po žluté a modré turistické značce, vzdálenost činí asi 12 km. Mapu s sebou, tábor je dovedně ukrytý v lesích.

PAMÁTNÍK VOJNA
Otevřeno: do konce října od úterý do neděle od 9 do 17 hodin, v zimě pak pouze od úterý do pátku od 9 do 16 hodin nebo po předchozí dohodě na telefonech 731 554 244 či 731 554 253, případně na e-mailu info@muzeum-pribram.cz
Více o muzeu včetně vstupného a prohlídkových tras na: www.muzeum-pribram.cz

Zdroj: Mapy © PLANstudio


Co vidět v okolí

Hornické muzeum Březové Hory
Jedno z nejvýznamnějších technicky orientovaných muzeí v Česku nabídne např. prohlídku historické Ševčínské šachty, svezení hornickým vláčkem nebo průchod vodní štolou Anna z 18. století. V revíru se těžilo stříbro, barevné kovy a do 90. let 20. století také uran.

Památník poslední bitvy
Příměří mezi Spojenci a nacisty už bylo tři dny podepsané, ale tady se pořád ještě bojovalo: poslední šarvátka 2. světové války v Evropě se odehrála 11. května 1945 u osady Slivice u Milína. Událost připomíná památník tvořený dvěma žulovými pylony; do vnější stěny kostela ve Slivici je na památku zasazen dělostřelecký granát.

Svatá Hora
Silueta nejdůležitějšího katolického poutního místa Čech ovládá krajinu Příbramska z vrcholu o nadmořské výšce 588 metrů. Barokní poutní areál, dílo Carla Luraga z 2. poloviny 17. století, je spojen s Příbramí krytou chodbou. Ve svatohorské bazilice najdete mj. gotickou sošku Panny Marie Svatohorské, která je cílem poutí.

Vysoká u Příbrami
Do zámečku ve Vysoké u Příbrami, zasazeného do kouzelného lesoparku, pravidelně jezdil po dvacet let génius české hudby Antonín Dvořák. Objekt dnes slouží jako muzeum s dvořákovskou expozicí, okolí vybízí k procházkám - dojít můžete například k proslulému Rusalčinu jezírku.

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. října 2021,  aktualizováno  19.7 17:05

Bosna a Hercegovina jako bájný Fénix vstala z popela. Češi ji milují

Dlouhá léta po uzavření mírové dohody platila Bosna a Hercegovina za nebezpečnou zónu, kam putovali maximálně dobrodruzi. Nyní zažívá ohromný turistický boom. Samozřejmě, že u něj nechybějí Češi. Čím...

19. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Procestovali jsme na pohodu Balkán po kempech. Tamní ceny nás ohromily

V dubnu jsme dva týdny putovali po východním Srbsku, druhou půli června jsme zase strávili na cestách kontinentálním Chorvatskem i sousední Bosnou a Hercegovinou. Totéž jsme absolvovali také loni....

15. července 2024

Američané, podívejte na tu krásu. Televize v USA už roky propaguje Česko

Premium

Už jste o ní slyšeli? Česko-americká nekomerční televizní společnost Czech American TV se věnuje propagaci přírodních i architektonických krás České republiky v zámoří. Existuje už přes dvě dekády....

16. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejvyšší jihokorejskou horu ničí polévka. Park vyhlásil ramenu boj

Je působivou štítovou sopkou, v kráteru na jejím vrcholku se rozprostírá jezero s poetickým názvem „Místo, kam chodí pít bílí jeleni“. Jenže nejvyšší jihokorejská hora Halla-san bojuje s docela...

17. července 2024

Na co zírá mašinfíra: Podzimním údolím Radbuzy míříme do Staňkova

Druhý červencový Mašinfíra nás zavede na trať 182. Za Brejlovce Kladenské dopravní a strojní v západočeských Poběžovicích připojíme strojní podbíječku a vydáme se do Staňkova. Čeká nás podzimní jízda...

21. července 2024

Hrady a zámky Evropy: Devět klenotů, které musíte vidět při návštěvě Anglie

Pevnost Berkeley oslavoval Shakespeare. Na jejím prahu se zrodila vakcína proti neštovicím. Rodina, která zde žije 850 let, měla prsty i v královraždě. Právě v Anglii, krajině tajuplných hradů,...

21. července 2024

Chodící kameny a nekonečná bouře. Tyto přírodní fenomény vás ohromí

Příroda kolem nás je nevyčerpatelným zdrojem překvapení. Byť za fenomény pohybujících se balvanů, svítícího moře nebo zpívajících pouští stojí racionální vědecká vysvětlení, udivovat nás tyhle...

20. července 2024

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. října 2021,  aktualizováno  19.7 17:05

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Restauratéři chtějí zakázat vstup Biance Censori, vadí jim její odhalování

Přítelkyně rappera Kanyeho Westa (47) Bianca Censori (29) je známá svým stylem „oblečená neoblečená“ a snaží se šokovat...

Piju každý den. Dřív nebo později se upiju k smrti, líčí bývalý fotbalista Fenin

Fotbalista Martin Fenin (37) neprožívá nejlepší období. Nejen, že mu nevyšlo manželství s policistkou Beatou, se kterou...

Depp randí s ruskou modelkou, která žije v Praze. Seznámili se ve Varech

Herec Johnny Depp (61) byl po bouřlivém rozvodu s herečkou Amber Heardovou (38) často vídán s mladou blondýnkou. Před...