Úštěk: severočeské město, které zná celý svět

Jen málokteré sídlo u nás se může pochlubit takovou polohou jako Úštěk. Tyčí se na pískovcovém ostrohu, vysoko nad soutokem dvou potoků. Kdo jej chce navštívit, musí nejprve stoupat k výšinám.

Klikněte na mapu

Jakmile návštěvník vystoupá na vrchol ostrohu, ovane ho dech minulosti, zašlé slávy a dávného bohatství: protáhlé náměstí lemují starobylé měšťanské domy se zdobenými štíty a podloubím, kolem nich se rozplétá labyrint úzkých uliček.

Přirozenou dominantu stále tvoří kostelní věž a nikoli paneláky, přičemž několik moderních objektů nenarušuje celkový dojem. Nechybí ani bývalý hrad, paradoxně situovaný přímo do městské zástavby. Postupem času k němu excentricky přibyl komín, protože se začal využívat jako sladovna. Úctu naopak vzbuzuje kamenné zdivo protilehlé Pikartské věže, někdejší součásti opevnění.

Zbytky městské brány na západním okraji náměstí

Náměstí, které shlédnul celý svět

Jedinečná atmosféra Úštěku okouzlila také filmové tvůrce: záběry městečka zazářily ve Zdivočelé zemi, Rebelech a Koljovi. Díky němu mohli spatřit zdejší náměstí diváci všech kontinentů.

Štíty měšťanských domů

Avšak podmanivý genius loci uchvátí i za obyčejného nedělního rána: ve stinném údolí se ještě povaluje mlha, smíchaná s dráždivým kouřem komínů, ovšem první paprsky slunce již osvětlují velebná průčelí honosných domů na liduprázdném náměstí. Neskutečné ticho rytmicky přerušuje ozvěna kroků, když boty zavadí o letitou dlažbu. Jen pár nedočkavců si před prodejnou "Nápojka“ dopřává ranní vyprošťovací lahvové.

Náměstí v Úštěku

Zachráněná synagoga

Další památka, která tu rozhodně stojí za shlédnutí, je synagoga. Zejména při pohledu z jižní strany vynikne její neobvyklé architektonické řešení, způsobené nástrahami členitého terénu. Spíše než svatostánek totiž připomíná věž. Či pevnost?

Horní patro sloužilo jako modlitebna, v suterénních prostorách se nacházela židovská škola a byt. Před třiceti lety byl tento objekt odsouzen k demolici, naštěstí v devadesátých letech minulého století prošla náročnou obnovou (včetně vnitřní výtvarné výzdoby) a bývalá ruina se změnila v jednu z nejzajímavějších staveb městské památkové rezervace.

Průčelí synagogy – vstupní přístavba pochází z 19.století, avšak objekt byl zbudován již v 18.století

Může se hodit

TIP iDNES:
Pod městečkem se rozbíhá složitý labyrint propojených sklepení, chodeb a skladišť. Část upraveného podzemí je možné navštívit po domluvě na Městském úřadu.

Co navštívit?
Interiér úštěcké synagogy (včetně zázemí) je veřejně přístupný od dubna do října (neděle – pátek, 10 až 17 hod), ihned vedle ní se nachází malé muzeum pohlednic.
Na okraji města si lze prohlédnout židovský hřbitov. V centru Úštěku je pro návštěvníky připraven skvělý informační systém – směrovky, panely, rozcestníky.

Historie Úštěku
Nejstarší zmínka o městě pochází z poloviny 11. století, datum prvního osídlení pískovcového ostrohu však určitě bude daleko starší. Městská práva Úštěk získal v 2. půli 14. století. Následující dynamický rozvoj (mimo jiné proslulého jako centrum obchodu s chmelem) ukončilo povstání českých stavů a třicetiletá válka. Díky svému obzvláště zachovanému historickému jádru byl Úštěk roku 1980 prohlášen městskou památkovou rezervací.

Historie Hrádku - Helfenburku
Původně skalní hrad byl založen v 1. polovině 14. století, záhy přešel do správy pražského arcibiskupství, do šlechtických rukou se dostal po husitských válkách. Počátkem 17. stol  vyhořel. Hranolová věž byla romanticky upravena během 2. půle 19. století.

Vyhlídková věž s lapidáriem je přístupná každou sobotu  (8 – 16) a neděli (8 – 14), během letních prázdnin i častěji. Výši vstupného si stanovujete sami, k dispozici pamětní razítko.

Jak se tam dostat
Přímé vlakové spojení má Úštěk s Českou Lípou a Lovosicemi (Litoměřicemi), autobusové s Ústím nad Labem. Pro automobilovou dopravu je vhodné též využít komunikací ze zmíněných měst.
Jak na Hrádek - motoristům doporučuju pokračovat z Úštěku silnicí ve směru k obci Ostré, přibližně 500 m před ní se po levé straně vozovky nalézá parkoviště. Od něj vychází červeně značený okruh místního značení, který ve své trase zahrnuje i Hrádek (přímý přístup z pravého okraje komunikace, asi 2 km chůze).

Letní koupání
Bezprostředně na okraji městečka se leskne hladina rybníku Chmelař, za horkých dnů vhodná k vodnímu dovádění a slunění na písčité pláži.

Okolí
Kolem Úštěku je rozeseto bezpočet dalších velmi zajímavých cílů, např. soubor barokních kaplí s Božím hrobem (severně od Ostrého). Z někdejšího poutního místa se otevírají daleké výhledy. Poblíž Úštěku lze obdivovat zákoutí starobylého městečka Levín, dnes podhorské vsi o necelé stovce obyvatel. Dále je možné si vybrat z několika ostatních hradních zřícenin, nelze nezmínit ani známý zámek v  Ploskovicích. Severozápadně nad městem se zdvíhají vyhaslé vulkány CHKO České středohoří,  na straně vycházejícího slunce se skrývají pískovcové rokle CHKO Kokořínsko.

Užitečné weby
www.mesto-ustek.cz

Unikátní ptačí domky

Od synagogy dovede návštěvníka směrovka infosystému ke zdejšímu unikátu – "ptačím domkům“. O jejich vznik se přičinili italští dělníci, kteří tu v 19. století budovali železnici.

Z uliční strany se jedná o běžnou nízkou zástavbu, avšak úžas vzbudí pohled na jejich zadní trakt: doslova a do písmene prorůstají s obnaženým útesem, místy se zčernalými otvory podzemních sklepení. Vypínají se, podobny rozčepýřeným ptačím hnízdům, do výše několika pater, protkané spletí krytých visutých chodeb a balkónů.

S trochou nadsázky představují českou variantu proslulých "visutých domů“ ve španělském městě Cuenca, zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Ptačí domky

Na Hrádku otevřeno po celý rok

Vraťme se ale ještě zpět na náměstí a věnujme pozornost rozcestníku turistických stezek. Žlutě značená směřuje k cíli s poměrně obecným názvem Hrádek. Dělí nás od něj šest kilometrů. Ale závěrečné překvapení stojí za procházku.

Hrádek – sepětí pískovce a zdiva

Nejprve chodník sestoupí do hlubokého údolí pod Úštěkem, odkud se naskytne pohled na siluetu městečka s robustní Pikartskou věží. Posléze nás čeká nepříliš záživný úsek, vedený po silnici - naštěstí s minimálním provozem.

Do světa přírody vstoupíme až v údolí Hrádeckého potoka. Pohodlná cesta mírně stoupá půvabnou dolinou, ze strání vykukují osamocené pískovcové skalky. Postupně se údolí stále více zužuje a okolní loučky střídají liduprázdné lesy.

Údolí Hrádeckého potoka

Těsně pod Ptačím dolem se ještě přidává červené místní značení okruhu kolem obce Ostrý. A za okamžik se před námi náhle vynoří příkrý svah – přičemž okamžitě zjistíme, že onen dotyčný Hrádek (nazývaný také Helfenburk) není žádný "hrádek“, ale festovní hrad: skrze holé stromy zřetelně prosvítá masivní opevnění, které za sebou tají obdivuhodný areál.

Při jeho budování bylo využito mohutných pískovcových skalisek, celému komplexu hradeb, bran, průchodů a zřícených zdí paláce vévodí vysoká věž.

Po dřevěném schodišti je možné vystoupat až do horního patra a rozhlédnout se po okolní krajině. Díky skupině nadšenců z místního občanského sdružení, které se stará o údržbu a obnovu hradu, si tento pocit můžete dopřát po celý rok.

Malebná roubenka slouží jako základna správcům hradu

MALEBNÁ ZÁKOUTÍ ÚŠTĚKU

Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ